Českolipská nádraží Multi-Cache

This cache has been archived.

DarkLord Reviewer: Archivace listingu keše

DarkLord Reviewer

More
Hidden : 1/27/2014
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works
Looking for a different adventure?

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

! ZMĚNA od 21.5.2019!
Změna finálních souřadnic, změna vzorce pro výpočet fc, změna některých stage a hodnot proměnných (pokud máš původní počty, tak nové jsou MESTO+1, HLAVNI-2, PRAZAK-5). Nová keška v hezčím tématickém provedení a samozřejmě nový hint.


Přijměte pozvání k putování po českolipských nádražích. Budeme se toulat po rušných i zapomenutých železničních stanicích ve městě i na jeho okrajích a podíváme se i na jejich bohatou historii.
Česká Lípa je jedním z důležitých železničních uzlů v libereckém kraji. Historií různých tratí protínajících, počínajících či končících v tomto městě bychom popsali asi hodně velkou část tohoto listingu, proto se budeme spíš věnovat jen nádražím a tratí se jen letmo dotkneme. Možná při našem putování narazíte i na nádraží, o nichž vůbec nevíte, a to i když jste českolipskými rodáky. Spletitá historie nádraží a nádražíček v České Lípě se vám právě nyní otevírá.

Česká Lípa - Střelnice


Naše putování začneme na nádraží v českolipské čtvrti Střelnice (N 50° 41.504 E 014° 31.994). Provoz na zdejších kolejích byl zahájen v lednu roku 1869. Stanice tu tehdy ale ještě nebyla, to až v roce 1888. Opodál ní byla tehdy ještě jedna malá zastávka, a to tzv. Městský sad, která zahájila provoz v roce 1903. Zastávky provozovaly dvě nezávislé dráhy, jedna na trati Lípa-Rumburk a druhá na trati Městský sad-Česká Kamenice (na bývalém tělese této trati je dnes cyklostezka do Kamenického Šenova, N 50° 41.83083' E 14° 31.59897'). Až v roce 1925 došlo ke sloučení obou stanic na dnešní Česká Lípa-Střelnice. Lavičky, které jsou před nádražní budovou, jsou tu zhruba od sedmdesátých let minulého století, akorát změnily maličko barvu. Zde naplníme proměnnou STR počtem lamp veřejného osvětlení lemujících perón.

Česká Lípa - Holý Vrch

Další naší, tentokrát v našem putování nejmladší železniční zastávku navštívíme v západní části města zvané Holý Vrch (N 50° 40.945 E 014° 31.376). Zastávka se jmenuje právě podle této čtvrti. V neděli 15.prosince 2002 zastavil u novotou zářícího nástupiště českolipské železniční zastávky Holý vrch první vlak. Podle jízdního řádu to bylo ve 4.38 a tento vlak č. 6620 směřoval z České Lípy do Děčína. Trvalo to ovšem pět a půl roku, než se zastávku podařilo prosadit a vybudovat. Další informace o ní naleznete v listingu této keše. Hodnotu HOLAK zde naplníme počtem lamp se žlutým pruhem u přístupové cesty a nástupiště.

Česká Lípa - město

Budova Městského nádraží (N 50° 40.749' E 14° 32.349') byla postavena na rozlehlé louce mezi Českou Lípou a Svárovem roku 1898. Nádraží bylo českolipskou stanicí severočeské transverzální dráhy společnosti ATE, tedy Aussig-Teplitzer Eisenbahn. V překladu Ústecko-teplická dráha pro níž se po roce 1919 používala i česká zkratka ÚTD. Provoz zde byl zahájen 14. prosince 1898, kdy sem přijel první vlak od Litoměřic. Úsek z České Lípy do Liberce byl pak uveden do provozu 17. září 1900, čímž byla dokončena celá 143,3 km dlouhá trať z Řetenic (u Teplic) do Liberce. Poslední pravidelný vlak jel z Městského nádraží 25. května 1989. Z Městského nádraží se pak stalo pouze nádraží seřazovací a postupně zde provoz slábl až zanikl úplně. Vzhled budovy dostal první ránu koncem sedmdesátých let, kdy byla chybně postavena cesta pro vlak s vojenským převozem, který byl poslán na nejbližší kolej u nádražní budovy. Tím pádem došlo k tomu, že naložené sovětské tanky poničily zastřešení perónu. Proměna vzhledu budovy nádraží byla dokonána rozsáhlou rekonstrukcí dokončenou koncem let osmdesátých. Teplické nádraží, dnes Česká Lípa - Město bylo za dob ČSD (Československých drah) využíváno jako seřaďovací nádraží. Českolipáci si jistě vzpomenou na ty věčně stažené svárovské mechanické závory na N 50° 40.797' E 14° 32.779' , za kterými se rozhazovaly ty dlouhatánské nákladní vlaky. Někdy se závorář slitoval a mezi vagóny přizvedl ty klacky, aby pustil těch několik embéček apod., které už tu stály dlouho ve frontě. Dnes majestátná budova včetně rozkradeného kolejiště chátrá. Až do osmdesátých let tudy jezdily vlaky přímo z Liberce až do Lovosic. V Lípě stavěli na Libereckém nástupišti za nádražní budovou hlavního nádraží. V osmdesátých letech tu byla Liberecká trať přeložena a napojena na jižní zhlaví hlavního nádraží. V této budově kolem roku 1994 ještě sídlila administrativa traťové distance ČD včetně přednosty. Proměnná MESTO zde nabyde hodnoty v podobě počtu schodů u přístavku na západní straně nádraží (včetně horní plošinky)

Česká Lípa - Pražská ul.

Nádraží místní dráhy (N 50° 40.636 E 014° 32.306) u tehdejší ulice Pražská (nynější ul. 5 května) bylo výchozím nádražím místní několikakilometrové dráhy do Mimoně. Tato trať byla v provozu od roku 1883 a vznikla za podivných okolností a intrik majitele zákupského panství. K nynějšímu hlavnímu nádraží byla propojena pouze jakousi vlečkou. Kolej tratě do Mimoně odtud vedla dnešní ulicí Českou, jejíž linie je stále velice dobře patrná. Původně tento objekt totiž byl pouze výchozí stanicí dráhy s jednou nádražní budovou. Ovšem o něco později, při stavbě Severočeské transverzální dráhy v roce 1898 z Řetenic do Liberce, byl tento objekt přestavěn na lokomotivní dílny-depo, později ve vlastnictví ČSD známé jako Provozní dílny. Trať do Liberce byla zrevidována a přesunuta na nové městské nádraží. Vysoká budova u vrátnice areálu bývalých provozních dílen je tou původní nádražní budovou. Mnoho rodilých českolipáků vůbec netuší, že tu kdysi vedla dráha do Mimoně a že tu bylo nádraží. Dovolím si proto zde udělat vyjímku a vzhledem k zajímavosti této lokální tratě se o ní maličko rozepsat.
Roku 1883 tedy vznikla místní lokálka Česká Lípa ( začínala právě v místech bývalých provozních dílen) - Mimoň ( končila jihozápadně od města dnes Mimoň staré nádraží vlečka). Trať měla dvě vlečky. Jednou se napojovala na Českolipskou stanici (nynější hlavní nádraží) a druhá o délce 2,447km odbočovala ze Zákup, za strážním domkem na Mimoňském zhlaví a okolo zámeckého parku pokračovala do Nových Zákup. Už po roce byla lokálka odkoupena státem a při životě ji drželi občasné cesty z císařského dvora do Zákup. V roce 1899 odkoupila lokálku společnost ATE (resp. ÚTD), aby část jejího tělesa využila v nově budované trati Řetenice – Liberec. Původně měla trať vést ze Zákup přímo do Grunova a Jablonného, ale nakonec po dlouhých tahanicích vedla trať přes Mimoň. V roce 1923 byla celá trať i ze Zákupským nádražím zestátněna. Zákupy a Mimoň měli od roku 1867 své nádraží v Srní. To se právě do roku 1883 využívalo pro tyto dvě obce a opravdu se jmenovalo Zákupy-Mimoň, nikoliv Srní jako dnes.
Vraťme se ale zpět na naše nádražíčko. Zde si spočítejte počet lamp na západní stěně budovy (přilepená nižší budova) a naplňte proměnnou PRAZAK.

Česká Lípa - bývalé hlavní nádraží

Nádraží České severní dráhy, tedy ještě nedávno českolipské hlavní nádraží (N 50° 40.532 E 014° 31.999) je nyní využíváno jako technická a administrativní budova Českých drah.
Již od počátku byla výstavba českolipského nádraží koncipována s ohledem na budoucí komunikační uzel v tomto místě, což se v budoucnu ukázalo jako velice prozíravé. V zájmu občanstva bylo umístění co nejblíže centru, ale byla zde i obava místních povozníků, dnes bychom řekli přepravní lobby, z umístění nádraží blízko centra města a tím ztráty živnosti. Starosta města Anton Zink nakonec předložil budoucímu provozovateli návrh, který počítal s umístěním nového nádraží na loukách v okolí Dolnolibchavské silnice, přibližně v místech dnešního soudu. Tento prostor byl ovšem prostorově omezen pro výstavbu kolejiště v severojižní orientaci, která byla nejen výhodná pro budoucí plány, ale takřka jedině možná. Nakonec bylo vybráno kompromisní umístění na podmáčených pastvinách daleko od Hrnčířského předměstí.
K úřednímu zahájení provozu na úseku z Bakova do České Lípy došlo bez velké slávy 14. listopadu 1867, dokonce i bez vypravení zahajovacího vlaku, tehdy běžného. Zprovozněním tohoto 44,867 km dlouhého úseku byla do města zavedena železná dráha.
Město tehdy zdaleka nedosahovalo až k dnešnímu nádraží. Chodilo se k němu polní cestou a při povodních v roce 1868 bylo nádraží odřízlé od města a na vlak se lidé plavili na pramicích. Tento způsob přepravy však nahradila brzy poté vybudovaná komunikace.
Česká Lípa se stala postupně významným železničním uzlem s tratěmi do šesti směrů se rozbíhajícími, čímž se mnoho měst pochlubit nemůže a nemohlo. Jeden směr ubyl dne 29.9.1979, kdy byla zrušena trať do České Kamenice, zvaná Kamenička.
První plány na rozšíření nádraží se objevily už roku 1892, ale přes veškeré záměry od modernizace nádraží až po elektrifikaci tratí, se toho na dnešním Hlavním nádraží mnoho nezměnilo. Pouze dřevěný přístavek nádražní restaurace nahradila zděná dostavba a na druhé straně budovy přibyl přístavek se služebnou výpravčího. Vzhled nádraží poznamenal i železniční podnik ŽOS. Nejen tím, že začínal ihned za kolejištěm, naproti nádražní budově, ale zejména nezbytnou a pro železniční dílny typickou lávkou z roku 1902, sloužící k přechodu zaměstnanců přijíždějících do práce vlakem. Dnes tuto lávku na svém místě již nenajdete, v létě 2016 byla demontována v souvislosti s výstavbou nového hlavního nádraží.
Další "zvláštností" tohoto nádraží bylo tzv. "liberecké" nástupiště na N 50° 40.49752' E 14° 32.04090', které odbavovalo vlaky do a z Liberce a do a z Lovosic. Pravidelně zde jezdil rychlík Liberec-Cheb, který na libereckém nástupišti zastavil , ale pak se musela přepřáhnout mašina na směr Děčín a vlak přijel na hlavní nástupiště v opačném, pořadí vagónů. Takže cestující měli dvě možnosti nástupu do vlaku, na libereckém a pak po přepřažení na hlavním perónu.
V České Lípě nebyla ale tehdy situace s napojením tratí různých společností růžová. Jedna společnost tvrdě nesouhlasila se společným nádražím, takže druhá vystavěla u českolipského nádraží pouhou zastávku a vlastní stanice byla pod názvem Česká Lípa-teplické nádraží (Böhmische Leipa-Teplitzer Bahnhof) vystavěna o 200 metrů dále. I takové hádanice tehdy českolipské hlavní nádraží skutečně zažilo. Zde naplňte proměnnou HLAVNI počtem semaforů v kolejišti před perónem bývalého hlavního nádraží, který je dodnes velmi dobře patrný.
Jsme u konce našeho pochodu za poznáním dalšího kousíčku českolipské historie. Nakoukli jsme pod pokličku nádražíček a zastávek v České Lípě i okolí. Tak co, dozvěděli jste se něco nového? Pokud ano, už nyní keš splnila svůj účel a je čas na finále. Věřím, že se vám naše putování líbilo. Příjemný lov a šťastnou cestu domů, a to nejen vlakem z České Lípy :-).



N 50° (MESTO*STR*HLAVNI).(HOLAK-PRAZAK)(HOLAK)(HLAVNI*STR)
E 14° (MESTO*HOLAK-STR).(HOLAK+PRAZAK)(HLAVNI*STR)(MESTO)


Při cestě k finálce není třeba přecházeti koleje, je na ně vstup zakázán dle železničního zákona


czprava

Additional Hints (Decrypt)

arpubq cerf xbyrwr !!!!!!!!!! fgnel fgngal qbmbepr

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)


Advertising with Us

Inventory

There are no Trackables in this cache.

View past Trackables

What are Trackable Items?

Bookmark Lists

View all bookmark lists...