Na to, ze zkvasenim ovoce vznika opojny napoj prisli uz nasi davni prapredci. Jiz stari Babylonane znali 7000 let pr. n. l. vyrobu piva, vina i octa. Tehdy jeste nevedli pri jakych procesech alkohol vznika a prisuzovali premenu cukernych roztoku na alkoholicky napoj ruznym bohum jako Bakchus a jinym nadprirozenym silam. Az koncem 18. stoleti se prislo na to, ze je to cinnosti mikroorganismu.
Postupem casu se do vin zacaly pridavat nejruznejsi byliny a drogy, pro zvyseni opojneho ucinku. Takove napoje byly pouzivany k lekarskym i kultovnim ucelum, postup vyroby byl znamy jen uzke vrstve lidi, alchymistum nebo chceme-li tehdejsim lekarum a lekarnikum.
Pro zvyseni koncentrace alkoholu a tim i vyssi ucinnosti macerace bylin, vynalezli ucenci destilaci.
Prvni destilacni pristroje byly jednoduche. Hlinena nádoba s uzkym hrdlem zahrivana nad ohnem, pary byly odvadeny dlouhou bambusovoutrubici, ktera slouzila jako vzdusny chladic, v kterem pary kondenzovaly. Takove destilacni pristroje jsou zaznamenany uz na reliefef v egyptském chrámu v Menfide z doby 2700 – 1700 pred Kristem.
Proces destilace tak byl pravdepodobne objeven v Egypte a Cine, po dobyti Egypta Araby r 640 n. l se tento objev dostal jejich pomoci i do Evropy. Na nase uzemi se znalost vyroby destilatu dostala obchodnimi cestami z Italie a Rakouska. Mimochodem, slovo alkohol pochazi s arabského slova al-khol (jemna latka).
Ve XIII. a XIV. stoleti za vlad Jana Lucemburskeho a Karla IV. bylo podporovano pestovani vinne revy i zpracovani odpadu z vyroby vina prave pomoci destilace, palilo se i pivo a kdyz to bylo zakazano, tak se zacaly palit destilaty ze zakvaseneho obili – zita (rzi).
Dalsi velky boom byl v dobe po skonceni nevolnictvi a pozemkovych reformach, kdy se dostala puda do rukou prosteho lidu, nastal rozvoj ovocnarstvi i vcelarstvi a tim padem i dostatek surovin pro vyrobu ovocnych destilatu.
Ted neco k vyrobe samotne. Cinnosti kvasinek se cukr z ovoce meni na alkohol. Od sberu ovoce ke sklenicce ovocneho destilatu je ale dlouha cesta. Ciste a vyzrale ovoce (ovocna brecka) se nejdrive rozmelnene ulozi do nadob, kde v zavislosti na druhu ruzne dlouho dobu kvasi.
Po prokvaseni zpravidla putuje ovocna brecka v pripade pestitelskych palenic do prvniho (surovinoveho kotle), kde dochazi k prvni (hrube) destilaci, takto ziskana tekutina (lutr) pote nasleduje druha, jemna destilace v rektifikačním kotle, kde se oddeli nezadouci prisady. Existuji i dalsi zpusoby destilace, ale ty nejsou tak rozsirene. Para s obsahem alkoholu kondenzuje v chladicich. Konecny produkt pote vytece pres pocitadlo do pripravene nadoby, kde dojde k pripadnym finalnim upravam, naredeni, vycisteni pomoci ultrazvuku…
A aby jste se dozvedeli i neco vic a take nasli kes samotnou, budete muset trochu pohledat na internetu a spravne zodpovedet par otazek.
Souradnice kese jsou:
48°AB’CDE“
016°FG’HIJ“
A = 1 bod varu metanolu je 61,3°C
A = 4 bod varu metanolu je 64,7°C
A = 7 bod varu metanolu je 78,3°C
B = 6 bod varu etanolu je 68,9°C
B = 4 bod varu etanolu je 73,2°C
B = 7 bod varu etanolu je 78,3°C
C = 2 chemicky vzorec etanolu obsahuje 4 molekuly uhliku
C = 3 chemicky vzorec etanolu obsahuje 3 molekuly uhliku
C = 4 chemicky vzorec etanolu obsahuje 2 molekuly uhliku
D = 1 metanol v ovocne brecce vznika enzymatickym rozkladem kyselin
D = 5 metanol v ovocne brecce vznika enzymatickym rozkladem cukru
D = 8 metanol v ovocne brecce vznika enzymatickym rozkladem pektinu
E = 9 vyssi alkoholy nazyvane priboudliny neovlivnuji chut a vuni destilatu
E = 6 vyssi alkoholy nazyvane priboudliny ovlivnuji priznive chut a vuni destilatu
E = 4 vyssi alkoholy nazyvane priboudliny ovlivnuji nepriznive chut a vuni destilatu
F = 1 destilat Grapa se vyrabi z citrusovych plodu
F = 5 destilat Grapa se vyrabi z vypresku tzv. matolinu (zbytku po vyrobe vina)
F = 9 destilat Grapa se vyrabi z vina
G = 8 destilat Calvados se vyrabi z jablecneho vina
G = 3 destilat Calvados se vyrabi z kabanosu
G =5 destilat Calvados se vyrabi z rozdrcenych padanych jablek
H = 0 nejrozsirenejsi odruda hrusni na svete, zaroven u nas nejoblibenejsi pro vyrobu hruskovice se nazyva Konference
H = 8 nejrozsirenejsi odruda hrusni na svete, zaroven u nas nejoblibenejsi pro vyrobu hruskovice se nazyva Lucasova
H = 3 nejrozsirenejsi odruda hrusni na svete, zaroven u nas nejoblibenejsi pro vyrobu hruskovice se nazyva Williamsova caslavka
I = 3 pro vlastni spotrebu si muze domacnost nechat vyrobit 20 litru 100% alkoholu se snizenou spotrebni dani
I = 9 pro vlastni spotrebu si muze domacnost nechat vyrobit 30 litru 100% alkoholu se snizenou spotrebni dani
I = 6 pro vlastni spotrebu si muze domacnost nechat vyrobit 45 litru 100% alkoholu se snizenou spotrebni dani
J = 9 destilat je povoleno vyrobit i doma, ale nesmi se prodavat
J = 0 destilat je povoleno vyrobit i doma, po zaplaceni spotrebni dane ho lze prodavat, aby se pokryly naklady na dan
J = 5 destilat je povoleno domacnostem vyrabet pouze v pestitelskych palenicich