Sectio aurea – Zlatý řez
Pokud si myslíte, že na matematice není nic krásného, prosím, vaše věc. Možná vás však překvapí, že na kráse je něco matematického. A zarputilé ne-matematiky jistě potěší, že to není na žádné velké počítání. Vlastně je to jasné jako facka:
Zlatý řez (lat. sectio aurea, značíme písmenem 
) je poměr dvou délek, považovaný za esteticky ideální, matematicky však definovaný prostým vztahem: a je ku b ve stejném poměru jako (a+b) ku a. Pokud vám to teď připadá zas až moc prosté, zkuste si hodnotu zlatého řezu spočítat sami. Třeba podle této rovnice:
Existuje vícero způsobů, jak tento dokonalý poměr odvodit, anebo přesněji řečeno, na nás zlatý řez vykukuje na mnoha místech. Stačí se jen pořádně dívat. Ať už do květu slunečnice, na šnečí ulitu, anebo třeba do králičího kotce. Asi už víte, že v rámci teoretického experimentu a za ideálních podmínek počet párů (ideálních, tj. nesmrtelných) králíků narůstá vlivem množení dle tzv. Fibonacciho posloupnosti. Magie čísel 0, 1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21,... trochu ztratí glanc, když zjistíme, že v téhle celkem jednoduché posloupnosti je každý člen roven součtu dvou předchozích členů. Ale k jaké hodnotě se asi tak blíží poměr dvou po sobě jdoucích členů? Zkuste si tipnout!
Až vás to omrzí, můžeme se dohodnout, že nám, prostým kačerům, stačí přibližná hodnota = 1,62. Pozoruhodné je, že zlatý řez je jednou z vesmírných konstant, jejichž základem je čirá matematika. Takže princip, podle kterého se skládají semínka ve smrkové šišce nebo dílky plodu ananasu, platí stejně na Zemi jako třeba na Jupiteru. Až na to, že tam nejspíš nerostou smrky ani ananasy...