Kes pro krasne dny Multi-cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(other)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Keš pro krásné dny
Prostřednictvím této multikeše zvu vás, kdož máte rádi výhledy,
k návštěvě vesničky Jestřabí.
Je určena pro dny s čistou oblohou, letní i zimní (doporučuji obojí).
Zvu vás do obce, která je místní částí Fulneku a jež v porovnání s jinými obcemi v okolí leží docela vysoko – turistická značka na jejím téměř nejvyšším místě říká 428 m.n.m. Není takto úplně sama, ale co se týká rozhledů do okolního kraje, je přece jen výraznější s tím, že těch míst s rozhledem je víc – třeba vrchol nejvyššího kopce, jenž se za dob německého osídlení jmenoval Wachhübel, tedy přibližně Strážný (dnes jméno nemá). Tyto končiny by zároveň měly být jedním z posledních výběžků Nízkého Jeseníku. Mým oblíbeným místem je však to, kde je uložena keš – kdysi to snad musel být pokus o maličký lom na stavební kámen.
Trocha historie obce, již zde uvedu, není z obvyklých textů na internetových stránkách, mám ji odjinud, přepsanou vlastními slovy.
Jestřabí bylo pravděpodobně, jako všechny ostatní sousední obce, založeno ve třináctém století. Roku 1475 je poprvé zmiňováno německé osídlení pod jménem „Gestrzebi“. Bylo to dokumentováno v nejstarší dostupné písemnosti – obchodní smlouvě z roku 1497 o usedlostech svobodných dvorů č.p. 22 a 23 – jež byla nalezena v majetku rodiny Lipowsky z č.p. 22. Pak se jméno obce na krátký čas změnilo na „Gestrzab“, z něhož bylo po roce 1570 odvozeno německé znění Jastersdorf.
Až do roku 1848 měla osamocená obec jen omezené právo o seberozhodování. Pouze rychtářství převzalo od roku 1562 správu vesnice a konání soudní pravomoci. Pro vesnice Pohoř, Kletné a Jestřabí byl příslušný jeden starosta, většinou z Pohoře.
Za školní docházku svých dětí se Jestřabští zasadili už roku 1787. Nejdříve se vyučovalo v soukromém domě č.p. 34. Od roku, který se shoduje s rokem požáru kaple (viz dále), pak vyučování probíhalo v nově postavené škole. Jak malá budova na to kdysi stačila, to se koukněte vlevo od kaple, když se k ní stojí čelem 
.
Hlavní výnos obce činilo samozřejmě zemědělství, jen část obyvatel pomáhala ve fulneckých manufakturách a později továrnách. Roku 1800 byl na kótě 459 (onen vrch Strážný) postaven větrný mlýn, což obci přineslo možnost, zpracovávat si své produkty vlastními silami a vlastnit poměrně velký počet hospodářského zvířectva – 28 koní, 28 volů, 84 krávy a 290 ovcí. Avšak díky postupujícímu technickému pokroku byl mlýn roku 1919 zbourán.
V roce 1851 potrefilo obec jedno z velkých neštěstí. Byl jím požár vesnice, jenž se odehrál druhého října. Díky lehkomyslnosti jednoho kluka začala hořet nemovitost č.p. 4 a tehdy vanoucí jižní vítr roznesl a rozšířil oheň na celou ves. Až na sedm domů shořelo vše včetně ze dřeva postavené kaple. Ves byla poté znovu vystavěna z materiálů ne tak snadno spalitelných. Již roku ABCD (otázka pro výpočet finálky) byla postavena i nová kaple, jež byla roku 1856 opět zasvěcena sv. Janu Nepomuckému.
Po církevní stránce spadalo Jestřabí až asi do roku 1790 pod obec Pohoř. Jelikož ale byla cesta k pohořskému kostelu a zvláště přeprava zemřelých na pohořský hřbitov příliš obtížná, bylo Jestřabí přifařeno k Fulneku a obec si zřídila vlastní hřbitov.
Do náboženských zmatků po bitvě na Bílé hoře bylo vtaženo i Jestřabí. Roku 1661 nechal Jan Ámos Komenský rozšířit svůj v Amsterodamu vydaný katechismus vedle jiných obcí také do Jestřabí. Zde se však v krátkém čase opět prosadila katolická víra.
Obě světové války pak obci přinesly těžké hoře a velké ztráty a už jen na počtu obyvatel byl velmi znát vliv obou válek, zvláště pak po vysídlení německého obyvatelstva. V letech 1949 – 1960 patřila obec vítkovskému okresu a od roku 1960 byla opět novojičínská. K 1.1.1976 byla integrována k Fulneku.
Na počátku 18. století mělo Jestřabí shodné pečetidlo s Hladkými Životicemi a dalšími vesnicemi fulneckého panství. Ve 2. polovině 18. století byl pořízen nový typář, na němž byly vyryty v barokní kartuši tři zkřížené lopaty.
Cestou do Jestřabí ve směru od Suchdolu nad Odrou (ale samozřejmě i obráceně) věnujte trochu pozornosti údolí, jež počíná koncovou tabulí Kletného a skončí zhruba v polovině opětného stoupání k Jestřabí (když je cesta po obou stranách pohlcena lesem). Je to úžasně krásný kousek české země, jemuž doma soukromě po jedné dávné dovolené říkáme Malá Anglie :-)…
Určení místa finálky:
Přečti si letopočet na plechovém praporku na věži kaple ve tvaru ABCD.
Tímto číslem se upraví výchozí souřadnice keše následovně:
- od tisícin souřadnice N odečti (D)(A+A)(B)
- k tisícinám souřadnice E přičti (A)(A+B)(D-A)
Závorky se mezi sebou nenásobí.
Na místě finálky je možno zaparkovat.
Additional Hints
(Decrypt)
1) TRB!-pnpuvat
2) i xbcevinpu (xihyv mybqrwhz)
3) Fvyl argeron, fcvfr ebmhzh n pvgh