Podivný mužíček u bílovecké hřbitovní brány
Jednoho večera seděly děvečky družně s vřeteny v rukách a povídaly si o všem možném, jak tomu bylo vždy, když se jich sešlo několik na přástkách.
Když pocítily hlad, navrhla jedna z nich, že by si mohly udělat na večeři vaječinu. Návrh se ostatním zalíbil. Připravily si pánev i omastek , ale ouha! Ať hledaly, jak hledaly, vajec bylo v domě málo. Každá rada drahá . Po delším uvažování zvolala děvečka, která sloužila na faře:"Už to mám ! Znám na hřbitově skrýš , kam jedna naše slepice zanáší. Podívám se tam , a co najdu,přinesu."
Ostatním děvčatům se nápad moc nelíbil. Usoudily, že jít tak pozdě za tmy na hřbitov není zrovna rozumné.
Děvečka však na tyto obavy nic nedala, přes záda si přehodila šátek a zmizela v noční tmě. Hřbitov se nacházel nedaleko a za chvilku tam byla. Netrvalo dlouho a našla i místo, kam slepice vejce snášela.
Posbírala je , uložila do zástěry a obrátila se k východu . Už se chystala ze hřbitova vyklouznout , když vtom uviděla u brány sedět malého mužíčka. Na hlavě měl čepici se střapcem . Jenom se kolem něj kmitla, ale snad z nějaké bujnosti mu strhla čepici z hlavy a běžela dál. Ostatní ji už neklidně očekávaly, obávaly se, co ta nerozvážnost přinese. Teprve když se objevila ve dveřích , dobrá nálada se jim vrátila .
Když jim ale začala vyprávět o mužíčkovi, kterého potkala u hřbitova, a na důkaz pravdivosti svého vyprávění vytáhla ze zástěry čepici se střapcem všechny se polekaly.....
Pokud chcete znát dokončení děje - odlovte naši keš a napište si v logu o pokračování.
Tyto informace jsou použity z publikace Lidové pověsti z Bílovcka,autor Zdeněk Kuchta, vydalo Město Bílovec 2005
Přikládáme obrázky naší čtyřleté Lucinky, která mužíčka také spatřila , ale už bez čepice.
Tyto informace jsou použity z publikace Lidové pověsti z Bílovcka,autor Zdeněk Kuchta, vydalo Město Bílovec 2005
