Cílem této keše je přivést Vás na jedno ze zajímavých míst ve Strážnici, kde se seznámíte s „prací“ Tesaříka obrovského resp. jeho larev. Také si můžete prohlédnout vzrostlý památný strom - Dub. A kdyby jen jeden, dokonce celou alej. U Stage 1 si můžete přečíst několik užitečných informací, posléze kousek opodál nalézt finální krabičku.
Ta je i tentokrát větší velikosti a protože ji chrání visací zámek, je snad i bezpečná a vhodná k ukládání i větších předmětů, hlavně pak cestovatelů a CWG.
V době, kdy jsem přemýšlel nad obsahem tohoto listingu, napadaly mě různé filosofické otázky, kdo má větší právo a šanci na život. Zdali ty více než stoleté duby či tesařík, který musí také někde přežívat. Oba zmiňovaní jsou totiž na místě chráněni zákonem… A právě v té době vyhasl nedaleko jeden lidský život po těžké autohavárii…
Buďte na sebe tedy opatrní, pozor na projíždějící vozidla a pozor při parkování vlastních přibližovadel.
Nemusíte mít obavy ze sledování obyvateli přilehlé nemovitosti při odlovu. Dobře ví o uložení krabičky, která vlastně vznikla i na jejich popud. Jejich úkolem je krabičku hlídat a chránit. A chtějí se prý dobře bavit…Tak je nezklamejte.
No a zase se pojďme nejprve trochu vzdělat…
Tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) je druh brouka z čeledi tesaříkovití (Cerambycidae). Je rozšířen ve střední a jižní Evropě, jižním Švédsku, severní Africe, Kavkaze a na východě je hranicí jeho výskytu řeka Dněpr.
Dospělý brouk je tmavě hnědý, konec krovek má červenohnědý a dosahuje délky až 56 mm. Jako u mnoha dalších druhů z čeledi Cerambycidae, samci tesaříka obrovského mají dvakrát delší tykadla než samice a jsou štíhlejší.
Larvy se vyvíjejí v živém dřevě dubu, vzácněji v jiných druzích, ve stromech starších více než 100 let, rostoucích na slunečných stanovištích. Samice kladou vajíčka do kůry, ve které se vylíhnou larvy, které v kůře první rok přezimují. V dalším období tříletého až pětiletého cyklu vývoje postupně pronikají larvy do lýka a běli, nakonec se prožírají do dřeva, ve kterém si vytvářejí chodbičky a komůrky, ve kterých se zakuklují.Larvy jsou světle žluté s rezavou hlavou a dosahují délky až 10 cm.
Dub letní (Quercus robur) je mohutný strom, který u nás dorůstá 30–35 m (na příznivém stanovišti až 50 m), dlouhověký, dožívá se 400–500 let, někdy se udává, že až 1000. Kmen silný, válcovitý, 1–4 m v průměru, už v několika metrech se větví a nevytváří průběžný kmen. Koruna je nepravidelná, široce rozkladitá, kosterní větve uzlovité, silné, zakřivené až křivolaké. Koření ve velké hloubce, je v půdě velmi stabilní. Má tvrdé a těžké, vodě odolné dřevo. Borka zpočátku hladká, lesklá, zelenavě až bělošedá, v dospělosti tmavošedá až černá, hrubě rozpukaná.
Listy jsou laločnaté, přisedlé nebo krátce řapíkaté (do 1 cm), opakvejčité, u řapíku většinou srdčité, lysé, asymetrické. Jsou shora leskle zelené, zdola matné, velké 6–15 (20) cm. Raší koncem dubna až v květnu. Kvést začíná ve 40 až 50 letech, kvete zároveň s rašením listů. Plodem je jednosemenný žalud (nažka), který je uložen z jedné čtvrtiny až třetiny v miskovité číšce. Má na rozdíl od dubu zimního dlouhou stopku (3–8 cm).
Původní v Evropě, na Kavkaze, zasahuje do Malé Asie a do severní Afriky. Na severu Evropy dosahuje až k 63° s.š., východní hranice areálu probíhá od Petrohradu k Orenburku na řece Uralu. Na jihu ho nalezneme v Řecku, na Sicílii, ve Španělsku (Sierra Morena). Největší porosty vytváří v bažinných nížinách, hlavně v údolí Drávy a Sávy.
Lesnická dřevina, oblíbená i v sadovnictví, nejen pro schopnost snášet exhalace, ale hlavně pro dlouhověkost a krásný tvar i v pozdějším věku. Duby vyniknou jako solitéry, menší skupiny, použitelné jsou i do porostů, neboť řidší koruny propouštějí světlo a umožňují růst vegetace pod nimi. Zejména v jižních Čechách se používal na hrázích rybníků. Výborná dřevina do města v nižších a středních polohách.
|
|
|
Borka (Cortex quercus) obsahuje značné množství tříslovin (12–20 %) – katechiny a elagotaniny. Dále obsahuje také flavonoidy a purpurogalin, tj. červeň dubové kůry. Využívají se i hálky – duběnky (Galla) – které obsahují také třísloviny (galotaniny a kyselinu galovou). V lidovém léčitelství se drogy používají k výrobě obkladů, koupelí nebo tinktur. Jejich aplikace způsobí sevření a vytvoření ochranné vrstvy v místě aplikace, čehož se využívá zejména při omrzlinách, ekzémech, hemeroidech i při pocení nohou. Mají také desinfekční účinek. Mohou být složkou různých ústních vod nebo pomáhat při chorobách dásní. Z duběnek se izoluje tanin, dříve sloužily i k výrobě inkoustu.
Listí se dříve používalo i jako stelivo, žaludy jako krmivo a rozemleté se přidávaly dokonce i do chlebové mouky nebo se z nich dělala náhražka kávy (obsahují 3–4 % kvercilu, 37 % škrobu, 7 % cukru).
Jak na keš?
Vašim úkolem je poskládat dva obrázky puzzle, které Vám prozradí souřadnice STAGE 1. Zde hledejte uloženou "kovovou larvu Tesaříka obrovského", ve které naleznete souřadnice finálky a také informací, kde hledat klíč od visacího zámku. Skládání puzzle každý zná a není to nic světoborného ani objevného. Nápad jsem převzal od jedné série brněnských keší. Puzzle každý zná a jde spíše o zábavu. Testováním na kolezích v práci (zaměstnání) – samozřejmě po pracovní době !!! (jak taky jinak), bylo zjištěno, že složení jednoho obrázku trvá cca. 70 minut. Můžete třeba napsat do logu, jak dlouho to trvalo Vám…
Ověřovač není asi třeba, ale přesto ho sem dám pro nedočkavce, kteří se při skládání zaměří jen na skládání údajů o souřadnicích…
Několik technických poznámek ke skládání puzzle:
- jedná se o obrázky, rozložené na 192 dílků
- jednotlivé dílky nejdou otáčet, není to ani potřeba
- doporučuji si zapnout zvuk – správně přiložené dílky do sebe pak pěkně „zaklapnou“
- v případě potřeby otáčením kolečkem myší obrázek přiblížíte či oddálíte
Přeji Vám příjemnou zábavu.