Původně rozsáhlý zemědělský dvůr s 61 hektarovými pozemky. Hlavní obytná budova byla v polovině 19. století přestavěna na novorenesanční vilu. V okolo usedlosti byl anglický park s terasami, empírovým skleníkem, pavilónkem. Všechny tyto stavby byly při výstavbě viaduktu v roce 1965 strženy.
V současnosti je bezprostřední okolí usedlosti oplocené a pro veřejnost nepřístupné. Větší část nyní zanedbaného anglického parku nad usedlostí je volně přístupný.

------------------------------

Obec Vysočany do začátku 19.  století tvořilo několik zemědělských usedlostí, poměrně daleko od sebe vzdálených,  které žily svým téměř soběstačným životem. Jednou z takových usedlosti - zemědělských dvorů byla Flajšnerka.  Vjezd do usedlosti byl z jižní strany. Současná podoba bývalé usedlosti pochází z osmdesátých let 19.století - obytná budova usedlosti se proměnila v jednopatrovou vilu (stavební parcela se díky stavbě železničního náspu posunula o několik metrů na sever)  v novorenesančním stylu.  Z původní stavby byl do průčelí vily přenesen pouze balkón s arkýřem.  Dvůr a pozemek ležící nad ní směrem do kopce byl přeměněn na terasovitou zahradu s empírovým sklenikem, letohrádkem a templem obklopeným anglickým parkem. Změna charakteru stavby vyjadřuje i proměnu způsobu obživy jejích obyvatel - přestali být závislí na obdělávání půdy a práce na poli už rozhodně nebyla jediným zdrojem jejich obživy. Objekt stojí na upatí estakády vybudované v polovině šedesátých let minulého století, která grandiózním způsobem spojila nové prosecké sídliště s Vysočany.

Kromě usedlosti se na druhé straně parku nalézá Prosecký rybníček, který má slabý a málo vydatný pramen, ale vtékají do něho výpustě ze dvou zastřešených studánek nad severozápadním břehem. Podle nich se místo nazývá "u studánek". Rabníček byl po dlohá staletí jediným zdrojem vody pro Prosek postavený na náhorní písčité rovině, na spodní vodu chudé. Toho využili dva mmístní vysloužilí vojáci, kteří sloužili v Alpách, kam byla voda z údolních pramenů do hor dopravována ve štoudvích zavěšených na hřbetech oslů. Zavedli tedy stejnou praxi i na Proseku a vodou z rybníčku zásobovali dvory, chalupy a také faru pomocí oslů. Protože se touto vodou i křtilo, říkalo se o proseckých obyvatelích, že jsou křtěni oslí vodou.

obr.1

obr.2

obr.3

obr.4