Historie obce
Ves Ráby vznikla v letech 1778 až 1780, ke konci vlády Marie Terezie. Atmosféra té doby směřovala k celkovému uvolnění a k pozemkovým úpravám. Vždyť rok na to bylo zrušeno nevolnictví. Název dostala obec na počest F. A. Raaba. Dříve zde byla Dančí obora či dvůr Podhorský s oborou pro daňky, bažantnicí, myslivnou, obydlím bažantníka a snad i kovárnou a hospodou. Před vznikem obce tu byly pouze lesy. Okolní vesnice jsou mnohem starší. První zmínka o Kuněticích je z roku 1353, Brozany jsou z roku 1376 a Němčice z roku 1436.
Na pardubickém panství dochází na konci vlády Marie Terezie (po roce 1770) k prvním pokusům o parcelaci panských dvorů ve smyslu návrhů F.A. Raaba. F.A.Raab byl bývalý pardubický písař, později vrchní ředitel komorních statků a dvorní rada. Byl původcem návrhů na nové zemědělské hospodářství. Narodil se v Korutanech, studoval práva, byl advokátem a v r. 1750 vstoupil do císařských služeb. Zemřel v roce 1783 ve Vídni.
Rábovský systém byl zaveden v 70. letech 18. století. Zákupní majitel půdy složil najednou nebo po letech tržní cenu za pozemek, který si od vrchnosti propůjčil a platil ročně peněžitý plat. Vrchnost platila daně sama. Tak byly rozděleny velké komplexy půdy mezi poddaný lid. Parcelovaly se nevyužité pozemky, rybníky, volná půda a dílce byly dávány domácímu obyvatelstvu i cizím přistěhovalcům v dědičný nájem, z něhož se později vykoupili. V letech 1772-1779 vzniklo na Pardubicku 36 nových vsí rušením poplužních dvorů a parcelací půdy. Tak vznikly např. obce Ráby, Velkolánský, Moravanský, Rovensko, Čeperka.
Název Ráby
Podle knihy dr. Antonína Profouse „Místní jména v Čechách“byla obec nazvána Raab podle F.A.Raaba., v roce 1854 se úředně jmenovala Ráb a v roce 1904 Ráby. Název ale nebyl dlouho ustálen. V roce 1839 na mapě rábského katastru lze číst Raab, chrudimský kraj. V roce 1924 lze v úřední korespondenci nalézt název „Rábí, pošta Dříteč.“ V roce 1925 píše starosta Bažant: “... ve správě obce Rábu. „ ale současně „v hostinci Emila Vachka v Rábech“.
Znak a vlajka obce
Popis znaku: štípený štít, pravé pole zlato-černě šachované, v levém stříbrném poli černý havran se zlatým zobákem a zlatými drápy.
Popis vlajky: zlato-černě šachovaná, při žerďové straně pruh s černým havranem se zlatým zobákem a zlatými drápy.
Zdůvodnění: Obec Ráby byla založena v době josefínských reforem v rámci parcelace poplužního dvora, ležícího pod hradem Kunětická hora. Své jméno obdržela podle císařského úředníka F.A.Raaba. Jeho příjmení je jazykovou variantou německého slova „der Rabe“, tj. havran. Figura havrana je proto v návrhu znaku obce užita jako mluvící znamení. Druhá polovina znaku, zlato-černě šachované pole, je přejato z erbu Diviše Bořka z Miletínka, zakladatele a stavitele hradu Kunětická hora. Hrad leží v katastru obce Ráby a vznik obce i současný život obce je s jeho existencí úzce spjat.
Významná data
1790 – v obci 19 usedlostí
1820 – postavena kaple sv. Jana Nepomuckého
1850 – zrušena funkce rychtáře a v obci vzniká obecní úřad s obecním zastupitelstvem
1880 – nová silnice z Kunětické hory do Němčic
Postaven kamenný a železný kříž svatého Kříže – slavnostní posvěcení kříže se uskutečnilo 5.9., obec se usnesla, že tento den v roce se bude držet posvícení.
1882 – datum v kronice (jiný zdroj 1863) – započato se stavbou letohrádku
(1938 – ozdravovna pro hosty, 1942 -1944 – zabrán pro Hitlerjugend,
1953-1955 – OU Státních pracovních záloh, po něm Domov důchodců, asi v r. 1965 Ústav sociální péče
1904 – postavena silnice z Kunětic do Rábů, která šla kolem myslivny, ne dnešní trasa
1920 – postaven pomník padlým vojákům v 1. světové válce
20. léta – první vlna stavby rodinných domů podél hlavní silnice (Čihákovi, Kalašovi, Zachariášovi, Kopeckých)
1921 získal v době pozemkové reformy od Státního pozemkového úřadu generál Jaroslav Červinka v Rábech myslivnu (dům čp. 22) a stal se tak majitelem statku o rozloze asi 12 ha. Zde žil do své smrti v roce 1933.
1924 – elektrifikace Rábů
30. léta – 2. vlna stavby rodinných domků (Vlasákovi, Plecháčkovi, Kosinovi,
Valentovi, Moníkovi, Kudrnovi, Petříčkovi, Čurychovi – paní
Zástavová)
50. léta – 3. vlna stavby rodinných domků (Poskočilovi, Vacek, Bažant, Jirout,
Stejskal, Kramář,)
1956 – postavena budova MNV
70. léta – 4. vlna stavby rodinných domků (Černíkovi, Machatý, Pernesovi,
Janderovi, Kotkovi, Vachkovi .... – Štěpnice, Pod Oborou u MŠ
1978 – vybudována MŠ v akci „Z“
1984 – dokončena stavba zdravotního střediska v akci „Z“
1986 – vybudována prodejna SD Jednota
Stage 1
Zde se nachází obecní úřad a kaple sv. Jana Nepomuckého, kterou dal postavit před rokem 1820 lesník Neumann na své útraty, na místě, kde nešťastnou náhodou zastřelil svého bratra. Roku 1879 se v obci kaple opravovala. Opravu řídil kunětický farář. V roce 1880 obec postavila u kapličky z darů občanů nový železný kříž Svatého Kříže. Slavnostní posvěcení kříže se uskutečnilo 5. září 1880. Obyvatelé se dohodli, že se tento den bude každoročně slavit a bude se na něj držet posvícení.
Zde zjisti kolik, písmen je na posledním řádku tabulky, která visí nad velkými vraty obecního úřadu- A. Poté zjisti, kolik stromů je na trávníku okolo kapličky (keř a vánoční strom se nepočítají)- B.
Stage 2
Zde zjisti, ve kterém roce byla tato trafostanice postavena. 192c
Stage 3
První světová válka zasáhla obec Ráby tragicky. Na základě vyhlášky o mobilizaci z 26.7.1914 museli narukovat na vojnu i všichni záložníci do 42 let věku. Již se nedá dohledat, kolik mužů odešlo na frontu, ale do Rábů se nevrátilo více než deset občanů. Byli to Václav Rohlíček, František Rohlíček, Jiljí Forman, Antonín Horák, František Kysela, František Marek, František Livora, František Čermák, F. Černík, Emil Vachek, Josef Vlasák. Na útrapy války doma zemřeli František Rohlíček, Václav Dlabal a František Ťápal. Jinak smutně dopadl jeden občan Rábů . V roce 1920 po návratu z Ruska se oddal pití alkoholu, po smrti manželky ještě víc a plýtval svým hospodářstvím. V roce 1927 byl zbaven pro pijáctví částečně svéprávnosti. Postarali se o to jeho sourozenci i obecní radní.
S úlevou přivítali lidé v roce 1918 konec války a vznik Československé republiky. Přesto hospodářské těžkosti dopadaly na obyvatelstvo stále citelně ještě několik let po válce. Lepší ekonomické podmínky v polovině 20. let 20. století se promítly do stavby nových rodinných domků. Záborovým zákonem odkoupila obec 14 korců lesa a 22 korců polí, které se nacházely v regulační čáře podél silnice ke Kunětické hoře. A tak si ve 20. letech postavili nové domy Jehlička Josef, Rohlíček Jaroslav, Ťápalová Anna, Zachariáš Josef, Kopecký František, Čihák František, Zachariáš Václav, Křivka František a Kalaš Josef. Obecní zastupitelstvo uvažovalo o postavení pomníku padlým spoluobčanům v 1. světové válce. Slavnostně byl odhalen 20. června 1920. Při slavnostním aktu měl projev občan Rábů, generál ruské armády Jaroslav Červinka.
Zde zjisti, kolik Františků je napsáno na pomníku- D.
Stage 4
Nejstarší budova v Rábech, budova myslivny (dnes čp. 22), se v písemných pramenech objevuje pod různými názvy. Nejčastěji to je jägerhaus, fořtovna, myslivna. Nejstarší zmínka o budově myslivny se nachází v německém výtahu českého urbáře z roku 1568. Mluví se zde o oboře pod zámkem Kunětickou Horou, ve které se chová ve značném množství zvěř. Zmiňuje se také o obydlí pro oborníka v „slušně vystavěném domě“. Kromě obory se v blízkosti domu nacházel také ovocný sad. Je pravděpodobné, že dům zde v nějaké podobě stál už před rokem 1560. Myslivna byla součástí dominikálu (vrchnostenské pozemky). Dnes se jedná o nemovitou kulturní památku.
Zde zjisti, kolik oken nebo výklenků, na severní a východní straně hájovny je opatřeno ostěním - E.
N 50° 04.(A-B) (B-C) (D-E)
E 015° 48.(C-E) (A-D) (B-D)