-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Related Web Page
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Obec Benešovice se zdá být obyčejná malá vesnička na kdysi frekventované silnici E50, ale je výjimečná především svou kaplí Svaté Marie. Nejdříve zde v roce 1414 údajně sloužil svou poslední mši na území českého království Mistr Jan Hus na své cestě do Kostnice. A mnohem později měla být šestiboká kaple zbourána, ale zachránil ji chrám v Mostě.
Už od raného středověku tudy vedla významná mezinárodní komunikace–takzvaná zemská stezka z Prahy do Norimberku. Dnes tuto trasu víceméně kopíruje dálnice D5.
Troje Benešovice můžeme najít na mapě naší vlasti, a když k nim přidáme ještě sedmero Benešovů, je to docela pěkná kolekce měst a vesnic, odvozených od stejného slovního základu. Pravda, naše Benešovice nepatří ve výčtu těchto jmen ani mezi největší, ani mezi nejznámější, ale kdybychom je posuzovali podle jejich stáří a doby vzniku, rozhodně si s těmi nejstaršími nezadají.
Ves položená na silnici č.605 v polovici cesty mezi Stříbrem a Borem. Benešovice jsou prvně připomínány r. 1115 v tzv. zakládací listině kladrubského kláštera. Při kladrubském statku zůstala ves až do konce feudalizmu. Statistiky z r. 1938 uvádějí ve vsi 55 usedlostí a 194 obyvatel. R. 1991 zde žilo v 25 domech 134 obyvatel. Počátkem 80. let 20. stol. byl střed vsi zcela zlikvidován výstavbou silnice E 50 (dnes č.605).
Při těchto úpravách zcela zanikl starý vrchnostenský dvůr. Kaple, která stávala na návsi, byla přemístěna o 82 m. Posun barokní šestiboké kaple provedla pražská firma Transfera. V té době to byl čin zcela ojedinělý, protože desítky vesnických kaplí byly neuváženě likvidovány. Stalo se tak patrně jen proto, že přesun objektu měl sloužit jako zkouška pro přemístění kostela v Mostě. V obci je několik zajímavých lidových staveb, především hospodářský objekt při čp. 34.
Geologická zajímavost
Přibližně před půl miliardou let postihly území Evropy v době starších prvohor velmi silné horotvorné pochody, při nichž vznikala některá nová pohoří a z nitra země se vylévalo rozžhavené magma. Pokud se nedostalo až nad zemský povrch, vznikaly při jeho tuhnutí v hlubinách Země vyvřelé horniny, mezi něž patří především žula a její různé odrůdy. Takový magmatický krb v hloubce Země se vylil v té době mezi již existující starohorní břidlice také v místech nacházejících se jižně a jihozápadně od dnešních Kladrub a dostal proto název Kladrubský granodioritový neboli žulový masív, který se rozprostírá zhruba mezi Milevem, Lázem, Benešovicemi, Holostřevy a Borovany. Ten vytvořil pod povrchem země jakýsi ohromný, bochníkovitě vyklenutý útvar, přičemž nejvyšší vrchol jeho klenby se nachází právě jižně od Benešovic, nehluboko pod povrchem.
Geolog PhDr. Jiří Pech popisuje místní žulu takto: Zvláštní typ představuje růžově červená dvojslídná až muskovitická, většinou hrubozrnná žula, zvaná podle většího plošného výskytu u Benešovic jako benešovická žula. Při výkopu tranzitního plynovodu byly zjištěny její nevelké plochy vystupující nejvýše k povrchu jen s nepatrným zvětralinovým pláštěm, silným 15 až 20 cm, v úseku mezi kótami 499 a 482 jižně od Starého rybníka asi 2 km západojihozápadně od Benešovic.
Tato benešovická žula má nejen růžová živcová zrna, ale je protkána i bohatými žilkami křemene červené barvy. Také zvětralinový plášť má růžově červenou barvu a větší množství slídy. Benešovická žula je jádrem klenbovitě vyklenutého kladrubského žulového masivu. Díky svému bohatému prokřemenění je jednou z nejodolnějších druhů žul v kladrubském masivu.
Benešovice na Zlaté stezce
Během 14. století doznaly dosavadní trasy mezinárodních cest v našem regionu mnoha důležitých změn. Začátkem tohoto století se stále ještě používala jako hlavní trasa, tentokráte již ve směru přes Tachov a Bärnau, cesta od Benešovic přes Lom, Lobzy a Plezom, ale odtud se stáčela už na Kurojedy, Ostrov, Tisovou a Trnovou dále na Tachov. Když císař Karel IV. připojil k českému území část Horní Falce, rozhodl se vést přes toto nově získané území i hlavní cestu k Norimberku. Tam už sice vedla i jiná cesta od Kladrub přes Brod, Staré Sedlo, Stráž, Přimdu a Vohenstrauß, ale císař nařídil, aby se při jízdách ke korunovaci německých králů a císařů používala výhradně jen cesta přes Tachov a Bärnau.
Tachovská cesta získala za Karla IV. značnou prestiž a Němci ji nazývali dokonce Goldene Straße, tedy Zlatou stezkou, i když je dokázáno, že tento název se začal používat až dlouho po císařově smrti.
Kaplička v Benešovicích
Benešovická barokní kaplička je zasvěcena Panně Marii. Pochází ze 17. století, je zděná s šestibokým průřezem, stanovou střechou a lucernou, valeně sklenutá s lunetami. Cibulovitá věž nad lucernou je pokryta šindelem, stejně jako samotná střecha. Ve fasádě je obdélníkový vchod, po stranách částečně zaoblená okna, klenutí je ve tvaru kupole.
Oltář je novější práce, rámový rozvilinový (to znamená ozdobený ornamenty rostlinného původu s úponky, asymetricky rozvinutý), zdobený soškami světců. Barokní madona na oltáři pochází z 18. století. Zvon (v roce 1911 byl však prasklý), vysoký 48 cm, stejně tolik měřil i v průměru. Na něm poblíže jeho koruny byl německý nápis „Pochválen buď Ježíš Kristus, Marie a Josef“, IO (to je Josef) Perner v Plzni 1773 (to je údaj o dílně, která jej vyrobila). Zřejmě byl během první světové války odebrán pro válečné účely a rozlit.
V roce 1925 byla kaplička pokryta novou šindelovou krytinou a věž renovována. Terezie Wenischová z č. 28 věnovala nový zvon, který byl zavěšen do věže rovněž v tomto roce. Rovněž byly před kapličkou vysazeny mladé jilmy.
V roce 1976 se rekonstruovala tehdejší státní silnice E 50, vedoucí přes Benešovice a její trasa měla být napřímena, aby odpadl oblouk vedoucí kolem návsi. Jenže v cestě napřímení stála právě tato památná kaplička a bylo třeba ji buď zbourat nebo přesunout o 82 metrů. Nakonec zvítězila druhá alternativa, snad i proto, že pražský podnik Transfera si potřeboval vyzkoušet přesun nějakého objektu před plánovaným přemístěním velkého chrámu v Mostě. Na tuto dobu to byl projekt skutečně obdivuhodný a důležité je, že se povedl, i když kvůli němu byla zlikvidována celá benešovická náves a zbourán bývalý vrchnostenský dvůr.
V roce 2001 se obecní úřad rozhodl zajistit restaurování oltáře Panny Marie z místní kapličky, který byl až do té doby uložen v depozitáři Národního památkového objektu Klášter Kladruby. Práce byly svěřeny pražské firmě Brandl, s.r.o. a současně bylo objednáno pro objekt kapličky příslušné zabezpečovací zařízení z důvodů ochrany před poškozením nebo odcizením.
Mistr Jan Hus v roce 1414 sloužil pravděpodobně v předcházející stavbě kapličky.
Hrob účastníka pochodu smrti z druhé světové války
V lese za Benešovicemi je hrob účastníka pochodu smrti z koncentračního tábora ve Flossenbürgu, který zde byl pro velké vysílení ponechán u jednoho většího německého sedláka jako pomocná síla, ale brzy nato zde stejně zemřel. Údajně šlo o mladého učitele slovenské národnosti, jehož mrtvé tělo odvezl do lesa a tam pochoval jiný německý sedlák z Benešovic. Hrob měl dřevěný kříž a dřevěnou ohrádku. Jelikož se o hrob nikdo nestaral a v místě proběhla těžba dřeva, už ho nenašel ani místní starosta. Přesto jsem pravděpodobné místo hrobu našel a označil waypointem.
Additional Hints
(Decrypt)
Grfar anq mrzv. Genafsbezngbe.
Pybfr gb gur tebhaq. Genafsbezre.
Qvpug üore qrz Obqra. Genafsbezngbe.