Shromáždil jsem vám informace o mostu, jak jsem je našel v tisku, v městské kronice a na internetu.
Cesta podél cukrovaru nás zavede na hráz rybníka "Fabrák". Byl založen z louky "Chobotu" u fabriky Viktorem Riedlem z Ridensteinem. Z hráze rybníka Fabrák shlédneme viadukt" Devět kanálů" tehdy zvaný "Div světa".
Dovídáme se, že tehdy, bez strojů, jen lidskou rukou od září 1843 do července 1845 byl proveden znamenitý výkon - postavení železnice - za vedení vrch. inženýra Jana Pernera, mlynářského synka. "Devět kanálů" je dlouhých 71 sáhů, klenby v rozpětí 5 sáhů o výšce 7 a půl sáhu. Sám zeměpán, arcivévoda Štěpán, se neopomněl několikráte se nad tímto smělým dílem zastavit. Na železnici byl různý názor. Papež Řehoř XVl. označuje blížící se železnici za pokušení a dílo rukou ďáblových. Občané škvorečtí nechtěli na původní plán trasy dát cenné pozemky a proto byla nákladně vedena přes Úvaly. Vypravuje se, že vedoucí inženýr tohoto úseku měl vážnou známost s dcerou ředitele škvoreckého panství a nechtěl-li si rozhněvat budoucího svého tchána, musel s původním plánem ustoupit. (kronika).
Zděný železniční viadukt zvaný Devět kanálů byl postaven roku 1844 (stavba trati) z pískovcových a žulových kvádrů. Jedná se o 135 m dlouhý most postavený do mírného oblouku pro dvě koleje na trati Praha-Kolín (-Č. Třebová, Brno), od žst. Úvaly ve směru na Tuklaty přes údolí říčky Výmoly. Rozpětí každého z oblouků je 9m, výška 13m. Úvalský viadukt ve své době patřil mezi pozoruhodné stavby na celé trase Praha–Olomouc. Přestože se jednalo o náročnou stavbu, trvala necelých osm měsíců. K tomuto technickému skvostu sestoupíte z úvalského náměstí ulicí Komenského k Výmole a rybníku Fabrák. K viaduktu je možné se také dostat po ČTZ od úvalského nádraží a Hradešína. Je možné projít mezi dvěma souběžnými oblouky viaduktu. (noviny)
Železniční viadukt zvaný Devět kanálů z roku 1844. Úvalský viadukt, podle svého vzhledu lidově nazývaný „Devět kanálů“, byl postaven roku 1844 na trati Praha–Olomouc. Jedná se o 135 m dlouhý most postavený do mírného oblouku přes údolí říčky Výmoly. Je zděný z pískovcových a žulových kvádrů a dosahuje výšky 13 m. Úsek mezi Pardubicemi a Prahou byl svěřen vrchnímu inženýrovi Janu Pernerovi. V úseku mezi Olomoucí a Pardubicemi bylo jen málo zděných mostů, naopak v úseku mezi Pardubicemi a Prahou byla postavena celá řada kamenných děl. Vyžádal si to nedostatek lesů a naopak dostatek kamene vhodného pro stavbu. Mosty se stavěly pod vedením inženýra Pernera z pískovcových kvádrů. Nejvýznamnějším objektem z nich byl právě úvalský viadukt, který ve své době patřil mezi pozoruhodné stavby na celé trase Praha–Olomouc. Přestože se jednalo o náročnou stavbu vyžadující založení podpěr dílem na pilotách, dílem na ležatém dřevěném roštu, trvala jeho stavba necelých osm měsíců. V letech 1953-1954 došlo k rozšiřování železniční trati o třetí kolej. Z tohoto důvodu byl v těsném sousedství starého mostu vybudován tvarově shodný most ze železobetonu. Ten je od původního mostu vzdálen pouze 1,5 m. (wikipedie)
Zděný železniční most - pískovcové a žulové kvádry z roku 1844 (stavba trati). Rozpětí každého z oblouků je 9m, výška 13m a celá délka asi 135m, je veden do mírného oblouku pro dvě koleje na trati Praha - Kolín (- Č. Třebová, Brno), od žst. Úvaly ve směru na Tuklaty. Pokud projíždíte po viaduktu vlakem, asi toho mnoho neuvidíte, protože zvrchu vypadá jako klasický most. Pokud ovšem sestoupíte z úvalského náměstí ulicí Komenského dolů, k Výmole a rybníku Fabrák, dostanete se po chvilce k tomuto technickému skvostu. Je možné projít mezi dvěma souběžnými oblouky viaduktu a kochat se tou majestátností, zkaženou jen útoky sprejerů. K viaduktu je možné se také dostat po ČTZ od úvalského nádraží a Hradešína.
Turistická známka je dostupná na Měú v úředních hodinách,MěK v úředních hodinách a v pizzerii na náměstí. (turisticka znamka).
Závěrem bych chtěl poděkovat 
BarbieTeamu , který keš betatestoval.
Přeji vám dobrou zábavu a příjemný lov!