aniklý starý kolloredovský most, bývalá technická památka na mostní výrobu zdejší slavné Karlovy huti, který jako dřevěný již od středověku tvořil jedinou spojnici mezi moravským Místkem a slezským Frýdkem.
Historie mostu :
ž do roku 1878 nebyl na řece Ostravici v úseku od vsi Baška až po městečko Paskov žádný jiný most než starý dřevěný tzv. Kolloredovský most pod zámkem ve Frýdku. Kolloredovský most byl v minulosti jedinou spojnicí mezi hraničními městy Frýdkem ve Slezsku a Místkem na Moravě, a to nejpozději od pozdního středověku, kdy nahradil hojně využívaný středověký mělký brod pod frýdeckým zámkem. Starý brod byl využíván ještě před vlastním založením Místku koncem 13. století v poloze na Lipině nad říčkou Olešnou, pod hrádkem na Štandlu, jako trhová ves Friedeberch i slezského Frýdku se snad starším hradem na ostrohu nad řekou Ostravicí ve 2. čtvrtině 14. století. Most byl vystavěn v trase nejdůležitější komunikační trasy vedoucí z jižní Moravy, z Brna, respektive Olomouce do Těšína a dále na Krakov do Polska. Později v této trase vznikla tzv. císařská silnice, jejíž těleso je v podstatě v mírně pozměněné podobě používáno dodnes. Původně čistě dřevěný most, či spíše lávka, která byla často ničena povodněmi na řece Ostravici, byl v letech 1770–75 nahrazen kamenným mostem, respektive dřevěnou mostovkou na kamenných pilířích. V roce 1915 byl tento polodřevěný most nahrazen železným mostem na sedmi kamenných pilířích. Železnou mostovku vytvořila slavná Karlova huť z Frýdku - Lipiny. Na obou stranách mostu se nacházely menší kapličky. Bohužel, po druhé světové válce začala likvidace starého Frýdku i Místku, kamuflovaná velkými slovy o budování moderního města pro socialistické pracující. Nevzhledná panelová sídliště začala města obkličovat ze všech stran a chybělo málo a nahradila i vlastní historická centra, která byla alespoň nepochopitelně poničena demolicemi. Novému městu a jeho narůstajícím dopravním nárokům přestal starý Kolloredovský most vyhovovat. V roce 1987 byl o několik metrů výše po proudu postaven nový železobetonový čtyřproudý most, který byl napojen na nesmyslnou cestu, která pod frýdeckým zámkem protnula příjemné Blatnické údolí. Starý most byl ihned po zprovoznění nového mostu v roce 1988 demontován a téměř beze zbytku zlikvidován.
Pověst o sebevraždě stavitele mostu :
a hranici pověsti a faktu se pohybuje událost, která souvisela s výstavbou nového železného mostu v roce 1915. Stavitel mostu snad vinou nedbalosti či prostého omylu postavil kamenné nosné pilíře mostovky obráceně, čili nikoliv ostřím proti proudu vody, aby v případě pohybu ker a naplavenin tyto se o ostří tříštili a nepoškodili stabilitu mostu, ale přesně naopak, po proudu. Stavitel tuto profesní chybu a velkou veřejnou ostudu neunesl a spáchal sebevraždu.
Utonutí Nytry a Pihy :
o dvoudenních deštích dne 3. a 4. srpna 1880 a ve čtvrtek dopoledne 5. 8. rozvodnila se Ostravice natolik, že na Kolloredově brala chalupy a vše, co jí přišlo do cesty. Dva lidé, Nytra a Piha, se zachránili na stříšce kapličky sv. Barbory u mostu. Z Místku se k nim nikdo nemohl dostat, proto se pokusili dostat k dvěma nešťastníkům po ještě nezaplavené mostovce hasiči z Frýdku a pokoušeli se jim hodit provazy. Voda je však strhávala a nebylo možno jim nijak pomoci. Když už i vlastní most hrozil zřícením, přišel k oběma nešťastníkům co nejblíže, jištěn na provaze, odvážný frýdecký kněz P. Sobel a se Svátostí Oltářní udělil jim poslední požehnání. V tu chvíli se střecha kapličky zakymácela a i s oběma lidmi byla stržena vodou. Ti dva pak na střeše dopluli až k paskovskému jezu, kde utonuli.
Utonulí mariánští poutníci :
e starému dřevěnému Kolloredovskému mostu se pojí i další význačná frýdecká pověst. V době mariánských poutí k Panně Marii Frýdecké ve Frýdku na Vápenkách sloužil Kolloredovský most jako jediná spojnice pro poutníky z Moravy, především z Hané. I stalo se, že přišla velká povodeň, která poškodila v době procesí most a ten se i s poutníky zřítil do rozvodněných vod, kde všichni utonuli. Utonulá těla 13 poutníků byla pak z opadlých vod vyzvednuta a přenesena do tzv. poutnické krypty pod mariánským kostelem, kde lze jejich vzduchem mumifikované ostatky spatřit dodnes. Tato událost spadá do období let 1741–49, kdy byl budován současný chrám Panny Marie. Čerpáno z http://www.hrady.cz/index.php?OID=8649
Něco málo o luštění keše:
A teď k samotné keši . Jedná se lehce odlovitelnou multicach jejiž souřadnice ziskáte vyluštěním lehtkého kvízu a správného seřazení do souřadnic. Úvodní souřadnice vás zavedou na místo kde začíná vaše luštění.
1.Stage N 49 41.120 E 018 20.471 Nacházíte se na cyklostezce a před vámi jsou cedule s různými směry.
Zjistit číslo cyklostezky na Sviadnov ?
A. 65 (A=3)
B. 59 (A=1)
C. 49 (A=2)
2.Stage N 49 41.146 E 018 20.466 Teď se nacházíte na místě, kde máte výhled a vše potřebné k zjištění další otázky.
Kolik pilířů má most ?
A. 5 (B=1)
B. 3 (B=5)
C. 2 (B=8)
3.Stage N 49 41.109 E 018 20.480 Další otázky bude trochu záludnější, avšak se nesmíte splést (Schody co vedou na cyklostezku).
Kolik schodů se nachází na schodišti (počítají se i ty červené)?
A. 38 (C=2)
B. 28 (C=4)
C. 18 (C=6)
4.Stage N 49 41.146 E 018 20.513 A poslední zastavení vás zavede na místo, kde musíte vyluštit tuto otázku.
Kolik sloupu veřejného osvětleni je na obou stranách mostu (od značky přikazaný směr jízdy po značku přikazaný směr jízdy)?
A. 10 (D=9)
B. 6 (D=6)
C. 8 (D=3)
Blahopřejeme, teď máte vyluštěno ABCD a výsledek stačí dosadit jednoduše do chybějicích souřadnic a hurá vyrazit k finalovce, tak dbejte na svou bezpečnost. Někdo půjde oklikou po pěšince a jiní zase přímo za nosem. Závěrem: keška je umístěna v blízkosti železniční tratě využívané vlaky ČD, proto dbejte zvýšené opatrnosti a postupujte nenápadně !!!
N49 41 (A)9(B) E018 (C)0 2(D)6