Achtele - je název „viniční hory“, části lokality vlkošských búd, kde se nachází vinice a vinné sklepy ve Vlkoši u Kyjova.
Vlkošské vinice
První zmínky o vinařství v jedné z nejzámožnějších a také nejpokrokovějších vesnic na Kyjovsku jsou doloženy ve 12. století. Chřiby zde dostatečně chránily svahy, na nichž se vinná réva pěstovala. Všeobecně vinohrady oddělovaly kamenné hráze, hrady a odtud i název Vinohrady. Vrchnost zakládání vinic podporovala, neboť z vinohradů si určovala část úrody pro sebe. Za třicetileté války (1618-1648) byly vinice velice poničeny, stejně jako celé země. Na Moravě zůstalo z milionu obyvatel pouze třista tisíc. Přesto, jak je uvedeno ve svatobořickém urbáři, měl Vlkoš v roce 1670 již 41 měřic vinohradů. Bylo zde 34 selských usedlostí, jeden zahradník a tři podruzi. V roce 1775 přibylo vinohradů na 162 měřic a v obci bylo 105 domů s 527 obyvateli. Vinice vlastnili rolníci, podsedníci, domkáři, hofeři i svobodní pacholci. Nevěsta, která měla vinohrad, se považovala za bohatou. Vinice bývaly na kopcích ve vybraných tratích volné, tak zvané "rustikální" a mohly se prodávat i dělit. Ostatní pozemky panské, "dominikální", měli sedláci v dědiném nájmu. Tak tomu bylo až do roku 1770. Když začali zrát hrozny, byly "hory zaraženy" vysokou májkou na místě viditelném ze všech stran, ozdobenou květy a ovocem, posvěceném předem v kostele. V Milovicích se na vrcholku "hory" objevoval také bodlák rostoucí na mezích, nazývaný "chlapská láska" (máčka polní), už ve starověku uznávaný jako plodnostní rostlina (afrodisiakum).
Ve Vlkoši se viniční hora Achtele uzavírala AB. srpna. Tehdy se zde konala pouť ke svátku zasvěcení kostela Nanebevzetí Panny Marie. V době uzavření hory na ni neměl vstoupit ani majitel, jenom přísežní hlídači. "Hotáři", hlídači, se museli také podřizovat artikulím vinařského práva. Směli do hory vstoupit jen na "tři kroky", kdyby se ve vinohradě "škola děla". Po otevření hory bylo všem majitelům "na vědomí dáno", že se může sklízet a hotářům poděkováno za poctivou službu. K hoře se obřadně promluvilo:
"Horo, já tě prosím za všechny majitele,
aby ses nám otevřela a úrodu nám vydala"
Pod vinařskou tratí "Dluhu hora" ve Vlkoši se stavěli sklepy, který se dnes říká "Pod Horú". A hoře, na níž jsou vinohrady "Achtele". Byly tam i dva "panské", desátkové sklepy, do nichž poddaní odváděli buď každou desátou Putnu hroznů, nebo desátý díl vína. Desátkové sklepy byly větší na šířku i délku. Selské sklepy se zvedaly do kroužených a klenutých stropů. Nahoře v búdě musel být lis a potřebné nářadí. Někde také světnička "besednica". V roce 1976 byla od búd zavedena elektřina a v devadesátých letech vodovod.
Ozvěnou starých časů zní názvy původně pěstovaných odrůd vinné révy jako Hyblink, Frašták, Rivola, Růžák, Lampart, Šryk, Rivola, Topol nebo Kozí cecek. Tato dávná vína dnes nahradily Tramín, Müller-Thurgau, Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené, Burgundské bílé i šedé, Sauvignon, Veltlínské, Neuburg, Mopr, Irsay Olivek a další. Z modrých odrůd především Rulandské modré, kterému se tady říká burgunda, Portugal a André.
Sklepní ulička
K jedné z nejpůvabnějších sklepních kolonií na Slovácku, která je typickou ukázkou zástavby sklepů jako samostatné osady, vás přivede Moravská vinná stezka stinnou cestou kolem lesního porostu Chrást. Oázu klidu a svět sám pro sebe tvoří pod viniční horou Achtele lokalita asi CDE sklepů, věk nejstarších sklepů se počítá od 18. století. Mnohé z nich jsou cennou ukázkou lidové sklepní architektury. Typově jde většinou o přízemní lisovny se sklepy, s typickým dřevěným štítem s bedněním přesahujícím líc zdiva. Průčelí je omítnuto a zalíčeno bíle s modrou obrovnávkou. Všechny lisovny jsou obráceny vchodem k cestě a vlastní sklep prudce klesá pod kopec. Mladší sklepy mají klenbu z pálených cihel, u starších byla podzemní prostora klenutá z kamene. Jako v jiných osadách i ve Vlkoši byly v chodbách při sklepech vykopány obilné jámy, které byly bezpečným místem pro ukrývání zásob před vrchností. Uvádí se, že právě zde se nejdéle uchovaly jámy pocházející ze třicetileté války a napoleonských dob.
Společenskou a terapeutickou funkci vlkošské sklepní kolonie popisuje v knize Týden co týden skoronský rodák Josef Holcman: „Ve Vlkoši je hřbitov na konci dědiny a kilometr za ním jsou ty vinné sklepy, Vlkošsko. Polovina truchlících se z pohřbu nevrací do dědiny, polovině truchlících ťukají a zvoní v kapsách černých obleků klíče od sklepů a ti mužové jdou po pohřbu od hřbitovní brány směrem doleva, kde se potkají, aby se zastavili a vzpomínali, co dobrého nebožtík vykonal. Nezapomenou ho zapít. Domů se vracejí za tmy, vyrovnaní, usmíření, klidní.“
A věřte přátelé, že je to velká pravda, sám jsem to tam tak osobně mockrát zažil…, libmen
K velkým svátkům v souvislosti s vínem ve Vlkoši je třeba připomenout každoroční „Košt vína“ (březen) a „Krojované hody s káčerem“ (říjen).
Zdroj: převzato a upraveno z volně dostupných materiálů na internetu a internetových stránek Obecního úřadu Vlkoš u Kyjova, včetně fotodokumentace.
Při příležitosti oslav 750 let od první písemné zmínky o obci Vlkoš vydal Obecní úřad Vlkoš u Kyjova v roce 1998 krásnou publikaci, která stojí za přečtení a z níž lze také čerpat informace.
K samotné krabičce
Pomocí lehce dostupných zdrojů a textů na internetu snadno odhalíte hodnoty písmen A – E v textu listingu.
A pak už je jenom dosadíte do následujícího vzorečku:
|
N 48° (D-A-C)(A+C+D). (D+D-B)(B-A)(D-B)
E 17° (A+E)(C-A). (D-B)(C+D)(A+E)
|
Keš se nachází na místě, odkud budete mít krásný výhled na viniční horu Achtele…
Při příležitosti oslav 750 let od první písemné zmínky o obci vydal Obecní úřad Vlkoš u Kyjova v roce 1998 krásnou publikaci, která stojí za přečtení a z níž lze také čerpat informace.
Poznámka k odlovu krabičky: Buďte na sebe opatrní, nepřeceňujte své síly a aby se Vám nelepila smůla na paty a na lana, máte na stromě malou pomůcku.
Přeji Vám pěkný zážitek z odlovu a mrkněte i na další naše společné keše.