Mikroregion Podralsko je díky projektu „Zelená cyklomagistrála Ploučnice“ od roku 2012 propojen novými cyklostezkami a cyklotrasami. Páteřní částí projektu je ucelená trasa, která vznikla propojením tras čtyř obcí – Osečná, Hamr na Jezeře, Stráž pod Ralskem a Noviny pod Ralskem. Vznikla tak cyklomagistrála v délce 15,188 km – z toho je 10,538 km cyklostezek a 4,650 km cyklotras.
Dnes už téměř nikdo neví, že duchovním otcem této cyklomagistrály je osečenský mlynář a člen Okrašlovacího spolku v Osečné Donald Enterich – můžeme se o tom dočíst ve staré obecní kronice „Geschichte der Stadt Oschitz“…
Na jaře roku 1905 se na výročním zasedání Okrašlovacího spolku rozhodlo o uspořádání prvního cyklistického závodu v Osečné. S návrhem přišel osečenský mlynář Donald Enterich, který byl také pověřen organizací celé akce. Problémem bylo jen to, že v obci zatím nikdo neměl kolo. Enterich proto rozeslal pozvánky na závod velocipedů do okolních i vzdálenějších obcí a měl úspěch – přihlásila se řada jednotlivců, dokonce i dva spolky : Cycle – Gruppe Ritter von Reichenberg (v čele se slavným bicyklistou Biberem) a Sokolská župa Rovenská. Pohřební spolek „URNA“ z Jičína (s pobočkou v Turnově) odpověděl, že v Jičíně ani v Turnově nikdo neví, co to velociped je a že by se rádi závodu zúčastnili s funebráckým vozem – což se Enterichovi nezdálo vhodné…
Závod se konal na sv. Jiří, start byl u hájenky v osadě Druzcov a cíl první etapy u hřbitova tamtéž. Druhá etapa měla probíhat přes Lesní Domky až do Osečné, třetí z Osečné do Hamru a poslední z Hamru do Novin. Nadlesní Kokrčíková s chalupnicí Bärovou napekly koláče, Bär obstaral dva sudy piva a postavil si v cíli první etapy stánek s občerstvením…
Počasí se vydařilo, trasu lemovaly davy diváků, jen závodníků bylo méně, než se čekalo. Zklamáním byl totiž příjezd Sokolů z Rovenska – přivezl je autokarem známý obchodník a autodopravce Jarnow z Turnova. Bylo jich sice požehnaně, ale přijeli bohužel bez kol. Zavinil to nezvedený synek náčelníka Vládi, který se doma jako první zmocnil zvacího dopisu a počmáral ho. Bratr Vláďa počmáraná místa sice vygumoval, ale chybějící text si špatně doplnil a domníval se, že se bude závodit v přeskoku koně na dél a ve šplhu…
Velkou pozornost diváků budil profesionální borec, přezdívaný pro svou výšku „Malej Stoun“ – všichni obdivovali jeho dvojkolo, na kterém jel spolu se svou chotí. Také Rytíři z Reichenbergu byli středem obdivu. O největší rozruch se ale postarala pomocná učitelka Rauberová, která se na startu objevila jako poslední. Přijela totiž na tříkolce z dob svého mládí ( učitelský plat jí zatím na pořízení kola nestačil) . Nikdo jí proto příliš velké šance nedával – tedy kromě Entericha…
Závod odstartoval přesně ve 14 hodin mlynář Enterich a borci vyrazili na trať. Do čela se okamžitě dostali členové Cycle – Gruppe, kteří ale vždy zhruba po 161 metrech končili obvykle v příkopu. To jim však nevadilo, na vymetání pangejtů byli zvyklí ze závodu „Okolo Kopidlna“. Vždy obratně znovu naskočili na velocipedy a pokračovali v jízdě. Asi v polovině táhlého sjezdu se do vedení dostal „Malej Stoun“, zvyšoval svůj náskok a zdálo se, že o vítězi je rozhodnuto…
Na konci Druzcova u kapličky se ale ukázala chytrá Enterichova taktika. Před cílovou rovinkou tam rozmístil školní žactvo s praporky, bubínky a trumpetkami. Když se objevili závodníci, začaly děti hlasitě povzbuzovat svou oblíbenou pomocnou učitelku : „Rauberová do toho! Hilarie přidej!!!“ . Rauberovou to silně dojalo, opřela se do pedálů, prolétla okolo „Malýho Stouna“ rychlostí blesku a protrhla cílovou pásku jako první…
Následoval bouřlivý jásot obecenstva, chalupník Bär začal točit pivo, Bärová prodávala klobásy a nadlesní Kokrčíková roznášela koláče. Rovenští sokolové uspořádali alespoň soutěž ve šplhu na strom, ve které zvítězil bratr Vláďa před bratrem Jardou. Všichni závodníci se vydatně napojili silným pivem a do dalších etap se už nikomu nechtělo. Enterich to vyřešil tak, že vyhlásil první historický cyklozávod za ukončený a prohlásil, ať si tu další část závodu zorganizuje zase někdo jiný…
Když si tento zápis z kroniky „Geschichte der Stadt Oschitz“ přečetl po více než sto letech současný starosta Osečné, rozhodl se, že bude ve stopách mlynáře Donalda Entericha pokračovat. Pověřil učitelku místní ZŠ paní Mgr. R.J. ( shodou okolností pravnučku pomocné učitelky Hilarie Rauberové), aby odkrokovala vzdálenost od hřbitova v Druzcově přes Lesní Domky, Osečnou, Hamr a Stráž až k Průrvě Ploučnice do Novin p.R. Pak požádal EU o finanční dotaci, Brusel to schválil a tak byla v roce 2012 „Zelená cyklomagistrála Ploučnice“ na světě – nyní se po ní můžete projíždět i vy…
A kde najdete kešku? Poblíž hájenky nadlesní Kokrčíkové – dnes v ní bydlí její pravnučka. A těch pár chybějících čísel objevíte jistě snadno…
50.43.??? a 014.56.???
Zaparkovat můžete za můstkem – je to také dobré výchozí místo pro odlov hezkých kešek v okolí : Druzcov : Odkud se bere, Doupě jezevce, Duby pod Ještědem a Jeřmanská skála.
