Dne 5. května 1945, první den povstání a pět dní po sebevraždě Adolfa Hitlera, byla povstalci obklíčena německá posádka standarty SA 52 Feldherrenhalle pod vedením Horsta Adolfa Zimmermanna. Ještě téhož dne začali příslušníci SA, mladí fanatičtí nacisté v hnědých uniformách s hákovými kříži na rukávech a v maskovacích pláštích, terorizovat okolí. Podnikli protiútok a obsadili blízký policejní revír. Zavlekli do kasáren umístěných v objektu školy „Na Pražačce“ na osm desítek rukojmí, chycených se zbraněmi v rukou i bez nich. Na dvoře školy je pak mučili a posléze zastřelili.
Totálně nasazená servírka Drahomíra Matoušková, která musela v kasárnách sloužit v důstojnické jídelně, později vypověděla, že ve večerních hodinách prvního dne povstání odváželo nákladní auto okolo 17 mrtvých. Nacisté je nejspíš hodili do Vltavy.
Podle poválečného svědectví kotelníka Josefa Mráčka bylo 5. května v kotelně školy spáleno tělo mrtvé ženy. Dne 6. května bylo zabito pět mužů, kteří byli náhodně vyvedeni z domu čp. 1120/119 v Koněvově (za okupace Brněnské) ulici a dalších sedm mužů bylo zraněno střelbou z kulometu. Ten samý den byl zavražděn školník Bohumil Cirmon poté, co příslušníci SA našli v jeho bytě zásoby jídla a zbraň. Mezi 6. a 7. květnem 1945 zde došlo k řadě vražd zajatých povstalců i občanů z řad civilního obyvatelstva.
Další mrtvé uložili nacisté do tří masových hrobů – dvou cvičných zákopů na pláni za školou a také do hromadného hrobu na zahradě. Celkový počet zavražděných měl podle svědků dosáhnout asi čtyř desítek osob, přesný počet a všechna jména se ovšem nikdy nepodařilo zjistit.
Potvrzenou obětí se stal štábní strážmistr Václav Bečvář, který vstoupil do areálu školy-kasáren jako vyjednávač s bílou vlajkou. Hnědé košile ho zastřelily. Aby jednotka SA prorazila přes okolní barikády, nasadila zajatce z kasáren jako živé štíty.
Večer 8. května, po podepsané kapitulaci, opustili nacisté kasárna Na Pražačce, spojili se v Karlíně s dalšími jednotkami a vyrazili do amerického zajetí u Ejpovic na Plzeňsku.
Viníci ze školy Na Pražačce, která za války sloužila jako kasárna pro úderné oddíly SA, přitom nikdy nebyli potrestáni. Také proto, že se Státní bezpečnost o tragické události na samém sklonku války začala zajímat až v polovině 70. let a navíc se ve vyšetřování dopustila chyb.
Události dnes připomíná pamětní deska na budově gymnázia a pomník na zahradě.
Zdroje: Ústav pro studium totalitních režimů; J.Padevět: Průvodce protektorátní Prahou
JAK NA KEŠ
Na pamětní desce spočítejte v nápisu počet A, E, M, P. Diakritická znaménka ignorujte, indicie označte příslušným písmenem. Poslední indicii Z získáte spočítáním svislých prvků na mříži okna pod pamětní deskou (aby to bylo zřejmé: počítejte všechny tyče směřující od nebe k zemi včetně těch tvořících rám mříže).
Nyní spočítejte X= Z*Z*E-A*A*A-E*P a Y=Z*Z*P+M*Z-M a můžete vyrazit pro keš na souřadnice N 50° 05.X E 014° 28.Y.
26/02/2014 16:30 Keš bohužel někdo zcizil, jak jsme zjistili při odpolední kontrole po DNF. Ach jo. Než vyrobíme novou, tak je tam zatím náhradní filmovka za kamenem ve zdi asi 3m od zjištěných souřadnic. Nic jiného jsme po ruce neměli a nechtěli jsme čtrnáctidenní disable. Děkujeme za pochopení a je nám líto, že si neužijete původní maskování.
Tato keš je součástí série 1945: Květnové masakry.
1945: Kvetnovy masakr v Usobske ulici GC4WW9E
1945: Kvetnovy masakr v Krci GC4X220
1945: Kvetnovy masakr na Borislavce GC4X3BG
1945: Kvetnovy masakr v Lahovicich GC4WRWZ
Děkujeme kačerovi digit_gps za výrobu "krabičky".
