Židenice - Juliánov Mystery Cache

Židenice - Juliánov

POZOR!!! 17. 2. 2020 změna souřadnic finále!

Pokud máte spočteno před tímto datem, prosím vyluštěte znovu. Změnil jsem nejen vzorec, ale i počet indicií. Dikeš.

POZOR!!! 14. 2. 2024 změna souřadnic finále!

Pokud máte spočteno před tímto datem, prosím přepočtěte znovu. Změnil jsem vzorec, otázky zůstávají původní. Dikeš.

Brno-Židenice je od 24. listopadu 1990 jedna z 29 samosprávných městských částí statutárního města Brna. Zástavba městské části se rozkládá na levém (východním) břehu řeky Svitavy, a tvoří ji jihozápadní část katastrálního území Židenice, ohraničená na západě pravým (západním) břehem Svitavy, a východní část katastrálního území Zábrdovice ohraničená střídavě levým nebo naopak pro změnu pravým břehem Svitavy. Úřad městské části se nachází v Židenicích.

Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Židenice zařazeno do volebního obvodu číslo 58.

Charakteristika

Území městské části Brno-Židenice, které má městský charakter, srpkovitě ohraničuje sousední městskou část Brno-Vinohrady, jejíž odsud dobře viditelná zástavba se vypíná nad Židenicemi na protáhlé vyvýšenině nad Židenickým kopcem. Západní polovina městské části zhruba ohraničená trasou tzv. Velkého městského okruhu tvoří téměř úplná rovina. Naopak východně od této silnice se terén začíná zvedat. Východně od ulice Bělohorská se začíná zvedat Bílá Hora, severně od ní nedaleko budovy místní polikliniky se zase zvedá výše zmíněný Židenický kopec. Na severozápadním svahu Židenického kopce při hranici s městskou částí Brno-Vinohrady se rozkládá i zdejší lesopark Akátky, který je jedním ze dvou lesoparků na území městské části Brno-Židenice. Druhý lesopark, rozkládající se nad Juliánovem na Bílé hoře, nabízí u památníku vyhlídku na Brno. Oba lesoparky využívají zdejší občané k procházkám. Na území městské části se nacházejí i dvě sídliště: severněji položené sídliště v okolí Staré Osady, a rozsáhlejší Juliánov, ležící na jihovýchodě městské části. Na samém jihu městské části se jižně od původního Juliánova v těsné blízkosti tramvajové trati linky číslo 8 rozkládá areál zdejšího židovského hřbitova.

Od roku 1992 probíhá na území městské části intenzivní rekonstrukce bytových domů. Pod Bílou Horou poblíž Bělohorské ulice probíhala v letech 2002 - 2008 výstavba moderního komplexu bytových domů. Během posledních let dochází rovněž k rekonstrukci silnic, jejichž stav nebyl vždy zcela optimální.

Sousední městské části

Území městské části Brno-Židenice hraničí na západě s městskými částmi Brno-střed a Brno-sever, na severu s městskou částí Brno-Maloměřice a Obřany, na východě s městskými částmi Brno-Vinohrady a Brno-Líšeň, na jihovýchodě s městskou částí Brno-Slatina, a na jihu s městskou částí Brno-Černovice.

Ekonomika

K nejvýznamnějším podnikům na území městské části náleží v současnosti firma Alstom, vlastnící zde jeden z areálů bývalé První brněnské strojírny. Dalším významným podnikem je i Spalovna a komunální odpady Brno a.s. (SAKO). V zábrdovické části městské části se zde na břehu Svitavy rozkládá i rozsáhlý areál kdysi proslulé Zbrojovky Brno. Z obchodů má na území městské části nejsilnější pozici supermarket Kaufland, významná však zůstává i prodejna Albert na Staré osadě, nebo nově postavený supermarket Tesco na juliánovském sídlišti. Na severovýchodě městské části se pak nachází i obchodní centrum LeRK, nabízející podlahové krytiny či spotřební elektroniku. Především v ulicích Táborská, Bělohorská a Gajdošova se nachází řada malých obchodů, jakož i několik hospod.

Kultura

Nepravidelné kulturní akce se konají v Dělnickém domě, nacházejícím se v Juliánově na Jamborově ulici. Do 18. ledna 1996 fungovalo v Židenicích také kino. Budova v níž sídlilo poslední kino „Světozor“ byla v navrácena původnímu majiteli, zisk z jeho provozu však nestačil k pokrytí nájmu a tak od 19. ledna 1996 na území městské části žádné kino nefunguje. Od roku 1997 pořádá již tradičně městská část obnovené krojované Židenické hody, které se zde konají vždy koncem října.

Historie

První písemné zprávy o Židenicích jsou z počátku 13. století. Roku 1235 byla napsána první zmínka o Bohuslavu ze Židenic. Roku 1609 vznikla první zmínka o Juliině dvoru. Byl to základ dnešního Juliánova. První zmínka o Zábrdovicích je z roku 1237. Až do roku 1784 byly Židenice se Zábrdovicemi majetkem zábrdovického kláštera. Roku 1786 pak vzniká na pozemcích zrušeného dvora Julie náležejícího do roku 1784 zábrdovickému klášteru, v prostoru dnešní Vančurovy ulice - osada Juliánov, která se roku 1787 stala samostatnou obcí; nadále však tvořila součást katastrálního území Židenice. 6. července 1850 byly Zábrdovice připojeny k Brnu, zatímco Židenice a Juliánov byly téhož roku spojeny v jednotnou obec Židenice, přičemž měl Juliánov svého radního. Kvůli problémům se správou dochází roku 1867 na nátlak juliánovského kronikáře Filipa Langa k osamostatnění Juliánova, jehož území však i nadále tvořilo součást katastrálního území Židenice. Roku 1891 si obec založila svůj vlastní Juliánovský hřbitov. Začátkem 20. století vznikly na jihu území moderní městské části Brno-Židenice nejsevernější domy tehdy samostatné obce Černovice, zasahující až po jižní stranu židenické ulice Táborská (ulice Životského, Jeronýmova, Porhajmova).

16. dubna 1919 byla k Brnu připojena většina území moderní městské části, zahrnující tehdejší obce Juliánov, Židenice a okrajová území Černovic a Maloměřic, přičemž od roku 1920 až do vzniku Protektorátu Čechy a Morava měly v rámci Brna tyto 4 bývalé obce vlastní místní výbory s omezenými pravomocemi. V období První republiky došlo k naprostému srůstu židenické a juliánovské zástavby. V letech 1922 - 1930 byla v Juliánově a Židenicích provedena elektrifikace, tudíž v roce 1928 byla zavedena první elektrická tramvaj v Juliánově. V roce 1925 se začala do domů zavádět zdravotně nezávadná voda. Roku 1929 došlo k úpravě hranic se Zábrdovicemi, Husovicemi a Maloměřicemi, kdy došlo k menšímu rozšíření Zábrdovic na úkor Židenic, a k přesunu hranice u Baarova nábřeží do nového toku Svitavy. 22. ledna 1933 došlo v areálu zdejších židenických Svatoplukových kasáren k ojedinělému a neúspěšnému pokusu o fašistický puč, když je v 0:30 přepadli přívrženci Národní obce fašistické (tzv. Židenický puč). Celá akce byla velice rychle potlačena a její účastníci zatčeni. K další úpravě hranic Židenic pak došlo při první katastrální reformě Brna roku 1941, kdy došlo ke korekci hranice se Zábrdovicemi.

Roku 1944 byl k Brnu připojen i městys Líšeň, k němuž původně náležely zahrádky na severovýchodním svahu Bílé hory, čímž byly k Brnu připojeny do té doby poslední mimobrněnské pozemky moderní městské části Brno-Židenice. 25.4.1945 byly Židenice a Juliánov osvobozeny.

Na přelomu 50. a 60. let 20. Století (tzn. 1957-1963) bylo v Židenicích jižně od původního Juliánova, na zrušených polích při Bělohorské ulici, vybudováno podle projektu architekta Pavla Krchňáka panelové sídliště Juliánov s 1313 byty. V letech 1971-1979 bylo zbouráno původní vesnické jádro Židenic, jímž byla ulice Stará osada s okolím, na jejímž místě bylo vybudováno nové stejnojmenné panelové sídliště. Zároveň došlo k zasypání posledních zbytků někdejšího mlýnského náhonu Svitavské strouhy, jež do druhé poloviny 60. let 20. století tvořila hranici mezi Židenicemi a Zábrdovicemi. V letech 1975-1979 byl na úkor uliční zástavby napříč hustě obydlenou částí území současné městské části vybudován průtah velkého městského okruhu napojeného na dálniční přivaděč a vybudováno panelové sídliště Stará Osada. V osmdesátých letech byla následně probouráno i historické jádro Juliánova. Za oběť tomuto šílenému kroku padlo, kromě nemála domů celé poloviny ulic Gajdošovy a Otakara Ševčíka, i kaplička na rohu ulic Gajdošova a Vančurova. Existovaly plány bourání původní zástavby v okolí ulice Dulánek a prodloužení sídliště Stará Osada až k Táborské ulici. K tomu naštěstí díky společenským změnám po Sametové revoluci již nedošlo a jako nechtěné dědictví zůstala pouze čtyřproudá, věčně ucpaná, výpadovka.

Za Sametové revoluce se na různých místech moderní městské části aktivovaly výbory Občanského fóra, požadující urychlené řešení místních dlouho neřešených problémů. Reakcí na jejich vznik bylo roku 1990 umožnění vzniku moderní samosprávné městské části Brno-Židenice.

A teď k samostatné keši:

Na úvodních souřadnicích keš nehledejte. Úvodní souřadnice Vás zavedou kousek před Dělnický dům - centrum místní kultury, viz foto. Po zjištění osmi indicií a dosazení do níže uvedeného vzorce se ke keši, umístěné kousek od radnice - centra místního establishmentu, viz foto, dostanete do půl hodiny procházkou po mé rodné MČ. Cesta na finální souřadnice se dá samozřejmě absolovovat i autem, ale kvůli "megaparkovišti" na Gajdošce to pěšky bude zřejmě rychlejší a určitě zdravější.

Nyní k samotným otázkám:

Otázka A - Hledáme rok kdy byla napsáná první zmínka o tzv. Bohuslavovi z Židenic.

Otázka B - V Brněnské městské části Židenic žila paní Julie, která měla kdysi svůj dvůr, po kterém vznikl název Juliánov. Kdy byla napsána první zmínka?

Otázka C - V jakém roce vznikla osada Juliánov? Je to v místech dnešní Vančurovy ulice.

Otázka D - V jakém roce si obec založila svůj vlastní Juliánovský hřbitov?

Otázka E - Kdy byla vystavena první elektrická tramvajová trať do Juliánova?

Otázka F - Hledáme rok zahájení výstavby panelového sídliště Juliánov.

Otázka G - Hledáme rok dokončení asanace původních Židenic.

Otázka H - V kterém roce vznikla samosprávná MČ Brno-Židenice?

U získaných letopočtů proveďte ciferaci čísla.

A Vaše mozkové buňky už dlouho žhavit nemusíte, protože na závěr je zde vzorec pro dosazení a vypočítání finálních souřadnic.

N 49° (A - D)(D + H).(C - F)(F + A)(C + F)
E 16° (C - D)(B + H).(G - H)(C - E)(E - H)

Závorky se NENÁSOBÍ.

Přeji příjemný a nerušený odlov.
Děkuji Michalovi za ověření nového vzorce.

V OKOLÍ KEŠE DBEJTE OSOBNÍ BEZPEČNOSTI, NEVSTUPUJTE NA SOUKROMÝ POZEMEK A PROSÍM POZOR NA MUDLY!!!

KRABKU PROSÍM VRACEJTE CO MOŽNÁ DO PŮVODNÍHO MÍSTA, ABY NEBYLA VIDĚT!!!

Změny a doplnění: