Tato multi cache je pravděpodobně moje poslední. Uzavřel se pomyslný kruh míst, s kterými jsem Vás chtěl seznámit, přiblížit historii Lošan, Lošánek a Polních Voděrad. Nabídnout příjemné procházky a krásné výhledy. Tato místa jste navštívili v podzimním období za různého počasí, ne zrovna vždy vlídného. Ale nemusíte obce vidět naposledy. Rád Vás potkám někdy znovu jen tak na výletě.
Hodně štěstí při hledání informací a při hledání finálky. Keška je uložena za obcí Lošánky. Zaparkovat Vaše motorová přibližovadla můžete nejlépe u kapličky sv. Jana Nepomuckého v Lošánkách, a pak Vás čeká trochu delší, ale krásná pěší procházka k cíli (první část trasy je popsána v tradiční kešce „Procopi“). Druhá parkovací možnost je u silnice za obcí Lošánky směrem na Chotouchov, to je pro ty pohodlnější (opět prosím, abyste k finálce došli pěšky a nejezdili auty). Zvolil jsem tuto část Lošánek, protože je to klidné místo s lavičkou a pěkným výhledem, což ti romantičtější z Vás jistě ocení. Dvě přístupové polní cesty jsou udržované.
Historie Dobrovolného sboru hasičů Lošánky
motto: Bohu ku cti, vlasti k slávě, a bližnímu k ochraně.
Prozatímní výbor se sešel 31. března 1881 k podpisu stanov sboru. Pod nimi jsou podepsáni: Václav Pazderka (pověřen zastupováním výboru), Jan Miškovský, Václav Moravec, František Sekavec, Josef Novotný a Bohuslav Keller. C.k. místodržitelství v Praze zaslalo potvrzené a schválené stanovy sboru 13. prosince 1881 a tím byl sbor oficiálně uznán. Členové se dělili na: čestné, činné a přispívající. Podle zaměření na: četu lezců a bouračů, četu stříkačů a na četu ochránců.
Pro úplnost musím zmínit i rok 1878. V tomto roce vznikla myšlenka na ustanovení spolku s názvem „Dobrovolný sbor hasičů v Lošánkách“. V mezidobí se pracovalo na stanovách, personálním obsazení sboru, výběru činovníků. V neposlední řadě probíhala důležitá jednání s představiteli obce Lošánky. Zásluhou „Spolku starousedlých lošáneckých“ byla r. 1879 zakoupena hasičská kočárová stříkačka od firmy Smekal z Prahy. Vůbec první „Protokol“ (zápis) sboru byl sepsán na schůzi 8. června 1881, kdy na programu (v té době užívaný termín „Zástoj“) byla definitivní volba předsedy co velitele, cvičitele co místopředsedy a třech členů výboru. Šestým byl zástupce obce Lošánky, který nebyl volen, ale jmenován..
Ze zápisu vybírám mj.: Ctěný p. Emanuel Keller souhlasí se zařízením cvičiště při hostinci v Lošánkách a dává písemné vyjádření, že po čas trvání jeho nájmu páni hasiči dle své potřeby cvičiště si zaříditi mohou. Látka na stejnokroj byla vybrána podle vzoru ctěného hasičského sboru ve Svojšicích, výše příspěvku každého jednotlivce byla stanovena zálohou a měsíční splátkou 50 krejcarů.. V roce 1882 cvičitel Karel Schiffer ze Svojšic opětovně vycvičil místní sbor. Schůze sboru se odbývaly v Lošánkách, převážně v hostinci pana Josefa
Mizerovského, který bezplatně poskytl sborovou místnost. Od roku 1903 se výbor rozhodl jednou konat schůzi v hostinci „Zámečku“ v kampeličce v Lošánkách, v hospodě Marie Macháčkové, v hostinci Josefa Kuchaře v Lošanech.
V r. 1886 podle věku bylo ve sboru: nejmladšímu 20 let a nejstaršímu 54 let. Počet členů podle věku: 13 členů od 20 do 30 let, 4 od 30 do 40 let, 3 od 40 do 50 let a 1 nad padesát let. Podle zaměstnání: 12 rolníků, 7 řemeslníků a 2 dělníci, dle činnosti: 1 velitel, 1 podvelitel, 1 cvičitel, 10 lejců a 8 stříkačníků.
Členové se účastnili župních schůzí, sjezdů, společných cvičení, čestných stráží při pohřbech, církevních svátků a výročí, v roce 1894 průvodu přenesení nejsvětější svátosti z Lošan do kaple sv. Jana Nepomuckého v Lošánkách a její vysvěcení (starý kostel se boural a postavil se na stejném místě v současné podobě), slavnosti položení základního kamene pro stavbu nového chrámu sv. Jiří v Lošanech, Svatojanských průvodů, slavností vzkříšení Páně, slavností Božího těla, pochodňových průvodů se svícemi.
Nově přijatí členové skládali slib a podáním ruky starostovi se zavázali, že budou poslušni ve své činnosti veliteli a budou dbát všech nařízení a rozkazů.
V roce 1898 vystoupila sousední obec Kbel jako člen přispívající, neboť si zakoupila vlastní stříkačku, ale už o rok později se vrátila.
1902 - sjezd hasičů v Lošánkách - před i v době sjezdu vydatně pršelo což činovníkům přidělalo mnoho problémů, ale účast 300 hasičů z okolních obcí je potěšila a posílila v jejich činnosti. Akce byla župními funkcionáři velice kladně hodnocena a dávána po dlouhou dobu za vzor, což skvěle povzbudilo členy sboru.
V roce 1906 byl sbor požádán farářem Josefem Stýblem, aby členové přivítali Jeho eminenci arcibiskupa Pražského v Lošanech.
Od roku 1907 při úbytku členů přispívajících byly požádány obce Lošánky a Lošany, aby převzaly členské příspěvky.
11. dubna 1923 zazněl návrh Josefa Libánského, aby se mezi sebou hasiči oslovovali „bratře Ty!!“ a každého kdo nedodrží toto oslovení potrestat pokutou 1 Kč do sborové pokladny.
V roce 1923 požádali Sokol Lošánky o zapůjčení jeviště k pořádání divadla, výtěžek věnovali na stavbu pomníku padlých vojínů v 1. světové válce.
Zavedení elektřiny do hasičské kůlny jakož i opatření nápisu na kůlnu bylo projednáno na schůzi 16. března 1924.
25. září 1926 projednán příspěvek 100 Kč na stavbu hasičského domu v Praze jako dar. Za tímto účelem odebrali od župní správy v Kolíně blok cihel (100 ks), které byly na nejbližším hasičském plese prodány 1 ks za 1 Kč.
Cvičení sboru
Aby členové činní byli připraveni k zásahu, museli být vycvičeni. Za tím účelem byl požádán sbor ve Svojšicích, který do obce vyslal svého cvičitele, pana Karla Schiffera, to bylo r. 1789. Cvičení probíhala se žebříky a strojem, pochody a signály, útok se strojem, signály a žebříky, většinou v neděli. V případě nepřízně počasí se cvičení odbývalo v kůlně se strojem. Sbor se účastnil veřejných cvičení v bližších i vzdálenějších obcích (Křečhoř, Jestřábí Lhota, Voděrady, Zibohlavy, Červené Pečky, Chotouchov aj.) nebo župních cvičení (Kolín), případně jich několik organizoval v místě. Byly pořádány přehlídky hasičského sboru. Četnost kolísala mezi 2 a 12 cvičeními ročně, byly roky, kdy se necvičilo vůbec, rovněž tak v době sezonních zemědělských prací.
Samaritský odbor
U Zemské ústřední hasičské jednoty byl zaveden od r. 1892, sbory byly vyzvány, aby pro tento účel vyčlenili tři členy a dvě členky, kteří by v každé obci tvořili samaritskou stráž. 6. prosince 1925 byla ustanovena tříčlenná samaritská stráž sboru - br. Bohumil Lahoda, br. František Radovnický a br. František Libánský. O něco později se počet zvýšil o 2 členky.
K 1. červnu 1950 se z místní jednoty odbor vyčlenil a přešel pod Československý červený kříž (ČČK).
Hasičská vzájemná pojišťovna Plaňany
Oficiálně od 25. března 1928 tuto pojišťovnu sbor podporuje v jejich požárních obchodech a žádá o zastupitelství jmenované pojišťovny. Zastoupením byl pověřen br. Bohumil Lahoda. Roku 1929 se stává jednatelem hasičské pojišťovny pro Lošánky.
Hasičská knihovna
Na základě usnesení mimořádné valné hromady ze dne 16. ledna 1909 byla založena hasičská knihovna a ustaven první knihovník, Josef Hrbek. Byl podán návrh na trvalou podporu hasičské knihovny, dále podán návrh na zakoupení razítka knihovny a sboru od firmy Šmejkal z Prahy. „Knihy si bude moci vypůjčovat každý a bude nám k velké radosti kdy každý v dlouhých chvílích zimních se na naši knihovnu obrátí“.
Technika
Na začátku měl sbor k dispozici kočárovou pístovou stříkačku taženou párem koní, následovaly v r. 1911 dvě Berlovy stříkačky a velká slavnost se konala v r. 1930, kdy obce Lošánky a Lošany zakoupily benzínovou stříkačku 45 HP a 650 m hadic.
Statistika požárů
Údaje vychází z dochovaných zápisů let 1881 - 1935 a 1966 - 1980. V období 1881 - 1935 sbor přímo zasahoval u dvou požárů v Lošánkách, u devíti v Lošanech a třicetisedmi v okolí. Nejdál to bylo v Sedlově. K pěti požárům vyjeli, ale pro značnou vzdálenost se vrátili, byly to obce: Bošice, Červené Pečky, Horní Chvatliny, Zásmuky a Opolany. Další dva výjezdy byly v roce 1932, kdy čerpali vodu ze zatopeného sklepa hostince v Radovesnicích I (při povodni). Nejdelší výkon podaný strojem byl zaznamenán v roce 1933 ve Kbele při velkém požáru a to 21 hod. nepřetržitě. V letech 1966 - 1980 to bylo dvakrát při požáru teletníku v Lošánkách, 12. února 1966 a 8. ledna 1969, dále zasahovali při dvou požárech v Lošanech - čp. 14.
Činovníci Sboru dobrovolných hasičů Lošánky
Označování funkcí během existence sboru doznalo velkých změn, často se měnily pojmy a formální označení funkcí. Funkcionáři - předseda, starosta, místopředseda, velitel, podvelitel, náměstek velitele, cvičitel, jednatel, pokladník, hospodář, četař, knihovník, knihovní rada. Členové činní - stříkačník, hudec (trubač, hornista), samaritán(ka), lezec, obránce, strojník (strojmistr).
Sborový posel
V zápisech prvně uvedený byl r. 1882 Matěj Kruliš, který dostal zdarma sváteční oděv a čapku jako služné za rok 1881 a 1882, r. 1924 br. Alois Rettig, v r. 1925 dostal od sboru roční plat 20 K. Až v roce 1930 se připomíná br. Václav Valenta, který se přihlásil ke sborové obchůzce (za členskou schůzi 10 Kč, za výborovou schůzi 5 Kč). Po něm, v témže roce, byl br. Alois Růžička, který obdržel ze sborové pokladny 20 Kč.
Patron hasičstva
Sv. Florián se stal patronem profesí, které souvisejí s ohněm - hasičů, hutníků, kominíků, hrnčířů nebo pekařů. Je i známo hlášení ponocného: „Chval dobrý duch Hospodina i Ježíše, jeho Syna. Odbila desátá hodina, milý svatý Floriáne, chraň nás od ohně…“ Slaví se 4. května. Řád sv. Floriána je jedno z nejvyšších vyznamenání pro členy nebo organizační jednotky, uděluje se nejdříve po 5 letech po udělení medaile „Za mimořádné zásluhy“. Součástí vyznamenání je stuha a diplom.
Keš najdete na těchto souřadnicích:
N 49° AB.CDE
E 015° FG.HIJ
Upozornění: otázky A, B, C, D, E, F a G jsou blízko sebe.
Pro upřesnění uvádím souřadnice, i když věřím, že byste vše našli bez nich.
Zjisti následující a dosaď:
A) N 49° 59.865 E 015° 07.585 Kostel sv. Jiří - kolik obdélníkových okének má schodiště (horní část je kryta malou věžičkou) u bočních dveří na jižní straně kostela? Nápověda: stříbrná klika.
B) N 49° 59.852 E 015° 07.618 V kostelním parku jsou na skále umístěny dvě pamětní desky, v kolika jazycích je napsána ta vpravo? Přičti šest.
C) N 49° 59.854 E 015° 07.632 Informační tabulka „Kostnice“ (kostelní park) - zaměř se na čísla na plánku. Pokud jsou v převaze sudá, napiš sedm. Pokud převažují lichá čísla, napiš osm.
D) N 49° 59.871 E 015° 07.640 Hřbitov - v textu je uveden údaj o prvním písemně dochovaném pohřbu, spočítej písmena celého jména nebožtíka. Odečti deset.
E) N 49° 59.881 E 015° 07.612 Bitva u Kolína (pamětní deska na bílé zdi u čp. 53) - Kolik má řádků? Odečti devět.
F) N 49° 59.878 E 015° 07.611 Informační tabule „Bitva u Kolína“ - jakou měl přezdívku Bedřich II. Veliký? Jsou uvedeny dvě, vyber tu první a navíc v němčině. Kolik má písmen? Odečti dvanáct.
G) N 49° 59.852 E 015° 07.618 Kostelní park - kolik dubů roste v parku? dva = jedna, deset = pět,
žádný = sedm.
H) N 49° 59.916 E 015° 07.445 Park u tvrze - které stromy tu převažují - a) bříza = nula; b) lípa = pět;
c) kaštan = sedm
I) N 49° 59.831 E 015° 07.535 Fara - kolik oken dohromady má fara na jižní a výchovní straně? Odečti sedm.
J) N 49° 59.655 E 015° 07.477 Pomník obětem 1. světové války. Pokud je uvedeno příjmení František Balabán = jedna, pokud není = tři.