Meta temnostní – Meta menardi

    Dosud bylo popsáno 955 druhů čeledi čelistnatkovitých. V Evropě máme 29 zástupců, v České republice 15. Meta temnostní má poměrně velký areál rozšíření. Vyskytuje se v celé Palearktické oblasti, chybí v Japonsku. Ve střední Evropě se vyskytuje především v územích, jejichž geologické a geomorfologické podmínky jsou příznivé pro existenci podzemních prostor. Jejím biotopem jsou jeskyně, sklepy vytesané ve skalách, štoly a hlubší vrstvy kamenných sutí. Vhodné prostory jsou vlhké ale ne mokré, s konstantní teplotou neklesající pod 7°C. Velikost těla samců mety temnostní je 11–13 mm, samic 14–17 mm. Hlavohruď těchto tmavých pavouků je červenohnědá, zadeček světle nebo 

tmavě hnědý, s černými skvrnami (v přední části pár velkých tmavých skvrn, v zadní části tmavé příčné pruhy). Nohy  jsou hnědé, s černými 

prstenci. Metu temnostní je možné si splést s metou jeskynní Metellina merianae (Scopoli,  

1763),  která je však menší a je zbarvena více do šeda. I přes svůj menší vzrůst je však schopna stavět větší lapací    sítě s více podpůrnými radiálními i lapacími koncentrickými vlákny, a je proto schopna ulovit větší druhy hmyzu.

     Vedle těchto druhů obývá podzemní prostory celá řada dalších druhů pavouků, některé z nich vykazují morfologické adaptace pro život v podzemí, jako je redukce očí, ztráta pigmentu nebo prodlužování nohou. Tyto druhy jsou však výrazně menší než meta temnostní, a tak je záměna s nimi nepravděpodobná.  Meta temnostní se většinou páří na začátku léta. Od poloviny července do začátku srpna samice předou veliké kokony o průměru 2–3 cm, které zavěšují za vlákno na strop jako lucerničky. Kokon obsahuje 200 až 300 vajíček, která samice 2 až 3 měsíce hlídá až do její smrti. Na konci srpna se začíná kokon rozpadat, již jsou v něm malí pavoučci jevící se přes stěnu jako malé černé tečky. Mláďata však kokon opouštějí až na jaře příštího roku. Pak se vydají k vchodu podzemní prostory, kde je můžeme několik dní až týdnů najít. Některá se odtamtud vydávají kolonizovat jiné podzemní systémy, jiná zůstávají. Tímto způsobem se populace jak rozšiřuje tak udržuje. 

   Meta temnostní se na rozdíl od většiny našich pavouků, kteří žijí jen jeden rok, dožívá 2 až 3 roky.  Kruhová síť mety  má 20–30 cm v průměru. V porovnání s jinými pavouky stavějícími kolové sítě je značně zredukovaná. Stejně jako u  jiných zástupců čeledi čelistnatkovitých nemá zapředené centrální políčko. Pavouk nesedí uprostřed sítě, ale tráví  většinu času poblíž stěny, 

 kde může ulovit lezoucí stínky, brouky, stonožky, mnohonožky, přezimující můry či píďalky a  další malé  členovce, někdy dokonce i plže. Tento způsob lovu kořisti nezávislý na lapací síti se u mety temnostní  pravděpodobně vyvinul jako adaptace k životu v podzemí, kde je nedostatek létajícího hmyzu.  Díky své velikosti je  meta temnostní jedním z nejnápadnějších živočichů jeskyní temperátní zóny                                                                                                                                                                                        

Vaše foto s finálkou můžete zasílat na email (crromvell@seznam.cz), ale nezveřejnujte je děkuji