Knížecí hrad: mladší bratr Bílé paní aneb GC348YN žije!
Město Hradec nad Moravicí je díky krásné přírodě, bohaté historii, velkému množství památek a zajímavostí významným výletním místem již od 19. stol. Členitý terén, hluboké lesy, překrásné údolí řeky Moravice, hustá síť značených turistických stezek a cyklotras nabízejí výhodné podmínky pro pěší a cykloturistiku. V Hradci nad Moravicí najdete také několik naučných stezek.
Hradec v dobách dávných dějin českých
Na vysoké a strmé ostrožně je doloženo již pravěké osídlení. Nacházelo se zde opevněné sídliště lidu popelnicových polí., usídlili se tu Slované, kteří zde na ochranu důležité komunikace zbudovali hradisko.
První historická zpráva o existenci pevného hradiska s vojenskou posádkou českého knížete pochází z roku 1060, kdy bylo pod jeho hradbami poraženo vojsko polského krále Boleslava II. Smělého.
Rozsáhlé hradisko se postupně přeměnilo na románsko-gotický hrad Přemyslovců, který ve 13. stol. poskytl útočiště královně Kunhutě, vdově po českém králi Přemyslu Otakaru II., a byl svědkem jejího legendárního romantického vztahu se Závišem z Falkenštejna. V podhradí vznikla trhová osada (první písemná zmínka o ní se datuje k roku 1078), které udělil v roce 1481 městská práva a znak kníže Viktorin z Poděbrad.
K městu bývala jako předměstí počítána od roku 1446 ves Podolí, rozkládající se na úpatí kopce. Hradci se nevyhnuly husitské války. Husité pod vedením Prokopa Holého se zde objevili v roce 1428, ale na hrad Hradec nezaútočili.
Syn opavského vévody, Václav II., se s nimi dohodl, a tak oddíly kališnického vojska odtáhly dále do Slezska. V roce 1431 ohrozili husité Hradec podruhé, ten se ale ubránil a husité jej nikdy nedobyli.
Novověký Hradec
Po roce 1528 dávali Hradec čeští panovníci do zástavy různým šlechticům. V roce 1584 prodal císař Rudolf II. zdejší panství Kašparovi, svobodnému pánu Pruskovskému z Pruskova, který započal se zásadní přestavbou dosavadního gotického hradu na pohodlný zámek.
Za jeho vlastnictví se panství ustálilo ve své rozloze. Po Kašparově smrti převzal statky jeho bratr Jan Kryštof, který se jako věrný katolík odmítl připojit ke stavovskému povstání a byl zbaven svých úřadů i panství. Za dánského vpádu v letech 1626-1627 se zde razily falešné mince.
Za třicetileté války Hradec velmi utrpěl a jeho význam poklesl, stal se opět vesnicí. Městská práva byla Hradci obnovena až v roce 1702, téhož roku se ze správního hlediska oddělilo Podolí. Na začátku 18. stol. byl Hradec svědkem krvavého čarodějnického procesu.
Lichnovští z Voštic na Hradci
Do historie zámku se nejvíce zapsal rod knížat Lichnovských, který hradecké panství zakoupil v roce 1778 a setrval zde až do prvních měsíců roku 1945. Zničující požár v roce 1796 se stal podnětem k základní empírové přestavbě, při které byl zrušen i celý opevňovací systém a zámek získal novou podobu, dnes označovanou jako Bílý zámek. V držení hradeckého panství se vystřídalo osm knížat a hrabat Lichnovských v šesti generacích. Každý z nich byl individualitou mimořádného vzdělání, zájmů, schopností a vybraných styků. To ovlivnilo společensko-reprezentační postavení hradeckého zámku i spektrum a úroveň jeho sbírek. Vedle panovníků, hodnostářů evropských dvorů, politických a společenských celebrit, vědců a historiků umění hostil zdejší zámek také mnohé veličiny kulturního světa.
Zajímavost:
Na počátku 19. století sem zavítali géniové hudby Ludvík van Beethoven, Nicolo Paganini a Ferenz Liszt. Byl zde i malíř Josef Mánes. Lichnovští udržovali přátelské vztahy s Wolfgangem Amadeem Mozartem a vědcem Alexandrem von Humboldtem. Na přelomu 19. a 20. století vystřídal „hudební Hradec“ „Hradec literární“. Hostem zde byla Cosima Wagnerová, žena Richarda Wagnera a dcera Ference Liszta, přijel sem dramatik a prozaik Gerhard Hauptmann, spisovatel a libretista Hugo von Hoffmannstahl, pacifista, esejista, dramatik a literární kritik Karl Kraus. Čilé písemné styky vedl rod Lichnovských s Reinerem Maria Rilkem, Markem Twainem, Pablem Picassem či Oskarem Kokoschkou. Ke konci 19. století siluetu zámku doplnily novogotické stavby tzv. Červeného zámku a Bílé věže.
Lichnovští přinesli do Hradce hospodářskou prosperitu. Zavedli zde chov ovcí, kterým dali práci tolika soukeníkům, že zde v roce 1780 vznikl soukenický cech. Panské zahrady na severním svahu mezi Hradcem a Podolím se na začátku 19. stol. zastavěly, a vznikla tak osada zvaná Ziegenburg – Kozí Hradec, dlouhá desetiletí samostatná.
Hradec v 19. a 20. století
19. století bylo ve znamení rozvoje průmyslu. Na levém břehu řeky byla postavena přádelna, která později byla přestavěna na pilu, jež funguje dosud. Původní textilní manufakturu mezi Podolím a Brankou nahradily Branecké železárny. V podzámčí stály knížecí pivovar, několik mlýnů a panská pila. V roce 1905 přijel do Hradce poprvé vlak. Hradci se nevyhnula ani 2. světová válka. Na počátku roku 1945 prošel městem „pochod smrti“ zbídačených sovětských válečných zajatců.
Věděli jste, že...
Největší park Moravskoslezského kraje - součástí zámeckého areálu je 63ha přírodně-krajinářský park z 1/3 19. stol., který postupně přechází do volné krajiny (přírodní park Moravice); rozlohou je park největší v Moravskoslezském kraji a 2. nejrozsáhlejší na Moravě a ve Slezsku. Některé zdejší stromy dosahují stáří až 400 let (rostly tu už před založením parku).
Bývalí majitelé zámku, Lichnovští, v zámeckém areálu vysazovali památné kameny a obelisky, připomínající význačné události nebo osobnosti; památníků bylo údajně nejméně 29., ale většina z nich už zmizela; nejstarší dochovaný kámen je zřejmě z r. 1850, nejmladší z r. 1910; nejznámější kámen je Bellaria (krásná řeka – tak prý hosté z Vlach pojmenovali řeku Moravici).
V poválečných letech po ukončení 2. světové války sloužil hradecký zámek jako svozový objekt a úložiště pro nejrůznější dochované historické předměty z blízkých i vzdálenějších poškozených aristokratických sídel Moravy a Slezska.
Nyní se přesuňme od historie po současnost - k návštěvě zámku
Dostupnost: Přístupů k zámku je zde mnoho, autem však doporučuji po ulici Zámecké, nebo po tzv. automobilce od Kajlovce. Mimo automobilovou dopravu je k zámku široká škála cest, z Mariánských luk, z Kajlovecké stezky, také je možno doškrábat se z Pivovarské ulice, ale i z Bezručovy vyhlídky a lovecké stezky Lichnovských (viz. Waypointy).
Autobus: Hradec nad Moravicí - žel. st. (1,3 km); na zámek autobus jezdívá zřídka, pro lenochy doporučuji zastávku Hradec nad Moravicí, škola (je nejblíže :-))
Vlak: trať č. 315 Opava východ – Hradec nad Moravicí (a zpět) stanice Hradec nad Moravicí (cca 1,5 km)
Autem: I. tř. č. 57 směr na Fulnek; samozřejmostí je parkoviště
Pěšky: přes město vedou cyklotrasy 6141, 551, 6055
Na kole: přes město vede několik značených turistických tras a také naučné stezky, u zámku je turistický rozcestník.
Prohlídky zámku: Jelikož se otevřená doba i vstupné mohou měnit, prohlédněte si webovky zámku.
Ke keši: schovka se nachází v parku Moravice, na Lisztově návrší. V sezónních dnech zde může být více mudlů, proto prosím alespoň o trochu „nenápadnosti“.
Nenič schránku, ani její okolí!
Nezbývá než popřát mnoho štěstí při hledání mé netradiční schovky :)