Projekt Cesta otevřená
Jeho cílem je sblížení dvou městeček Spálené Poříčí a Blovice a to jak ve smyslu fyzickém, tak i lidském prostřednictvím obnovení někdejších pěších spojnic obou obcí. Podnět k obnově historických cest vzešel přímo od místních obyvatel v rámci realizovaných veřejných setkání. Cesta zároveň symbolicky propojuje dva židovské hřbitovy, a bude tak i připomínkou na dnes již neexistující místní komunitu.
Jednotná trigonometrická síť katastrální (JTSK, někdy S–JTSK) je pravoúhlá souřadnicová síť používaná v geodézii na území České republiky a Slovenska (pro zeměměřické práce v civilním sektoru). Vychází z tzv. Křovákova zobrazení (stanoveném Josefem Křovákem v roce 1922), jehož snahou bylo zavést takový pravoúhlý souřadnicový systém, v němž by se celá (v té době nově vzniklá Československá republika) nacházela v prvním kvadrantu a měla tedy obě souřadnice kladné. To usnadňuje souřadnicové výpočty. Kladná část osy X tohoto souřadného systému je směřována k jihu, kladná část osy Y vždy k západu. Pro každý libovolný bod na území České i Slovenské republiky navíc platí, že hodnota souřadnice Y je vždy menší než souřadnice X.
Systém jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK) vznikal mezi lety 1920-1958. Po vzniku republiky v roce 1918 bylo třeba co nejdříve vytvořit samostatný geodetický základ a vymyslet vhodnou kartografickou projekci. Již v roce 1919 byla založena Triangulační kancelář (zřizovatel ministerstvo financí ČSR), jejímž předsedou se stal Ing. Josef Křovák. Josef Křovák navrhl zobrazení, které bylo vhodné pro potřeby ČSR a mělo vhodné minimální deformace. Ve svém návrhu transformace zvolil konformní zobrazení Besselova elipsoidu na zmenšenou kouli a následně konformní kuželové zobrazení v obecné poloze.
Kartografické poledníky se v tomto zobrazení zpodobňují jako svazek paprsků vybíhajících z vrcholu kužele. Kartografické rovnoběžky se zobrazují jako soustředěné kružnice o poloměrech R. Rovinné souřadnice S-JTSK se zapisují (Y, X)S-JTSK, osa X je orientovaná k jihu a osa Y na západ. Tomuto zobrazení se často říká Křovákovo zobrazení po jeho tvůrci. V S-JTSK se tohoto zobrazení používá dodnes.
Práce na trigonometrické síti I. řádu byly ukončeny roku 1927 a všech 268 naměřených bodů bylo vyrovnáno. Při měření bylo rozhodnuto, že se převezmou osnovy měřených směrů z rakouské vojenské triangulace (1862-1898). S touto vojenskou sítí měla nově vznikající S-JTSK společných 107 bodů. Pomocí Helmertovy transformace byla určena kvalita vojenské triangulace, z nichž jen 42 bodů v Čechách posloužilo pro určení rozměru, orientace a polohy S-JTSK na Besselově elipsoidu (v Podkarpatské Rusi se jednalo o 22 bodů). V následujícím období se síť zhušťovala body II. až V. řádu, kdy po každém zhuštění bylo provedeno vyrovnání. Tak bylo nakonec naměřeno přes 47000 bodů, jejichž průměrná vzdálenost je kolem 2 km. Kvůli finančním i časovým důvodům se za celou dobu budování S-JTSK neprovedlo žádné astronomické měření ani měření nových základen. Právě z těchto důvodů vzniku byla poloha celé sítě špatně nakloněná a ohnutá. V jednotlivých bodech tak nastaly různé odchylky. Po první světové válce se započalo s budováním astronomicko-geodetické sítě (AGS) na tehdejší dobu přesnými měřícími prostředky. Do roku 1955 bylo astronomicky zaměřeno 53 bodů a 6 základen. Nový systém označený S-42 byl vyrovnán a body S-JTSK byly do něj postupně transformovány. S-42 používá Krakovského elipsoid a Gaussovo zobrazení. Tento systém je přesnější a celkově lépe orientován. Následně byl ještě poopraven na systém S-42/83.
Po druhé světové válce byla snaha začlenit geodetické základy ČSR do soustavy astronomicko-geodetické sítě SSSR. To se nejprve provedlo předběžnou transformací bodů S-JTSK do nového systému S-52. Tento systém však nepřinášel nic nového a měl stejné lokální deformace jako systém S-JTSK. Koncem 90. let 20. stol. se začala v Evropě mohutně budovat celoevropská referenční síť (EUREF), do které se ČR zapojila v roce 1991 kampaní EUREF-CS/H 91. Při této kampani bylo měřeno na 6 bodech a následně napojeno na evropskou síť. Následovali kampaně CS-NULRAD-92 a DOPNUL, které vytvořili národní referenční síť napojenou na EUREF. Pro body této sítě jsou tak určeny zpřesněné souřadnice v S-JTSK i v ETRS-89. Tím bylo umožněno aplikovat měření GPS na území ČR a následnou transformaci do S-JTSK.
V české republice se v současné době používají dvě základní kartografická zobrazení. Systém S-JTSK určený pro civilní sféru a systém S-42 určený pro vojenské použití. Vojenské mapy po vstupu do NATO přecházejí na zobrazení UTM (Universal Transverse Mercator). V civilní oblasti se asi ještě nějakou dobu bude používat S-JTSK, případně novější S-JTSk/95.
Křovák již od roku 1905 působil v zeměměřickém resortu. Začínal nejprve u různých katastrálních úřadů v Čechách a mezi lety 1916 až 1918 pracoval v triangulační kanceláři ve Vídni. Po první světové válce nastoupil na ministerstvo financí, pod něž zeměměřictví tehdy patřilo. Zde se zasloužil o vznik triangulační kanceláře, jejímž přednostou se stal v roce 1919. Účastnil se též vyměřování státních hranic. Během druhé světové války - v letech 1942 až 1944 - pracoval v Zeměměřickém úřadu Čechy a Morava. Působil též v komisích pro přípravu nových katastrálních zákonů.
Josef Křovák
Zdroje:
http://gis.zcu.cz/studium/gen1/html/ch02s03.html
http://gis.zcu.cz/studium/gen1/html/ch07.html
http://transformace.webst.fd.cvut.cz/Iframe/SJTSK_iframe.htm
http://www.zememeric.cz/osobnosti/osobnost.php?ido=803
http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_K%C5%99ov%C3%A1k