Hornictví na Slovácku.
Slovácko je kraj známý svou pohostinností, dobrým jídlem, pracovitým obyvatelstvem, tradicemi, pálenkou a také výborným vínem. Tento kraj byl ale v minulosti poznamenán také hornickou činností a to především těžbou lignitu. Při toulkách zdejším krajem můžete narazit na spoustu informačních tabulí, které označující zaniklé štoly, důlní jámy a celé šachty. Jedné takové je věnována i tato keš.
Historie Jihomoravských lignitových dolů
Kutací práce na jižní Moravě byly zahájeny asi před 150 tety, jak o tom svědčí nálezy letopočtů vysekaných v bocích chodeb na některých starých dolech. Ústní podání vypráví, že objevy uhlí na jižní Moravě spadají do doby napoleonských válek. Po památné bitvě Napoleona v roce 1805 u Slavkova tábořila tato vojska kolem Čejče a Hovoran. Tam prý se stalo, že posádka vojenské polní kuchyně vykopala v břehu topeniště a od toho po dvou či třech dnech počal břeh, v němž se nacházel a dosud nachází výchoz sloje, hořet.
Počátky těžby lignitu spadají do r. 1820, kdy byla otevírána první povrchová kutiště lignitu. S rozvojem techniky byly budovány šachtice, štoly a jámy, z nichž byla lignitová sloj těžena hlubinným způsobem. Kyjovská sloj o průměrné mocnosti 2,6m byla těžena mezi Kyjovem a Čejčí v hloubce 60 až 90m pod povrchem doly „Důl Obránců míru“ ( Hovorany ), „Důl Dukla“ ( Šardice ), „ Důl František„ ( Kyjov ). Dubňanská sloj o průměrné mocnosti 3,4 m byla těžena doly „Důl Tomáš - Osvobození“ ( Ratíškovice ), „Důl 1. Máj“ ( Dubňany ), „Důl Mír“ ( Mikulčice ).
S lignitovými doly jsou bohužel spojovány i katastrofy a lidské tragédie. Jemné písky v nadloží uhelné sloje se při nasycení vodou měnily v tekuté a při náhlých průvalech zaplavovaly důlní díla. Katastrofa na „Dole Dukla“ v Šardicích z r. 1970, která si vyžádala desítky lidských životů, dodnes nemůže být zdejšími obyvateli zapomenuta. Ve výchozových částech sloje docházelo v důsledku poddolování k poklesům a borcení budov.
Nejstarším dolem na jižní Moravě byl státní důl Adolf, který se nacházel na katastru obcí Dubňany a Ratíškovice. Byl opuštěn v roce 1871 pro velký přítok důlních vod.
Významným faktorem pro jihomoravsky revír bylo budování nových dolů firmou Baťa (Tomáš v Ratíškovicích 1933 — 1951, Theodor 1940 až 1954). Firma Baťa výrazně zmodernizovala proces těžby, při úpravě používala tzv. Fleisnerovu metodu sušení, a produkt převážela po vodním kanále do Zlína.
Lignitové doly v širším okolí Kyjova
Jihovýchodně od Chřibů a jižně od Ždánického lesa se rozkládá Kyjovská pahorkatina s horninovým zastoupením, které tvoří zejména vápnité, křemito-vápnité, glaukonitické nebo arkózové pískovce, jíly, jílovce, slíny, slínovce, břidlice a slepence. V okolí Kyjova k nim navíc přibývají i menilitové břidlice. V celém tomto území směrem k Hodonínu a Břeclavi docházelo v období mladších třetihor v etapě panonu k vysychání moře, které se zde vyskytovalo. Postupně docházelo k vyslazování mělkých mořských okrajových depresí a k jejich přeměně na sladkovodní panonská jezera. Vznikající močály po určité době zarůstaly listnatou stromovitou vegetací. Poměry pro vytvoření podmínek vzniku lignitu se v období panonu objevily dvakrát – ve spodním panonu a na počátku svrchního panonu. Ve spodním panonu se močály vytvořily jen v úzkém pruhu při severním pobřeží tehdejšího obrovského jezera. Lignitová sloj tady vznikla na dnešních katastrech Kyjova, Kelčan, Žeravic, Ježova, Osvětiman, Medlovic, Domanína, Milotic, Šardic, Hovoran a Čejče. Tato sloj, jež je nejmocnější u Kyjova – něco málo přes 3 metry, u Hovoran dokonce pouze okolo 1 metru, byla pojmenována Kyjovskou slojí.
Kyjovská sloj směrem od Kelčan k Domanínu tvořila kelčansko–domanínskou pánev. Lignit byl tady dobýván v několika dolech v Kelčanech, Žeravicích a také v Ježově. Druhou oblastí rozsahu Kyjovské sloje je kyjovsko–čejčská pánev, situovaná mezi Kyjovem a Čejčí. Lignit se tady těžil ve více dolech na katastrálním území Kyjova, Milotic, Šardic a Hovoran.
kyjovsko – čejčská pánev
Těžbu lignitu v Kyjově zahájil starohrabě Hugo Salm-Reiferscheidt. Nejprve se těžilo v dolech Hugo I a Hugo II, které byly situovány v Kyjově při silnici na Kostelec. R. 1870 byl otevřen důl František se štolou délky 2,5 km. R. 1902 se začalo těžit v dole Hugo IV, přejmenovaném po r. 1945 na důl František Sušák. Těžilo se v něm do r. 1961.
Největším odběratelem lignitu byly kyjovské sklárny. Zdejší lignit byl údajně velmi kvalitní a měl velikou výhřevnost. Dle informací místních obyvatel je severovýchodní část Kyjova těžbou lignitu hodně zasažena, celá zdejší oblast je poddolována. Údajně tady dochází často k velikým prasklinám domů, postavených na poddolovaném území. Po 2. světové válce zde dokonce jednou došlo k propadu vozu s koňmi z povrchu do starší štoly. V blízkosti rekultivované a stromy osázené haldy, která se nachází za štolou „František Sušák“, je zahrádkářská kolonie, kde před lety došlo k propadu jednoho z obyvatel do štoly při polních pracích na zahrádce.
Jak na keš ?
Jelikož tato keš je věnována zaniklým lignitovým šachtám, budete potřebovat něco na svícení, něco na hlavu, pevnou obuv a můžete vyrazit do štoly .... Ne, tak ačkoliv bych Vám to rád umožnil, tak dobrodružné to asi nebude.
Bohužel, v současnosti jsou téměř všechny štoly, jámy i šachty v okolí zasypány a i kdyby přeci jen existovala nějaká díra, kudy dolů vlézt, nemohl bych si vzít na svědomí, že bych tam kohokoliv poslal, aby ho to někde zasypalo. Takže výše popsané pomůcky si klidně můžete nechat a k tomu si přibalte svůj T5 batoh a vydejte se na první stage, kde najdete informační desku zasypané důlní jámy Hugo IV, která byla součástí dolu František. Zde zjistíte pár číselných údajů, které budete potřebovat pro výpočet finálních souřadnic.
Stage1
Na souřadnicích: N 49° 00.803 E 017° 09.229 najdete informační desku a na ní zjistěte následující číselné údaje:
1.Délka / Úklon jámy = do ABm / CD°
2.Rok likvidace jámy = EFGH
Následně dosaďte tyto hodnoty do níže uvedeného vzorce a dojděte si pro finální krabičku, nejlépe po pěšince, která vede od ST1. Závorky ve vzorci mezi sebou nenásobte.
N 49° 00.(A+E)(C-E)(A-G+E) E 017° 09.(C-A)(A-H)(E+E+B+D)
Malé upozornění na závěr: Pokud by se Vám během odlovu ztratila nějaká karabina, či jiná část výbavy, tak vězte, že se pravděpodobně propadla do nějaké důlní jámy pod Vámi.
Přeji Vám šťastný lov.