Taky jste, stejně jako já, Chemii jako vědu příliš nemilovali? Ty nekonečně dlouhé chemické vzorečky a jejich úpravy, názvosloví… Ona je ale, potvora, všude kolem nás. Doslova na každém našem kroku. Pojďte se trochu pobavit a zavzpomínat na ni. A pojďte si zkusit trochu netradiční odlov stromové T5. Pokuste se o tajemnou chemickou přeměnu…

Nyní to nemyslím zle a nedovolil bych si dělat legraci z těchto věcí:

Bible Svatá nám popisuje příběh jakéhosi borce – frajera, co dokázal přeměnit určitou tekutinu ve víno. My se pokusíme jít ve svých pokusech jinou cestou a uvidíme, co nám vlastně tajemnou reakcí vznikne…

Nejprve trochu toho vzdělávání. Vždycky mě fascinovala ta uspořádanost, periodicita a vůbec posloupnost jednotlivých chemických prvků v tabulkách. Protože se blíží výročí publikace Periodického zákona, připomeňme si trochu historie.

Periodická tabulka prvků

Historicky první doloženou tabulku pocházející z roku 1772 vytvořil Louis-Bernard Guyton de Morveau. Zahrnovala chemicky jednoduché látky a použil ji Antoine Lavoisier. Roku 1857 publikoval Jean-Baptiste Dumas základní periodickou tabulku, která obsahovala 32 prvků v osmi sloupcích, které poukazovaly na jejich společné vlastnosti.

Objev periodické tabulky umožnil italský chemik Stanislao Cannizzaro (1826–1910), který v roce 1858 publikoval soubor zaměřených atomových vah (nyní známých jako hmotnostní čísla) 60 prvků, které byly tehdy známy. Seřazení prvků podle vzrůstající atomové váhy odhalilo pozoruhodné opakování chemických vlastností v pravidelných intervalech. Toho si všiml v roce 1864 anglický chemik John Newlands (1838–1898), avšak jeho "zákon oktáv" mu nepřinesl nic než výsměch.

Roku 1862 uspořádal Alexandre-Emile Béguyer de Chancourtois poprvé prvky podle vzrůstající atomové hmotnosti. Podobné prvky umístil stejným směrem a vytvořil tak šroubovicové uspořádání prvků. Roku 1864 publikoval Lothar Meyer tabulku mocenství pro 49 tehdy známých prvků a ještě v témže roce publikoval také William Odling svou téměř správnou tabulku se 17 svislými sloupci, do které zahrnul 57 prvků.

Dne 6. března roku 1869 formuluje Dmitrij Ivanovič Mendělejev periodický zákon a různé formy periodické tabulky, která obsahovala 63 prvků. O dva roky později Mendělejev upravil a zlepšil svou periodickou tabulku a předpověděl objev 10 prvků – dnes známé jako Sc, Ga, Ge, Tc, Re, Po, Fr, Ra, Ac a Pd. Z těchto prvků popsal s udivující předvídavostí skandium, gallium, germanium a polonium. Pro neobjevené prvky nechal Mendělejev v tabulce místo a postupem času se všechna volná místa, která v tabulce nechal, zaplnila nově objevenými prvky. To, co Mendělejev vykonal, bylo ve srovnání s ostatními mnohem významnější, takže je plným právem považován za pravého objevitele periodické tabulky on.

Dnes je známo, že některé lehčí prvky jsou až za těžšími (jod stojí za tellurem). Proto roku 1913 Henry Moseley opravil periodický zákon podle rostoucích protonových čísel. V tabulce je obvykle kromě chemického symbolu prvku uvedeno i jeho atomové číslo, relativní atomová hmotnost, případně další údaje o prvcích.

V současné době je v tabulce 118 známých prvků, z nichž 94 se přirozeně vyskytuje na Zemi, zbylé byly připraveny pouze uměle a nemají žádný stabilní izotop.

Základem uspořádání prvků je jejich seskupení podle elektronového obalu tak, aby ve skupinách nad sebou ležely prvky se stejným počtem valenčních elektronů. Přitom platí, že prvky, nacházející se ve společné skupině, vykazují i podobné chemické vlastnosti. Někde bývá zvykem dělení skupin na hlavní a vedlejší, prvky v hlavních skupinách mají valenční elektrony ve sférách s a p, prvky vedlejších skupin doplňují valenční elektrony do slupek d a f.

Příkladem skupiny prvků jsou alkalické kovy, které (spolu s vodíkem) zaujímají místo v 1. skupině a mají vždy pouze jeden valenční elektron ve slupce s. Jiným příkladem jsou halogeny, prvky nacházející se v 7. hlavní skupině prvků se sedmi valenčními elektrony – dvěma ve slupce s a 5 ve sféře p

Zdroj: tetička Wikipedie, strýček Google

Pro snadnější zapamatování a pro naše pobavení si připomeňme umístění prvků v periodické tabulce díky studenty hojně užívaným zábavným mnemotechnickým pomůckám

• druhá perioda periodické tabulky prvků:
  Líbal Bedřich Boženu Celou Nahou O Fuj Nestyda
• skupina I.a periodické tabulky prvků:
  Helenu Líbal Na Krk Robustní Cestář Franc či Lidé Našli Kurvu, Robertem Čistila Frantu
• skupina I.b periodické tabulky prvků:
  Cukrářka Agáta z Austrálie je na Rentgenu
• skupina II.a periodické tabulky prvků:
  Běžela Magda Caňonem Srážela Balvany Ramenem
• skupina II.b periodické tabulky prvků:
  Znáš CD o Hugovi Cenném?
• skupina III.a periodické tabulky prvků:
  Božský Alkohol Gambrinus Inhaloval Tlakem
• skupina III.b periodické tabulky prvků:
  Scandující Yvetta Laskala Acumulátor
• skupina IV.a periodické tabulky prvků:
  Císař Sicilský Germány Snadno Pobil
• skupina IV.b periodické tabulky prvků:
  Ti Zrádní Hafani Rutherfordovi
• skupina V.a periodické tabulky prvků:
  Náš Pan Asistent Sbalil Biletářku
• skupina V.b periodické tabulky prvků:
  Velká Nubie Tancovala Dobrákům
• skupina VI.a periodické tabulky prvků:
  Ó Slečno Sejměte Tenkou Podprsenku
• skupina VI.b periodické tabulky prvků:
  Chromý Mol Wolfram Seaborg
• skupina VII.a periodické tabulky prvků:
  Floutek Cleofáš Bručí Iako Atom.
• skupina VII.b periodické tabulky prvků:
  Mnohé Tchýně Reklamují Bahno
• skupina VIII.a periodické tabulky prvků:
  Helena Nechtěla s Arogantním Králem Xenofonem Randit
• skupina VIII.b periodické tabulky prvků:
  Ferdinand Cobalt Ničí Rukou Rozhodnou Podstavec Osamělého Irského Planetoletu v Darmstadtu
  
  
• Lanthanoidy:
  Laciné Ceny Prasat Nedovolily Prométheovi Smést Europu Gdyž Théby Dýchaly Horoucí Erotickou Tmou Ybyšku Lučního
• Aktinoidy:
  Activita Theodorových Pazourů Urážela Nepůvabnou Pubertální Američanku Cumlající Brčkem Cafe Espreso s Famozním Mladíkem Novákem Lorenzem

Jak na keš?

Pomocí periodické tabulky prvků snadno odhalíte číselné hodnoty písmen A-O a dosadíte do tvaru souřadnic Stage 1, luštění přenechte Vašim dětem - studentům.

Je nutno tentokrát použít ověřovač, který Vám prozradí, co je nutno si vzít sebou k odlovu na finálce!

Čekají Vás 2 tajemné chemické přeměny:
1.přeměna tekutiny na kov (použij vlastní magickou formuli a uveď ji pak do logu)
2.následná přeměna kovu zpět na tekutinu po ukončení přeměn hodnocení dosaženého výsledku.

STAGE 1 naleznete na souřadnicích:

kdy:

A= ( B, Al, Ga, Ge, As, P, N, Sb, Bi )
B= ( Br, Se, S, O, F, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn, At, Po )
C= ( N, O, F, Cl, Br, I, At, Po, Bi, Sb, As, P )
D= ( B, C, N, P, As, Sb, Bi, Pb, Tl, In, Ga, Al )
E= ( At, I, Br, Cl, F, O, N )
F= (B, C, N, P, As, Sb, Bi )
G= ( Po, At, Rn, Xe, Kr, Br, Se, S, O, F, Ne )
H= ( Pb, Bi, Sb, As, P, N, C, B, Al, Ga, In, Tl )
I= ( H, Li, Na, K, Rb )
J= ( At, I, Br, Cl, F, O, N )
K= ( Ge, Sn, Pb, Bi, Po, Te, Se, S, O, N, C, Si )
L= ( Tl, Pb, Bi, Sb, As, Ge, Ga, Al, B, C, N, P )
M= ( As, Se, Te, Po, Bi, Pb, Sn, Ge, Si, C, N, O, S )
N= ( Xe, Kr, Ar, Ne, He )
O= ( O, F, Ne, Ar, Kr, Br, Se, Te, Po, At, Rn )

Snad pomůže periodická soustava prvků…

POZOR! Existuje vědecká hypotéza, prozatím nepotvrzená, že kačeři, který budou odlov zbytečně odkládat, budou dosahovat stále menšího a menšího množství výsledné tekutiny.

Také bývá dobrým zvykem u nás na Slovácku, že myslíme aj na ty, co dojdú po nás…

Vy z Vás, kteří nechcete mít nějaké opletačky s berňákama ( šak víme šecí, co sú zač), kvůlivá nezaplacení daně z přeměny, na nejbližším eventu mě možete předat nějaké dřevěné mince a já to s nima pak nějak domluvím. To aby to fungovalo aj do budoucna…

Přeji Vám lezci-chemici pěknou zábavu.