Kostel svateho Martina - Caslavice Multi-cache
Kostel svateho Martina - Caslavice
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Keš nehledejte na výchozích souřadnicích!
Tato keška vás seznámí s minulostí Čáslavického kostela svatého Martina. Je jednoduchá a časově nenáročná, přístupná kdykoliv.
Kostel svatého Martina v Čáslavicích je postaven zřejmě na okraji středověkého tvrziště, ze kterého zůstaly valy. Ke kostelu patřilo torzo hranolové stavby, dnes se používá jako márnice. Jádro kostela pochází z roku 1200, kněžiště bylo asi roku 1350 nahrazeno větší přístavbou s hranolovou věží. Roku 1703 byla přistavěna větší loď a opraven kostel, který byl po požáru roku 1681 v chatrném stavu.
Kostel stojí na mírném návrší při východním okraji obce uprostřed hřbitova. Jde o jednolodní podélnou stavbu, orientovanou východ - západ, s hranolovou věží v ose západního průčelí. V době kolem roku 1200 byl v prostoru ohraničeném částečně dochovaným příkopem a valem založen románský dvorec. Nacházel se zde kostel a obytné stavení (torzo dnešní márnice). Jednalo se zřejmě o zeměpanské správní centrum kraje, které asi později přešlo na nově vybudovaný hrad Sádek. První historicky doložená zmínka, která dokládá existenci kostela a jeho nadání farními právy, pochází z roku 1240. Je uváděn Předvoy plebanus (farář) de Caslawicz, také de Schazlawice, jako svědek na dvou listinách, vydaných Václavem I., králem Českým, v den pohřbu jeho matky královny Konstancie, pro klášter v Tišnově. Původní románský kostel měl plochostropou loď, kněžištěm dosud neznámého půdorysu a na západní straně tribunu (prostor pro zeměpanského úředníka). Vchodem do lodi kostela byl situován z jižní strany (domněnka potvrzena při opravě r.1986). Nejpozději kolem roku 1250 došlo k přestavbě kněžiště ve slohu gotickém. Čtvercové pole, zaklenuté křížovou žebrovou klenbou, odděluje masivnější lomený pás pětiboké profilace vyrůstající od dlažby pětiboký závěr, zaklenutý šestidílnou žebrovou klenbou. Pětiboká žebra vybíhají z prostých, různě utvářených konzol asi tři metry nad zemí, v závěru s hladkým kruhovým svorníkem vrcholu. (Významná architektura nejranější gotiky v České republice, s vlivem huti třebíčské). Při severní straně kněžiště byla v té době postavena samostatně zastřešená hranolová věž (dnešní sakristie a oratoř), zabezpečující větší ochranu areálu. Pravoúhlý sanktuář na levé straně kněžiště pochází z poloviny 14. století. Největší stavební úpravou prošel kostel v roce 1764, kdy byla zaklenuta loď a zvětšena okna. Tři gotická okna byla zazděna spolu s vchodem z jižní strany a zhotoven vchod přízemím věže. Kněžiště je odděleno od lodi kostela půlkruhovým triumfálním obloukem. Nad sakristií, dříve kaplí, je oratoř, do roku 1939 přístupná pouze sádecké vrchnosti. V lodi kostela jsou dva náhrobní kameny. První z roku 1660 kryje hrobku rytíře Pana Lukasse Gregora z Grinnesberku, majitele svobodného dvora ve Slavicích, ten čas nájemce panství sádeckého. Druhý kryje hrob Leopolda Klementa z Lövenstreitu, kdysi štolby u hrabat Collalto. Zemřel v Římově roku 1700. Ve věži kostela se nachází zvon sv. Martin o hmotnosti 430 kg, dílo znojemského zvonaře Rockena z roku 1681.
Duchovní správa
Od roku 1240, kdy je uváděn plebán (farář), až do druhé poloviny 16. stol., kdy katolická farnost zanikla (církev podobojí), byl při zdejším kostele farář. Roku 1536 je v Čáslavicích uváděn farářský dvůr s polnostmi.
Roku 1622 byl kostel znovu vysvěcen a duchovní správu vykonával farář ze Starče, současně jmenován farářem čáslavickým. Roku 1773 byla obnovena samostatná duchovní správa - lokálie, 1775 jmenován lokální kaplan. Farní správa obnovena r. 1863. Přímá duchovní správa farářem z Čáslavic skončila r. 1974.
Původní farní budova po třicetileté válce byla v rozvalinách, zanikala na neznámém místě.
Nová fara postavena v blízkosti kostela v letech 1773 a 1774.
Farnost
Čáslavickou farnost tvoří: Čáslavice, osada Sádek, zámek Sádek, Červený mlýn, Římov, osada Vísky a tři mlýny.
Inventář kostela
Nejstarším inventářem kostela je mramorová křtitelnice z doby před r. 1662.
V čele presbytáře je obraz sv Martina z r. 1883 od Vincence Neumanna z Telče. Nový hlavní oltář, pořízený r.1886, byl koncem sedmdesátých let při úpravě kostela odstraněn. Dva boční oltáře, dříve Blahoslavené Panny Marie a sv. Mikuláše, byly později nahrazené novými se sochou Panny Marie Lurdské a druhý obrazem, od r. 1883 sochou sv. Prokopa. Obraz sv. Prokopa a relikviář s ostatky téhož světce pořízené v sázavském klášteře r. 1765, daroval kostelu jeho patron, majitel panství Sádek, Bohumír Ignác z Walldorfu.
Varhany z r. 1889 jsou od firmy Rieger z Krnova
Zvony
Nejstarší zpráva o čáslavických zvonech je z doby po třicetileté válce. Ve zvonici byly zavěšeny tři zvony, nebyly ale posvěcené. Za zvonění při pohřbech se platilo.
Před, nebo v roce 1681 asi došlo k požáru zvonice a zničení zvonů. Lze tak usuzovat z nápisu na stávajícím zvonu sv. Martin o hmotnosti 436 kg, který byl ulit r. 1681 zvonařem Georgem Rockenem ve Znojmě.
Další dva zvony byly několikrát přelity. K r, 1800 je uváděno svěcení zvonů. V r. 1832 došlo k přelití dvou zvonů u Karla Stechra v Brně. Zvon sv. Bernard 154 kg, menší pak (snad Panna Marie), 70 kg, nechala zhotovit Teresia Scheiglerin. V polovině první světové války byly oba zabaveny pro válečné účely. Menší zvon byl „darován“, druhý zabaven (rekvírován) za úhradu v ceně 684 K.
Na podzim r. 1926 byly pořízeny a posvěceny dva nové zvony v celkové ceně 15000 Kč. Sv. Václav 237 kg a sv. Josef 180 kg, zhotovil Richard Herold v Chomutově.
I předešlým dvěma zvonům byla vyměřena krátká doba „života“. Naposledy vyzváněly asi 28.3.1942, kdy byly, i s „ umíráčkem“ z nařízení německých okupačních úřadů sejmuty a odevzdány pro válečné účely. V r. 1942 měl být zabaven i současný zvon, ale byl zachráněn zásluhou zdejšího faráře P. Fr. Klementa a Památkového úřadu v Brně.
9. srpna 1948 byl slévárnou zvonů v Brně dodán nový zvon „umíráček“ 21 kg.
Matriky
Zdejší kostel měl vždy vlastni křtitelnici, i když náležel k stařečské faře. Knihy pokřtěných, do manželství potvrzených a v Pánu zemřelých jsou uváděny již v pol. 17. stol. V té době prováděl zápisy do těchto knih rektor školy. R. 1708 vznikl ve škole požár, při kterém shořela matrika a všechny památné zápisy v ní poznamenané. Celkem shořelo 16 domů a chalup. Od té doby bylo nařízeno rektorovi, aby matrika byla vždy uložena v kostele. Nová matrika, založena téhož roku, se zachovala do současné doby.
Kdo hledá svoje předky, může je také nalézt v matrice Rokytnice nad Rokytnou (od 1648) nebo Stařeč (od 1655).
Majetek a příjmy kostela
Lidé na smrtelné posteli pamatovali na svůj kostel a odkazovali mu něco ze svého majetku. Čáslavickému kostelu náležely zádušní krávy, (záduší – majetek či jmění odkázané kostelu za účelem spásy duše dárce), zvané také železné, (17. stol.), zádušní včely, zvané věčné, ale také kovadlina (18. stol.). Všechny tyto dary byly majetkem kostela a ten, komu byly svěřeny do užívání z nich platil nájem. U včel je uváděn příjem za prodaný med a vosk. Kostel vlastnil také mlýn u Římova, který byl prodán jeho nájemci r. 1799. V majetku čáslavického kostela byl les o výměře 7 ha. O les byl veden několikaletý spor mezi patronem kostela hrabětem Walldorfem a farářem stařečským. Prvý považoval les za majetek kostela, druhý za majetek fary. Roku 1790 byl spor ukončen. Les zůstal vlastním jměním kostela, ale farář stařečský zároveň jako farář čáslavický dostával každoročně 20 sáhů palivového dříví za poplatek. Les nepřinášel čáslavickému kostelu žádný příjem, (správu lesa i účetnictví vykonával velkostatek Sádek), naopak jej zatěžoval placením daní. Proto byl r. 1885 prodán sádeckému panství. Za peníze získané prodejem lesa, bylo koupeno pole a louka.
Drobné příjmy plynuly ze sbírek v kostele, prodeje svíček, za světlo, od úvodu (matka přinášela dítě po šesti nedělích od narození do kostela), za zvonění, fundační mše (za zemřelé dárce) a pod. Dále se jednalo o finanční dary. Nezanedbatelný příjem činily úroky (5%) z půjčených (uložených) peněz, později z cenných papírů. Nyní jsou příjmy pouze ze sbírek.
Poddaní z Čáslavic odváděli desátek faře ve Starči.
Čerpáno ze stránek obce Čáslavice
K samotné keši:
Nejdříve musíte navštívit Stage 1 a na ni zjistit, která fotografie je správná:
N 49° 09.263 E 015° 46.541
N 49° 09.194 E 015° 46.419
N 49° 09.039 E 015° 46.671
Po zjištění správnosti fotografie se přesuňte na finální souřadnice, které jsou uvedeny právě pod správnou fotografií.
Jděte ke keši pěšky! Chovejte se nenápadně, ať nám keš dlouho vydrží. V okolí je plno zvědavců. Keš je ke dni 6.6.2015 upravena a přesunuta, protože původní objekt byl odstraněn.
Keš je na soukromém pozemku, ale se svolením majitele. V keši je tužka. Všechny věci vracejte zpátky do pytlíku.
Přípluvovi patří velký dík za BETATEST!
Přeji příjemný lov!
Additional Hints
(Decrypt)
Gyhfgn