Dačice
Tak a jsme u konce malé procházky po Dačicích. Snažili jsme se Vám ukázat různé části města, ale teď zjišťujeme, že jsme Vám skoro nic neřekli o samotném městě Dačice.
Dačice jsou moravské město, které leží v nejjižnějším cípu Českomoravské vrchoviny. Dačicím se, kvůli tomu, že městem protéká řeka Moravská Dyje, říká Brána Podyjí a nebo také Moravská Sibiř kvůli chladnějšímu podnebí. V roce 1960 byly moravské Dačice při správní reformě se svým okolím poněkud nelogicky začleněny do Jihočeského kraje, do okresu Jindřichův Hradec a jeho součástí jsou i po obnovení krajů ze dne 1. 1. 2000, kdy nebyla respektována historická hranice Čech a Moravy.
DačiceNejstarší písemná zpráva o Dačicích pochází z roku 1183 z kroniky Jarlocha, opata premonstrátského kláštera v Milevsku. O stáří města Dačice také svědčí čelední jméno končící na -ice, které patří k nejstarším slovanským jménům u nás. Je odvozeno od osobního jména Dak nebo Dač, což je zkratka některého složeného jména začínajícího na Da-, jako Dabor, Damir, Dalibor ... Jméno Dačice tedy znamená ves lidí Dakových nebo Dačových.
O pár století později, přesněji v roce 1910 byl dán návrh na změnu názvu města na „Dačice na Moravě“. I když byl návrh přijat, ke změně názvu nedošlo. Další pokus o přejmenování byl učiněn v roce 1931. Nový název města měl být „Dačice nad Dyjí“. Také tento návrh byl přijat, ale ke změně opět nedošlo.
Původně byly Dačice pouhou trhovou vsí, která se nacházela okolo kostela sv.Vavřince. K svatovavřinecké osadě v Dačicích patřilo obestavěné tržiště, které se nacházelo severně od kostela - dnešní Vokáčovo náměstí. Trhová ves se dále vyvíjela a někdy kolem roku 1354 se ves přeměnila na město. Město se začalo rozšiřovat hlavně směrem k řece a vzniklo nové tržiště, dnešní Palackého náměstí. Město nebylo obehnáno zděnými hradbami. Přístupná místa byla ohrazena plotem, od východu bylo město chráněno tokem řeky Dyje. Východy z města byly uzavřeny zdmi přehrazujícími ulice, v nichž byly proraženy brány. Při vstupu do Dolního nyní Palackého náměstí od řeky to byla brána Jemnická, v ulici Krajířově před Starým zámkem Telečská a brána v tzv. Žabokrtech se nacházela v dnešní ulici Antonínské. U kostela sv. Vavřince byla brána Hradecká, která byla, po dostavění Nového zámku, posunuta. Areál města byl v Dačicích plánován volněji, nebyl sevřen městskými zdmi a poskytoval tak zřejmě od samotného počátku více místa pro hospodářské zázemí, zahrady a louky za jednotlivými měšťanskými domy, což přispívalo k lepší hygieně ve městě.
Nový zámek, kostel sv. Vavřince, Dolní a Horní náměstí
V Dačicích sice v proměnách času vzala většina starých staveb za své, půdorys města z dob jeho založení však zůstal vzácně zachován. Půdorys, parcelní členění a komplex nezastavěných zahrad, tvořící zelené plíce města, jsou v Dačicích tou nejcennější památkovou a ekologickou hodnotou, která se zachovala od 14. století.
Zlaté období v dějinách města nastalo po roce 1459, kdy Dačice získali Krajíři z Krajku. Do té doby převážně dřevěné město dostalo kamennou tvář ozdobenou renesančními štíty. V 16. století došlo k rozrůstání města Dačic všemi zeměpisnými směry. Na východním konci za řekou Dyjí byla proměněna někdejší ves Stráň na Stráňské předměstí, směrem na jih za bránou v Žabokrtech vznikala stejně nazývaná ulice, kde se usazovali řemeslníci, hlavně soukeníci. Na severu směrem na Telč se rozrůstalo první panské sídlo. K nejbouřlivějšímu sídelnímu a stavebnímu rozvoji došlo na návrší v prostoru za farním kostelem při cestě na Jindřichův Hradec, kde v polovině století vzniklo tzv. Nové město s Hradeckým předměstím a Novým zámkem.
Kolem poloviny 16. století se začala rýsovat renesanční podoba města. Vinou několika ničivých požárů se z něj příliš nedochovalo. Např. 9.května 1690 shořelo na obou dačických náměstích 80 domů, vyhořela věž farního kostela až po zvony, Starý zámek, dolní dvůr, pivovar. 10.dubna 1707 vyhořelo 36 domů na Horním náměstí a oheň se rozšířil i na Nový zámek. Do dnešních dnů kromě obou zámků, radnice a kostelní věže zůstaly z renesanční architektury jen mázhauzy či jádra některých měšťanských domů na Dolním náměstí a v přilehlých ulicích.
Ničivé požáry v Dačicích
Bohužel poloha města neumožňovala vybudovat nějaké opevnění a tak město Dačice trpělo nápory různých vojsk. Za husitů bylo město vypleněno a nejvíce utrpělo město za třicetileté války. V roce 1644 drancovalo město císařské vojsko. Rok na to, i přes zaplacení výpalného, město včetně zámku vyrabovali a vypálili Švédové. Většina obyvatel zahynula, takže město zůstalo po nějaký čas skoro neobydlené. V době první slezké války bylo město obsazeno saským vojskem, v době napoleonských válek Francouzi a jejich spojenci.
Díky těmto událostem nám z těch starých Dačic mnoho nezbylo. Na místa, která stojí za návštěvu Vás dovedou další pěkné krabičky :
sv.Vavrinec – GC1RBJ6 - archivováno
sv.Antonin Paduansky – GC1RADK - archivováno
Dacicky zamek – GC3ANQP
Zamek Dacice – GC3EN7A
Tri krize – GC2J5VZ
Dačická obec měla řadu práv a povinností. Mezi práva patřilo městské soudnictví a právo na odúmrť (možnost odkazování majetku), mezi povinnosti pak péče o sirotky, nemocné, staré a chudé obyvatelstvo. Významné soudní privilegium udělil Dačickým císař Rudolf II. v r.1582. Bylo stanoveno, že řádně osazený městský soud v Dačicích může soudit a odsoudit jako jiná města v Markrabství moravském každého, kdo před tento soud předstoupí. Podstatné však bylo, že od dačického soudu se nemohl nikdo odvolat jinam, než ke králi. Císař udělil městu také hrdelní právo. Lehčí provinění bylo řešeno pokutou nebo stáním na pranýři, těžké případy končící stětím nebo oběšením byly prováděny na popravišti, jež se nacházelo na kopci (Šibeniční vrch) nad městem vpravo od cesty do Jemnice. Symbolem dačického soudního práva byla ruka s mečem, která byla vyvěšována na staré radnici až do druhé světové války. V době konání trhů a jarmarků upozorňovala na to, že každý bude za špatné činy potrestán. Originál ruky je vystaven v Městské galerii a na radnici je vyvěšována její kopie i v dnešní době. Dalším významným privilegiem bylo možnost pořádání trhů.
Nezbytným předpokladem k hospodářskému rozvoji jihozápadní Moravy a taky města Dačic bylo spojení s okolním světem prostřednictví železnice, která se této části dlouho vyhýbala. V roce 1902 byla otevřena důležitá železnice z Telče, přes Dačice do Slavonic, která byla v roce 1903 prodloužena až do rakouského Schwarzenau. Bohužel v květnu 1948 byla v prostoru státní hranice nainstalována oboustranná výkolejka a uzamykatelná kolejová zábrana. V dubnu 1951 bylo sneseno 10 metrů kolejí v hraničním kilometru. Tím byla trať Slavonice-Fratres definitivně přerušena a snahy o její obnovení skončily neúspěchem.
7. září 1902 přijel do Dačic první vlak
Tak a nyní uděláme skok v čase a ještě přidáme pár novějších informací.
Od roku 2003 je město Dačice pověřenou obcí třetího stupně.Ve správním území ORP Dačice se nachází dalších 23 samostatných obcí. Při sčítání obyvatelstva (k 31.12.2009) mělo město Dačice společně s 11 místními částmi 7735 obyvatel
Dačice - letecký pohledV Dačicích jsou tři základní školy, dvě střední, jedno gymnázium, moderní sportovní hala, kuželna, bowling, fotbalové hřiště s atletickou dráhou, venkovní aquapark a 20 hospod :-D. V Dačicích fungují dvě veliké továrny – Centropen a.s. (vyrábí psací a kreslící potřeby pro školáky a kanceláře) a TRW-DAS Dačice (jeden z největších dodavatelů komponent pro automobilový průmysl). Do roku 2008 fungovala v Dačicích nemocnice, ale po nepodařené privatizaci nyní funguje pouze malá část.
K návštěvě doporučujeme Městské muzeum a galerii Dačice, které pořádá skvělé výstavy a akce. K vidění je zde stálá expozice k vynálezu prvního kostkového cukru. Velice pěkná je procházka v zámeckém parku. Pokud se chcete podívat, jak vypadají Dačice z výšky, tak si vyšlápněte 148 schodů na ochoz věže kostela sv. Vavřince. Každoročně se v Dačicích setkávají amaterské divadelní soubory na soutěžní přehlídce Dačické kejklování, v létě je možné navštívit hudebně divadelní festival Za Dačickou kostku cukru, festival dechových hudeb Fest Band nebo přehlídku pěveckých sborů Dačická Cantilena. Pro příznivce bigbítu - Dačický Rockfest.
Dačice jsou však i místem, kde se narodily nebo působily známé osobnosti.
Nejslavnější osobou, která proslavila Dačice je pan Jakub Kryštof Rad, který za svého působení v Dačicích, jako ředitel rafinerie cukru, vynalezl lis na kostkový cukr a vyrobil první kostku cukru na světě. Třeba někdy vznikne na toto téma samostatná krabička :-D.
Jakub Kryštof Rad s manželkou Julianou, rafinerie cukru v Dačicích
Další známé dačické osobnosti jsou : Vincenc Hlava, který v Dačicích založil první českou lesnickou školu, Vladimír Fuka a Rudolf Urbanec (hudební skladatelé), Matěj Mikšíček (spisovatel), Lenka Lanczová (spisovatelka), Ivo Jahelka (právník a folkový zpěvák), Vilém Göth (pilot 310. stíhací perutě RAF), Karel Alexandr Pospíchal (generálmajor pilot 311. bombardovací perutě RAF).
Tak to je od nás vše a všechny zveme na návštěvu k nám do Dačic :-D
Pokud chcete najít tuto krabičku, budete muset nejdříve navštívit níže uvedené krabičky a zjistit si bonusová čísla pro finální výpočet :-D.
Dacice Tvrz – GC4WWC7
Dacice Valcha – GC4WWAO
Dacice Kolibka – GC4WWAR
Dacice Horni namesti a Peracek – GC4WWNK
Dacice Dolni namesti – GC4WWHN
Dacice Nove predmesti – GC4WWG1
FINÁLKA :
N 49°4.(A-1)F(F-C)
E 15°2(D-B).D(A+C)E
POZOR!!!
Od 15.6.2016 byl změněn vzorec pro výpočet finálních souřadnic a krabička byla přesunuta na nové místo!!!