V okolí Rokycan se na mnoha místech těžilo nejen uhlí, ale též sedimentární železná ruda. Jistě si vzpomenete na Ejpovické jezero na místě uzavřeného velkolomu Ejpovice či na železárny v Hrádku. Nalezišť bylo mnoho a jedním z nich bylo polesí Cháchov na severovýchodních svazích vrchu Maršál. Těžba limonitu (neboli hnědele) je v blízkém okolí zaniklé středověké vsi Cháchov uváděna v 19. století, dokonce se na počátku 20. století objevil názor, že ves byla osídlena přímo horníky.
Od konce 80. let 19. století zájem o sedimentární železné rudy typické pro rokycanskou část Barrandienu výrazně klesal, neboť jejich zpracování moderními hutními metodami nedávalo ekonomický smysl. Zdejší rudy nahrazovaly kvalitnější rudy z importu. Přesto v průběhu obou světových válek, kdy byla velká poptávka po oceli a zároveň horší ekonomické situace a omezené možnosti dovozu surovin ze zahraničí, zájem o rudy na Rokycansku vzrostl. V průběhu první světové války byla zvažována perspektiva ložisek v polesí Cháchov, ale těžit se nezačalo ani v době první republiky.
Po provedení geologického průzkumu vrty začala na Cháchově v roce 1943 těžba nepříliš kvalitní železné rudy. Těžilo se nad myslivnou, která tehdy ještě stávala u křižovatky sv. Martina, přibližně 1 km severovýchodně od vrcholu Maršálu. Právě do míst, kde se rozkládala těžební jáma, vás přivádí tato keš. Převážná část samotné jámy je dávno pohlcená lesem a jen její příkré svahy napovídají, že vznikla lidskou rukou. Na jejím jižním konci, kde je jáma nejhlubší, je pod vypreparovaným skalním výchozem drobné jezírko. Jeho voda ke koupání příliš neláká, ale vytváří zajímavý kout ve zdejších lesích. Zmíněná skalka bude pravděpodobně obsahovat limonit, alespoň její barva tomu plně odpovídá.
Nedaleko keše roste jeden z mála zdejších velkých buků. Za dalším starým krasavcem, který roste uprostřed mnohem mladšího lesa, si můžete dojít o zhruba 240 metrů jihovýchodně na waypoint R1.
Kudy ke krabičce
Pokud nepřicházíte zrovna od zaniklé vsi Cháchov či od vrcholu Maršálu, bude pro vás nejlepší zastavit auto na začátku některé lesní cesty u silnice II/180. Doporučujeme začátek cesty východně od Lhůty (waypoint P1), je zde dostatek místa, ale jistě můžete zkusit i cestu od bývalé hájovny (waypoint P2). Převážně pravoúhlá síť lesních cest vás k jezírku bez problémů přivede, sjízdná by měla být i pro kočárky či kola.
(kopie listingu)