Operace Calcium
Datum výsadku: 4.4.1944
Členové: ppor. Judr. Jaroslav Odstrčil 31 let, rtn. Josef Gemrot 32 let, rtn. František Široký 32 let, rtn. Karel Niemczyk 30 let
Místo výsadku: Čejkovice - Rabštejnská Lhota
Úkol: zpravodajský sběr informací a udržování radiového kontaktu s Londýnem
Činnost: Skupina při seskoku přišla o jeden ze tří kontejnerů s vybavením. Skupina se postupně přesunula ke Střížovu u Jihlavy, kde navázali spojení s představitelem Rady tří. Odtud se František Široký a Niemczyk přesunuli k Novému Městu na Moravě, kde navázali kontakt s dalšími příslušníky domácího odboje. Zde také 21. května poprvé navázal Karel Niemczyk radiový styk s Londýnem. Při dalších přesunech členů byl osudným přesun k obci Netín. Zde byl 23. června 1944 překvapen skupinou gestapáků Jaroslav Odstrčil a při následném pokusu o zatčení byl jedním členem gestapa zastřelen a Josef Gemrot zraněn. Skupina i poté pokračovala ve sběru informací a jejich odesílání do Londýna. Skupina také spolupracovala i s ostatními později vysazenými skupinami.
Operace Barium
Datum výsadku: 4.4.1944
Členové: npor. Josef Šandera 32 let, čet. asp. Josef Žižka 30 let, čet. Tomáš Býček 33 let
Místo výsadku: Vysoká nad Labem
Úkol: znovunavázání spojení s domácím odbojem a předávání zpravodajských informací do Londýna
Činnost: První spojení skupina s Londýnem navázala 19. dubna. Místa, odkud se vysílalo, byla průběžně měněna. Skupině se podařilo vybudovat na území východních Čech zpravodajskou síť, která předávala do Londýna zprávy o německé armádě. Část depeší odesílaných Bariem se německé odposlouchávací službě podařilo zachytit a dešifrovat. Díky těmto informacím a také díky informacím nasazeného konfidenta bylo zahájeno pátrání poblíž Žamberka. K zatýkání spolupracovníků Baria došlo na podzim 1944. V síti gestapa uvízlo na 150 lidí, kteří byli podrobeni brutálním výslechům, přesto to gestapo na stopu skupiny nedovedlo. Osudným se parašutistům stalo až setkání s dříve zatčeným parašutistou, v té době konfidentem gestapa Vítězslavem Lepaříkem. Ten našel Šanderu a Žižku, ale jejich ukryt gestapu neprozradil. Gestapo si na Lepaříka došláplo, a nyní už jako zatčený, byl nucen dovést gestapo k úkrytu Šandery a Žižky. Šandera poté co zjistil, že ho udal jeho dobrý kamarád, se rozhodl na místě zastřelit, zemřel však až po dvou měsících v nemocnici. Žižka poté co mu gestapo sdělilo, že dešifrovalo jeho zprávy, se ve vězení oběsil. Býček, který v té době pobýval na Semilsku, se zachránil a dožil se konce války. Výsledky činnosti výsadku byly hodnoceny jako výborné; příslušníkům skupiny se podařilo vytvořit rozsáhlou zpravodajskou síť a navíc aktivizovat odboj v celé oblasti.
Operace Sulphur
Datum výsadku: 9.4.1944
Členové: npor. Adolf Horák 35 let, rtn. Oldřich Janko 33 let
Místo výsadku: Všetaty u Rakovníka
Úkol: sběr zpravodajských informací v prostoru západních Čech a jejich předávání do Londýna
Činnost: Místo v Západních Čechách, přistáli nedaleko Všetat u Rakovníka. Při doskoku nedokázali sundat padáky ze stromů. Na žádné z kontaktních adres nebyli přijati. Byli nuceni žít v lese, radista Janko těžce onemocněl. 20. dubna byli oba výsadkáři zadrženi bez jakéhokoliv odporu gestapem. Po zatčení oba výsadkáři vypověděli vše a přislíbili Gestapu pomoc. Zejména Horák však řekl víc než musel a podílel se na likvidaci skupiny Chalk. Prostřednictvím radisty Janka se Němci pokusili o radiovou hru Wallenstein, která se díky Jankovi nezdařila. Poté, co se v Horákovi hnulo svědomí, a chtěl ze služeb gestapa odejít, byli oba příslušníci desantu Sulphur odesláni do Terezína, kde byli 1. března 1945 popraveni.
Operace Chalk
Datum výsadku: 9.4.1944
Členové: npor. Bohumil Bednařík 32 let, rtn. Vladimír Hauptvogel 30 let, rtn. František Nedělka 30 let, čet. Josef Künzl 25 let
Místo výsadku: Větrov u Kamýku nad Vltavou
Úkol: pomocí radiomajáku Eureka navádět spojenecké bombardéry na cíl, přijímat zbraně a další výsadky, později zorganizovat ozbrojené povstání. Dále pomocí vysílačky udržovat spojení s Londýnem a předávat zpravodajské informace.
Činnost: Po seskoku se pokoušeli o kontakt na záchytných adresách, byli však odmítnuti. Zázemí v podobě přísunu jídla od místních lidí si zajistili až koncem dubna. 8. května se jim podařilo odeslat první zprávu do Londýna a krátce nato další čtyři depeše. O pobytu parašutistů v lese se začalo mluvit mezi lidmi a okolí Kamýku začalo prohledávat Gestapo. 13. května byl úkryt výsadku prozrazen po Nedělkově zatčení. K prozrazení místa úkrytu byl přesvědčen hrubým fyzickým násilím a také nátlakem od bývalého příslušníka desantu Sulphur Adolfa Horáka, který pracoval pro Gestapo. Nedělka po tomto nátlaku rezignoval a úkryt prozradil. Gestapo úkryt obklíčilo a Horáka poslali, aby ostatní členy přesvědčil k tomu, aby se vzdali. To však těžce nesl Vladimír Hauptvogel. Ve vhodný moment při transportu utekl a povedlo se mu krátce zmizet, byl však objeven a postřelen. V beznadějné situaci se zastřelil. Bednaříkovi s Künzlem se mezitím podařilo poškodit radiomaják Eureka. Ostatní příslušníci desantu byli uvězněni a Nedělka byl donucen k radiové hře proti Londýnu. Londýn však v depeších varoval tajnými signály a tak hra neměla pro Němce žádný význam. 7. května 1945 byli osvobozeni během Pražského povstání.
Operace Carbon
Datum výsadku: 13.4.1944
Členové: kpt. František Bogataj 31 let, rtn. Josef Vanc 29 let, rtn. František Kobzík 30 let, čet. asp Jaroslav Šperl 24 let
Místo výsadku: Vacenovice
Úkol: spolupráce s domácím odbojem, provádět zpravodajskou činnost, vytvořit odbojové skupiny vyzbrojené zbraněmi z padákových shozů.
Činnost: Skupina se po seskoku už nikdy jako celek nesešla. Po seskoku se sešli pouze Kobzík a Vanc. Jejich osud po seskoku je neznámý, teprve až 7. května se objevili v obci Rudice u Uherského Brodu. Zde se ukryli na půdě jednoho domu bez vědomí majitele. Vystrašený majitel po jejich objevení vše ohlásil četníkům. Oba parašutisté bez známky jakéhokoliv odporu spáchali sebevraždu. Poté, co se Bogataj se Šperlem znovu sešli, navázali bližší kontakt s Radou tří. Později amatérskou vysílačkou navázali spojení s Londýnem. Skupina vykorespondovala celkově shoz asi 17 tun zbraní, kterými vyzbrojila skupinu spolupracovníků kolem sebe, se kterými provedli několik diverzních akcí. Na konci války se podíleli na osvobození několika vesnic. Jejich akce byla i přes počáteční problémy hodnocena jako úspěšná.
Operace Clay
Datum výsadku: 13.4.1944
Členové: čet. asp. Antonín Bartoš 33 let, čet. asp. Jiří Štokman 23 let, čet. asp. Čestmír Šikola 24 let
Místo výsadku: Hostišová
Úkol: sběr zpravodajských informací na severovýchodní Moravě jejich předávání do Londýna a dále spolupráce s domácím odbojem.
Činnost: Po několika dnech se dostali do Bystřice pod Hostýnem, kde se ukryli. První depeši odeslali 30. dubna. V prostoru Valašska a Slovácka vybudovali síť spolupracovníků zaměřenou na sběr informací. I přes velkou opatrnost se podařilo do organizace proniknout dvěma konfidentům gestapa, což stálo život desítek spolupracovníků. Prostřednictvím radiostanice odeslali stovky zpráv a vykorespondovali desítku míst pro shozy zbraní. Díky své rozsáhlé zpravodajské činnosti patřil Clay k nejúspěšnějším desantům.
Operace Spelter
Datum výsadku: 5.5.1944
Členové: št. kpt. Břetislav Chrastina 42 let, rtn. Jaroslav Kotásek 26 let, rtn. Rudolf Novotný 29 let, čet. Jan Vavrda 22 let
Místo výsadku: Kramolín okres Třebíč
Úkol: podpora a rozšiřování odbojové činnosti a dále sběr zpravodajského materiálu a udržování radiového spojení s Londýnem
Činnost: Po seskoku došlo ke komplikacím; Kotásek a Vavrda zůstali viset na stromě, následně se jim nepodařilo padáky sundat. Během přesunu ztratil Chrastina při brodění potokem boty a se sdělením, že si sám opatří jiné skupinu opustil, ale znovu se s ním ostatní členové výsadku neshledali. Mezitím Gestapo začalo po výsadku pátrat. Poblíž Boňova se zbývající členové desantu setkali s tzv. noční hlídkou. S její pomocí získali přechodný úkryt. K dalším obtížím došlo i při pozdějším přesunu; na kontaktní adrese nebyli přijati. Velitel skupiny kpt. Chrastina se již nikdy neobjevil, přešel na Slovensko a přidal se k partyzánům, v jejichž řadách se účastnil SNP. Skupina přebývala poblíž hájovny v lesích na Ostrém nedaleko Myslibořic, odkud vysílali. Pobyt parašutistů neušel pozornosti lidí ani gestapa. Na stopu skupině se dostali i konfidenti. Konfidenti gestapa byli ale odhaleni a přes Londýn varováni, že jednají se zrádci. Gestapo přikročilo k likvidaci skupiny, zatklo jednoho ze spolupracovníků a snažilo se od něj se získat informace o pobytu výsadkářů. V noci z 15. na 16. června byla skupina obklíčena; Novotnému a Vavrdovi se podařilo uprchnout, Kotásek padl. Mnoho jejich pomocníků se ale dostalo do rukou gestapa. Zbývajícím dvěma členům se podařilo uchytit na nových záchytných adresách, díky ochotě spolupracovníků vyrobit novou vysílačku, spojit se s Londýnem, vykorespondovat dodávky zbraní, provádět diversní a sabotážní akce. Činnost skupiny byla oficiálně ukončena 31. května 1945.
Operace Potash
Datum výsadku: 5.5.1944
Členové: npor. pěch. Jan Bartejs 31 let, čet. asp. Josef Machovský 26 let, rtn. Oldřich Pelc 35 let, rtn. Stanislav Zuvač 37 let
Místo výsadku: Slušovice
Úkol: navázání spolupráce s domácím odbojem a udržování radiového spojení s Londýnem.
Činnost: Od začátku skupinu provázela smůla. Po seskoku se zranil rtn. Zuvače, který si při ukrývání materiálu způsobil zranění tepny na ruce. Den na to, 6. května, skupina natrefila na konfidenta, který místo pomoci přivedl přepadový oddíl gestapa. Skupina přišla o veškeré potraviny a materiál a došlo k jejímu rozdělení. Zraněný radista Zuvač byl po čtyřdenním putování v zuboženém stavu zatčen a gestapem donucen k radiové protihře Moldau proti Londýnu. Tato protihra však neměla žádný kladný výsledek pro Němce a Zuvač putoval do koncentračního tábora. Pelcovi se podařilo najít úkryt a po čase se spojit se Šperlem z Carbonu. S ním několik měsíců spolupracoval, než se kontaktoval s Bartejsem. Od skupiny Carbon získal Bartejs část materiálu a díky tomu mohl se svou skupinou provádět sabotážní a destrukční akce proti železnici a německým objektům.
Operace Glucinium
Datum výsadku: 3.7.1944
Členové: npor. Vítězslav Lepařík 29 let, rtn. Ludvík Hanina 31 let, čet. Josef Cikán 29 let, rtn. František Trpík 29 let
Místo výsadku: U Hluboké nad Vltavou
Úkol: sběr zpravodajských informací, jejich předávání do Londýna, poté organizování ozbrojeného povstání
Činnost: Činnost skupiny začala fatálně hned na začátku. Při seskoku se skupině rozbila jedna vysílačka, druhá zůstala na stromě z něhož ji nedokázali sundat. Skupina se vydala na kontaktní adresy, ale neuspěli, velitel Lepařík zmizel a nechal kolegy napospas osudu. Ostatní se rozhodli rezignovat na svůj úkol a vydali se na cestu na Slovensko. V následujících týdnech celou trojici pochytali a gestapo je přesvědčovalo pro spolupráci, ale neuspěli. Jako posledního gestapo chytilo velitele Lepaříka, kterého přesvědčili pro aktivní spolupráci. Podílel se na likvidaci skupiny Barium. V lednu 1945 byl odeslán do tábora v Terezíně, kde byl 28.4.1945 na rozkaz gestapa zastřelen. Ostatní členové se dožili konce války.
Operace Wolfram
Datum výsadku: 14.9.1944
Členové: kpt. Josef Otisk 33 let, rtn. Josef Bierský 24 let, rtn. Karel Svoboda 31 let, rtn. Josef Černota 28 let, rtn. Vladimír Řezníček 25 let, čet. Robert Matula 26 let
Místo výsadku: poblíž osad Nytrová a Kotly
Úkol: provádět sabotážní činnost na území Moravy, udržovat spojení s Londýnem, provádět partyzánskou činnost a zároveň organizovat další partyzánské oddíly. Pro komunikaci s Londýnem byli vybaveni radiostanicí
Činnost: Jako jediný z výsadků vyslaných z Londýna neměl plnit zpravodajské, ale hlavně sabotážní úkoly a organizovat a provádět partyzánskou činnost. Desant seskočil při dvou průletech 14. září 1944 poblíž osad Nytrová a Kotly v obci Morávka v okrese Frýdek-Místek. Při seskoku došlo k rozptýlení členů skupiny. Později se celá skupina s výjimkou Svobody sešla na smluveném místě. Svoboda zabloudil, po pěti dnech byl zadržen četníky a předán gestapu, kterému se z něj podařilo dostat informace o zakopaném materiálu. Více však neprozradil a na radiovou protihru gestapa nepřistoupil. Skončil v koncentračním táboře Flossenbürg, ve kterém se dožil konce války. Skupině se podařilo kontaktovat Radu tří a další paraskupiny (Calcium, Clay a Carbon). Jejich prostřednictvím odvysílali do Londýna žádost o odeslání materiálu, ale ústředí nic neposlalo, neboť se domnívalo, že desant pracuje pod kontrolou gestapa. Zároveň příslušníci Wolframu začali spolupracovat s 1. partyzánskou brigádou Jana Žižky v Beskydech a ruským výzvědným oddílem vedeným kapitánem Rudé armády Adamem Niščimenkem. Díky nim přes Moskvu do Londýna znovu odeslali žádost o materiál. 19. října byl jedním z partyzánů, Stanislavem Kotačkou, kvůli finančním prostředkům zavražděn a okraden Bierský. Kotačka vše následně oznámil brněnskému gestapu. Velitel skupiny Otisk nařídil odpoutání od partyzánů, neboť se partyzánský oddíl stal cílem dalších konfidentů. Přibrali i šestici partyzánů, včetně vraha Bierského. Krátce na to byl partyzánský oddíl rozprášen a samotná skupina zaměřena. Po úplném odpoutání se od partyzánů se jim podařilo vyklouznout z německého obklíčení. Dostali se do Líšně u Brna, kde u Otiskových příbuzných přečkali zimu. V březnu 1945 v lesích na jihovýchodní Moravě zorganizovali z českých vlastenců, uprchlých sovětských zajatců a zbytků dvou ruských paraskupin partyzánský oddíl. Zbraně získali přepadem německého stanoviště 13. dubna 1945 a následně začali provádět ozbrojené útoky a drobné sabotáže na ustupujících německých jednotkách mezi Brnem a Vyškovem. Začátkem května 1945 se skupina spojila s postupující Rudou armádou a ukončila svou činnost.
Operace Embassy
Datum výsadku: 21.12.1944
Členové: rtn. Karol Mladý 28 let čet. Jozef Haríň 23 let des. Ján Grajzel 24 let
Místo výsadku: Prostějovičky
Úkol: posílit výsadek Clay
Činnost: Po dopadu se sešli pouze Mladý s Haríněm. Poblíž Břestu měli Mladý a Haríň první ozbrojený střet s německými vojáky, při kterém byl Mladý raněn. Po dalších neúspěšných kontaktech se rozhodli dále pokračovat na Slovensko. Jejich postup byl ale prozrazen a Mladý padl při přestřelce s příslušníky wehrmachtu na moravsko-slovenském pomezí. Haríň prošel a konce války se dočkal mezi partyzány v partyzánské skupině Rodina. Grajzel požádal o pomoc četníka, který ho udal. Gestapo ho dopadlo v Olomouci a po výslechu v Brně strávil zbytek války v koncentračních táborech Flossenbürg a Dachau.
Operace Tungsten
Datum výsadku: 21.12.1944
Členové: kpt. Rudolf Pernický 29 let, rtm. Leopold Musil 33 let
Místo výsadku: Libenice u Kutné Hory
Úkol: Příjem zbraní, případně příjem dalších výsadků.
Činnost: Vinou velké navigační chyby navigátora byli vysazeni skoro 100 kilometrů od plánovaného místa seskoku. Po usilovném pochodu, který vedli pouze po nocích, dorazili do místa určení nad ránem 29. prosince omrzlí a vyčerpaní. Ukryli se na záchytné adrese ve Studnici u Nového Města na Moravě, u odbojáře Cyrila Musila. Po uzdravení a kontaktování se s příslušníky odbojové organizace Rada tří se pustili do plnění svého úkolu. Vyhledávali vhodné plochy pro příjem zbraní a dalších skupin. Později pomohli i při výsadku skupiny Bauxite.
Operace Platinum - Pewter
Datum výsadku: 17.2.1945
Členové: kpt. Jaromír Nechanský 28 let rtn. Jaroslav Pešán 33 let rtn. Alois Vyhňák 25 let čet. Jaroslav Klemeš 23 let
Místo výsadku: Nasavrky
Úkol: zpravodajská činnost, zajištění příjmu dalších osob a výzbroje, udržování radiového spojení v prostoru Českomoravské vysočiny.
Činnost: Výsadek byl proveden letounem Halifax polské 301. perutě. Parašutisté však při seskoku rozbili vysílačky. Vyhňákovi se brzy podařilo z trosek dvou radiostanic sestavit nouzovou vysílačku, spojit se s Londýnem a požádat o shození nového spojovacího materiálu. Toto bylo uskutečněno při výsadku Bauxit. Skupina po celou dobu své činnosti spolupracovala s Radou tří. Vyhňák se v dubnu 1945 dostal při přemisťování vysílačky do přestřelky s Němci, kterou přežil. Na konci války se příslušníci výsadku, Klemeš a Nechanský, přesunuli do Prahy, kde zabezpečovali České národní radě a velení Pražského povstání spojení s Londýnem.
Operace Bauxite
Datum výsadku: 22.3.1945
Členové: kpt. Pavel Hromek 33 let
Místo výsadku: Křižanov (okras Žďár nad Sázavou)
Úkol: Navázat spojení s domácím odbojem, dále navázat kontakt s Londýnem, skupině Platinum – Pewter předat operační materiál a připravit prostor pro vysazení britské vojenské mise.
Činnost: Předal materiál a díky pomoci členů skupin Tungsten a Platinum - Pewter se ukryl a posléze navázal kontakt s Radou tří. Navázal kontakt s Londýnem a vysílal denní hlášení do Londýna. Předával zpravodajské informace, podílel se na přejímání materiálu z leteckých shozů. Se základnou si vyměnil i několik depeší týkajících se vyslání britské vojenské mise, která se však již neuskutečnila. V závěru války zajišťoval z Velkého Meziříčí spojení mezi Londýnem a domácím odbojem (vykorespondoval např. shozy zbraní pro Tungsten a Platinum). Zde se také dožil konce války.
Keš hledejte na:
N 50° 14.(Ludmila)(Ludmila)(eva*2) E 014° 41. (Marta-5)(Jarmila-5)(eva*2)