CESTOU
Z doporučeného parkingu můžete jít po červené značce lesní cestou až k lomu. Asi 150 m od parkingu uvidíte oboru se stády daňků a muflonů, takže si tam můžete udělat zastávku.
Prakticky stejně dlouhá je cesta po lesní silničce směrem k chatě Živec. Půjdete-li po ní, uvidíte cestou devět velkých hranatých kamenů. Je to část Cesty bolestných kamenů, která asi v polovině kopce od silničky odbočí. Na vrcholu kopce přijdete k chatě Živec – původně se ovšem jmenovala U moře lesů a byla postavena, skoro v dnešní velikosti, v r. 1933 přibližně za 13 týdnů! O víkendech, a v létě i ve všední dny, se zde můžete občerstvit.
Dále směrem k lomu dojdete k dřevěným boudám a k ohrazenému prostoru s lavičkami. Zde jsou vyhloubeny falešné podzemní nory pro lišky nebo jezevce a provádí se zde jak výcvik, tak zkoušky norníků, tj. jezevčíků a nízkonohých teriérů. A to už jste vlastně u lomu.
LOM U OBRÁZKU
Jedná se o nejznámější (snad i celoevropsky) z malých lomů, lom v mocné žíle pegmatitu. Jáma má rozměry 30 x 25 m a hloubku přes 20 m, ale až na dno není vidět, je několik metru zatopena vodou. Štola na dne lomu prý dosáhla až hloubky 40 m. Z lomu je známo přes 35 nerostných druhů. Vedle živců, křemene (velké bloky růženínu, krystaly záhnědy, ametystu, křišťálu, citrínu), rozměrných krystalů skorylu a berylu zde byly nalezeny drahokamové odrudy berylu (akvamarín, heliodor, morganit), písekit, monazit, xenotim, bertrandit, apatit, anatas, rutil, titanit, torbornit, arzenopyrit a produkty jeho přeměny farmakosiderit, symplezit, delvauxit a pitticit, dále muskovit, biotit, sericit, flogopit, granát, chalkopyrit, pyrit, limonit, molybdenit a další.
Lom byl založen v r.1883 a těžba zde skončila r.1897. Krátce, ale nepříliš úspěšně, byl znovu otevřen v r.1925 - 27. Bylo zde vytěženo přes tisíc vagonů kvalitního živce a růženinu. Odběrateli byly firmy sklářské, kamenářské i porcelánky.
U obrázku se říkalo nedalekému místu u cesty napříč Píseckými horami podle obrázku Panny Marie na mohutném smrku – poražen r.1933. Tak získal své jméno i tento lom.
Na fotografiích vidíte příchod k lomu a vlastní lom tak, jak vypadaly ještě na jaře 2014, v době založení keše. Nyní je část vody vyčerpána a příchod k lomu je upraven.
Pokud byste si sami chtěli najít nějaký pěkný kousek minerálu, tak to zkuste. Nejspíše můžete najít mléčný živec, narůžovelý růženín, hnědošedou záhnědu, nažloutlý krystalicky beryl, a když budete mít štěstí tak i skoro černý skoryl nebo dokonce podobně zbarvený písekit, který se nikde jinde na světě nevyskytuje. Bez motyčky nebo lopatky to asi nepůjde.
(Text je výběrem z několika článků na internetu, hlavně od p. I.Cíchy a A.Seiferta a trochu z knížky Písecké hory od J.Fröhlicha.)
Kešku najdete na souřadnicích
N 49°(A + 11,008)' a E 014°(B + 10,944)'
Pozn.: Pokud počítáte na víc desetinných míst než je uvedeno v pyramidách, tak zaokrouhlujte. A i B případně zaokrouhlete na 3 desetinná místa – ale mně to vyšlo presně.
Pro kontrolu: Ciferace A = 6, ciferace B = 7.