Na počátku bylo slovo...
Edward Aloysius Murphy (11. ledna 1918 – 17. července 1990) byl americký letecký inženýr, který se jako bývalý válečný pilot věnoval otázce bezpečnosti svých kolegů. Mimo jiné pracoval i na projektu, kdy byl pomocí raketových saní zkoumán vliv prudkého zrychlení a zpomalení na lidský organismus. Traduje se, že právě při těchto zkouškách pronesl památný výrok "Co se může pokazit, to se pokazí", který se stal základním stavebním kamenem příštích Murphyho zákonů. Téměř vzápětí (podle některých pramenů) vzniká v kolektivu okolo pana Murphyho další zákon "Co se nemůže pokazit, to se také pokazí."
Ať už to bylo jakkoliv, tyto hlášky se začaly šířit mezi lidmi a rychle vznikaly další Murphyho zákony, jejich dodatky a upřesnění, které našly uplatnění téměř ve všech lidských činnostech. Jejich pozitivní dopad vidíme v tom, že pokud se, ať už úmyslně nebo omylem, do něčeho se pustíme, tak rovnou od začátku máme předpokládat nějakou katastrofu a být na ni náležitě připraveni. To, že k žádné katastrofě třeba nakonec nedojde, je už věc jiná, a pro správného murphyologa mnohdy velice překvapivá. Jednoduše řečeno, jak se nám něco povede příliš snadno a příliš rychle, určitě je nebo bude něco špatně.
Murphy a geocaching? Pochopitelně ano.
Murphyho zákony se nevyhnuly ani tomu, co máme společně rádi, tedy hledání pokladů. A ruku na srdce, byla by to taky velká škoda, kdyby nás zrovna tohle minulo. Cena těch plastových škatulí určitě není v jejich obsahu, jako spíš v zážitcích, které při jejich hledání prožíváme.
Ale dosti teorie, znáte to sami z praxe... Vyrazíte si například takhle na lov kešek. Máte v úmyslu jich pokořit hned několik, nejlépe nějakou parádní sérii. Pochopitelně jste pečlivě vyzbrojeni vším, co má správný kačer mít sebou, tedy i tužkou. Samozřejmě všechny keše, které najdete, jsou tužkou vzorně vybaveny. A ne jednou. Obvykle jsou tam tužky dvě, pro „sichr“ ještě doplněny i jednou propiskou, vše zálohováno propiskou druhou. Váš lov běží jako po másle.
Obrat nastává přesně v okamžiku, kdy svoji tužku ztratíte nebo kdy konečně zjistíte, že jste ji vlastně zapomněli doma. Od této chvíle jsou všechny následující kešule bez tužek a vás může vzteky vzít čert.
Do logbooku pak píšete vyhořelou sirkou, olověnou špičkou náboje (škaredější polovina kačerů), nebo růžovou rtěnkou (hezčí polovina kačerů). Nebo fotíte víčko krabičky s nadějí, že to owner uzná.
A nebo jiný příklad... Vyrazíte si do lokality, která je padesát kilometrů od domova, a toužíte tam odlovit jednu jedinou mizernou keš, která vám jediná z tohoto místa ještě chybí ke štěstí. Autem žádný laciný výlet, na kole strašná dálka. Po příjezdu na souřadnice a po hodinovém převracení všeho, co převrátit jde, získáte dojem, že kešule bude patrně vymudlena, což vám internet a nebo přítel na telefonu s chutí potvrdí. A přitom včera tam ta bestie ještě byla!!!
No nic, říkáte si s nuceným úsměvem, patří to k věci, je tu krásně, aspoň mám důvod se sem ještě jednou mrknout a podobné kecy. Prostě si tu celou nepříjemnou záležitost nalakujete narůžovo a tváříte se, že takhle jste to skoro vlastně chtěli. Vrátíte se tedy domů a tam zjistíte, že ta zatracená kešule byla chvíli po vašem odjezdu znovu obnovena a už ji dokonce i někdo odlovil. A vás může vzít opět čert, protože "tohle snad už není možný..."
Všechno je jinak... Po absolvování dalších a dalších podobných zážitků získáte trvalý dojem, že toto se neděje náhodou, ale že to „tam nahoře“ někdo řídí. Asi aby nebyla v terénu taková nuda nebo co. Jenže ono je to, milí kačeři, jinak. Všechny tyto jevy totiž probíhají podle Murphyho zákonů.
Není vaše vina, že jste doma nechali tužku, že jste si vzali vybité baterky, že jste si neopsali bonus nebo špatně spočítali souřadnice. Může za to pan Murphy. I kdyby jste se totiž připravili na lov sebelíp, stejně se vám občas něco „podělá“. Otázkou není co, ale kdy.
Bez podobných průšvihů by ale geocaching určitě neměl tu správnou příchuť a nebylo by to ono. Stejně jeden z Murphyho zákonů říká, že....
...autorem Murphyho zákonů není Murphy, ale úplně jiná osoba stejného jména.
Ale teď k samotné keši:
Proč tato cache?
Snahou této kešky je trošku si s humorem připomenout situace, kterými jsme si skoro všichni prošli, a které nám kačeří život občas pořádně ztrpčují. Na některé z nich Murphyho zákony „pasujou“, na některé ne, ale všechny tyto situace mají jedno společné. Pamatujeme si je !!! A doma se jim potom s odstupem času smějeme! Ona totiž taková keška, při jejímž lovu jsme zahučeli do potoka, potkali se s divočákem, utopili mobil, šlápli do čehosi a nebo dostali "čočku" od majitele pozemku, zůstává v naší paměti přeci jen podstatně dýl než akce, při kterých všechno běželo jak na drátkách.
Oblast lovu.
Trasa je od parkingu ke stage přes finálku a zpět dlouhá 3,5 km. Parking jsem si dovolil doporučit na okraj sídliště na velkém parkovišti. Vyrazíte-li z něj, přijdete nutně do styku se silnicí I.třídy. Tady pozor !!! Jde o obchvat Tábora a míň jak stovkou tam jezdí jen Avie a hadraplány.
Přejít se dá na dvou místech (viz.foto v příloze). Pokud použijete místo označené na leteckém snímku lebkou, hrozí tu nebezpečí, že Vám tu georobotek běžící před Vámi (a hlavně jedoucí na kolečku) vlítne do silnice. Je to tu z kopečka a prostor na rozhlédnutí téměř žádný. Platí to i pro čtyřnohé mazlíčky ženoucí se za hozeným míčkem, gumovým kačerem nebo jinou hračkou. Hlídejte si je proto. I cestou zpět !
Terénní (a dost nepohodlné) podmínky.
V oblasti jsou pole, louky a mezi nimi travnaté rádobycesty, po kterých se dá i jet na kole (nemáte-li zrovna kolo značky "yкраїна" nebo galuskáče). Na pole proto nikde nevstupujte. Chůze přes zaseté obilí není fér a chůze po měkké oranici Vás změní do výše 50cm k nepoznání. Jednoduše řečeno, plánujete-li po odlovení keše návštěvu divadla, tak Vás tam nepustěj :-)
Keš se dá odlovit suchou nohou, ale v okolí je mokro. A po vydatnějších deštích je mokro všude a mokrá tráva, kterou budete cestou zdolávat, je ve finále ještě horší než voda.
Pokud pšíkáte a prskáte v blízkosti kvetoucích trav, řepky a obilí, tak vězte, že ve Vašem okolí jich bude v tomto čase požehnaně. Než alergickou reakci, raději zvažte odsunutí lovu na potom.
Lepší je možná odlov zimní. Komáři vegetí doma u kamen, alergeny jsou mimo hru, oranice je zmrzlá na kost, ale v celém prostoru pravděpodobně bude fičet ledový vítr. Na této pláni je to obvyklé. Znáte-li písničku "...když jde blizzard s vichřicí...", tak může to být přesně ono. Doporučuji se nabalit a "z láhve brandy upíjet" (viz. ta písnička). Oceníte to po pár minutách.
(Jak na to tak koukám, keš je pohodlně odlovitelná jen pokud je teplo a sucho, nikde nic neroste a je mráz a je bezvětří. Tedy vlastně skoro furt :-)
Takže teď už konečně k samotnému lovu: Keš najdete na souřadnicích :
N 49° 26.(D-B-E)(C+E)(B-A), E 014° 38.(D-A)(B-F)(A+C)
Budete-li potřebovat poradit, napište, pošlu podrobnější manuál.
Přeji Vám pohodový lov a děkuji za návštěvu keše. Vix.Lajvant
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
Kreslené Murphyho zákony doplňte správným textem (jako je MZ tam nahoře).
Tím dostanete hodnoty ABCDEF.
Více v hintu.
Utrpení při lovu této keše některé z Vás inspirovalo a přidali jste k logu i vlastní Murphyho zákony či vlastní zkušenosti. Dovolím si je zde vystavit :
Donnovann:
"Samozřejmě kde jinde než u této kešky se mi v půlce luštění vybije baterie..."
slimin:
"Pokud se již dlouho těšíte na keš, je velká pravděpodobnost že budete pořádně připraveni. Takže pokud se vám povede najít nejvhodnější cestu, tak u kukátka zjistíte, že vytištěný listing zůstává doma, takže nemáte žádný papír, který stejně nepotřebujete protože nemáte čím psát."
Píďas:
„Žena je nástrojem ... a věřím,že utáhnou parník proti proudu" (pozn.ownera: Píďas zřejmě zjistil, jak vysoce užitečná je přítomnost drahé polovičky při lovení keší. U mě je víceméně naopak.)
Kurupira:
"Je-li v mapě nakreslená cesta, není tam. Je-li tam, tak ji nikdo nepoužívá a je zarostlá. Je-li zarostlá, pak zásadně bodláčím a metrovýma kopřivama. Je-li vedle zarostlé cesty náznak jiné použitelné cesty je tato varianta horší jak jít kopřivama."
miky64:
"Přístupová cesta ke kešce, která na mapě vypadá jako nejlepší a nejsnadnější, je ve skutečnosti ta nejhorší"
Kaczer.cz :
"Většina atributů, na které nejste vybaveni, se objeví až v posledních 50 metrech před keškou."
(...ale to už se přece odlov nevzdává .-) )
topar :
„Když kačer dlouho hledá keš, on neví, že neví co hledá“
Santi009 :
"Pravděpodobnost výskytu louže pod nohou je přímo úměrná kvalitě jejího maskování" (platí za předpokladu, že napad sníh)
"Čím déle je geoobjekt hledán, tím více je dotyčný kačer slepý"
"Rychlost větru je přímo úměrná počtu pokusů při fotografování"
"Jestliže chcete fotit pěkný výhled, dojde baterka"
blackjohn :
"Pokud nemůžete keš vyluštit, počkejte pár dní po publikaci, po desáté úpravě listingu už keš vyluštíte."
"Když při parkování dáváte pozor ze všech stran, zezhora na Vás spadne parašutista."
"Jestliže jste alergičtí na pyly, určitě půjdete několik kilometrů po kvetoucí louce(a zpět)."
"Po spočítání finálních souřadnic zjistíte, že finálka je úplně opačným směrem, než jste nechali auto."
Barbarelka :
"Jestliže celej den ani nekápne, buď si jistej, že jakmile vyrazíš ke keši, začne sprominutím chcát jako už dlouho ne."
"Jakmile sám sebe uklidňuješ, že máš přece boty s "goráčem" a nic se ti tudíž nemůže stát, věř, že přijde chvíle, kdy budeš s botama plnýma vody přemejšlet o tom, kdo tak lacinej prodejní trik vymyslel a máš chuť ho přinejmenším zabít."
"V listingu se owner tisíckrát může snažit kačerům vysvětlit, že na pole se neleze. Stejně než se naděješ, stojíš po kotníky přímo uprostřed a není jinýho úniku, než tudy dojít až k finálce."
lakus :
"S gulášem v žaludku se lépe luští"
Přeji Vám pohodový lov a děkuji za návštěvu keše. Vix.Lajvant
