Historie
Do roku 1948 - V. Štill, mechanická tkal- covna gumového zboží, Krucemburk.
1896 - Založení ruční výroby obuvnických pružinek. Zakladatelem byl pan VILÉM ŠTILL, dříve obchodník smíšeným zbožím v KRUCEMBURKU.
1898 - Přenesení ruční výroby pružinek do místního mlýna, kde byly v najaté místnosti ručně poháněné stávky mechanizovány na pohon silou vodního kola. Zde utkané obuvnické pružinky se přenášely do obytného domu, kde byla zřízena v budově ve dvoře malá apretura se třemi sušícími bubny, poháněná malým parním strojem. Parou zásoboval apreturu a parní stroj stojatý kotel vytápěný uhlím.
1905 - V místě dnešní tovární budovy byla postavena přízemní tkalcovna, ve které byly mechanické stuhařské stavy, poháněné transmisními převody od benzinového motoru.
1915 - Rok po vypuknutí l. světové války musela být úspěšně se rozvíjející výroba obuvnických pružinek zastavena pro naprostý nedostatek bavlněné příze, a především gumových nití, dovážených dosud z Anglie.
1919 - Zakladatel firmy, pan VILEM ŠTILL, se ze zdravotních důvodů vzdává řízení tehdy zastaveného provozu ve prospěch svého syna VLADIMÍRA ŠTILLA. Ten využívá svých dosavadních zkušeností praktických i teoretických. Je absolventem tkalcovské školy v Náchodě a před l. světovou válkou pracoval v textilních továrnách v Lyonu ve Francii a v Aarau ve Švýcarsku. Kromě získání odborných zkušeností se pan Vladimír Štill zdokonalil v němčině a francouzštině, což v pozdějších letech nemálo přispělo k rozvíjení obchodu mladé firmy do zahraničí.
1926 - Pro zajištění spolehlivého pohonu celého provozu, jeho bezpečného vytápění parním topením a přemístěním apretury z nevyhovujících prostor ve staré budově u obytného domu do vlastní továrny bylo postaveno stabilní parostrojní zařízení, tj. parní kotel, parní stroj a tovární komín. Toto zařízení dodala firma Breitfeld-Daněk z Blanska. Pro závod to znamenalo přechod k tehdy modernímu elektrickému osvětlení. Obec Krucemburk neměla v té době ještě připojení na veřejnou sít, a tak se elektrický proud vyráběl dynamem, které poháněl parní stroj. Zároveň se nabíjely akumulátory pro svícení, aby se mohlo svítit i mimo dobu, kdy byl parní kotel v chodu.
1932 - V přízemí nové budovy byl instalován opřádací stroj na gumové nitě. Opředená guma byla používána do nových druhů vyráběného sortimentu - tj. do šněrovačkové gumy v šířích 200 - 500 mm a do dámské podvazkové gumy. Dále byl v této době postaven a uveden do provozu stav na výrobu dírkové gumy.
Rovněž se rozrůstal sortiment obuvnických pružinek, kdy se pro firmu BAŤA Zlín začaly vyrábět vedle klasických "perek" obuvnické pružinky v šířkách 30 - 200 mm v nejrůznějších vazebních a materiálových kombinacích. V této době byla obec Krucemburk a tedy také továrna napojena na veřejnou elektrickou síť a byla ukončena výroba el. energie v závodě a činnost akumulátorů.
1939- protože v letech 1937 - 1939 stoupaly požadavky na výrobu pružinek, z nichž se masovým druhem staly pružinky na výrobu protiplynových masek u firmy FATRA Napajedla (jednalo se o úchyty masky na hlavu), nestačila stávající kapacita tkalcovny. Proto se v roce 1939 začalo s výstavbou nové, dvoupatrové budovy ze železobetonu, ve které jsou dnes umístěny v přízemí adjustace a zámečnická dílna, v prvním patře sál tkalcovny a ve druhém patře sál, kde je v současné době přípravna - snovárna.
Do nové budovy byly postaveny nové stuhařské stavy, které v té době dodávala firma LÜDORF Velký Šenov (pozdější závod n. p. STAP) a 12 plochých proplétacích strojů (celkem 40 chodů) na výrobu prádlové gumy, tzv. "líček", v šířkách 6 - l2mm.
1941 - Byla provedena rekonstrukce přístavby apretury, jejíž střecha navazovala již na střechu budovy tkalcovny. Vedle apretury byla vybudována samostatná zámečnická dílna. Ve tkalcovně v nové budově z roku 1939 byl již důsledně uplatňován pohon jednotlivých tkalcovských stavů samostatnými elektromotory bez transmisních převodů. V celém válečném období 1939 - 1945 trpěla výroba nedostatkem materiálu, zvláště gumových nití, které pocházely před válkou z dovozu. Přes tyto potíže se podařilo udržet závod v chodu.
1945 - 9. května 1945 byla obec Krucemburk postižena těžkým náletem ruských letadel, který měl zmařit ústup německých vojsk na západ. Při náletu došlo v obci Krucemburk ke zničení a poškození řady obytných domů a ke značným ztrátám na životech civilního obyvatelstva.
Objekty firmy Štill byly rovněž poškozeny - tovární budova byla zasažena dvěma zápalnými pumami, ale díky rychlému zásahu se podařilo požár v zárodku likvidovat.
Těžší zásah utrpěla stará (původně obytná) budova, kde byly od r. 1936 umístěny kanceláře a sklady hotového zboží. Polovina budovy byla zcela zničena i se skladem hotových výrobků a následně vzniklý požár byl likvidován až druhý den.
1945 - 1947 - Na místě zničené poloviny staré budovy byla postavena budova nová. Byly zde umístěny kanceláře, expedice a sklad hotových výrobků.
1948 - V únoru 1948 došlo ke znárodnění firmy "V. ŠTILL, MECHANICKÁ TKALCOVNA GUMOVÉHO ZBOŽÍ" a stávající budovy i zařízení byly začleněny do nově vzniklého národního podniku STUHA v Dobrušce.
1958 - Závod v tehdejší Křížové byl začleněn do národního podniku STAP se sídlem ve Vilémově u Šluknova. Závod si podržel specializaci na výrobu pružinek pro konfekci, obuvnické výroby a výrobu šlových a opaskových pružinek, z nichž značnou část vyvážel do tehdejších kapitalistických států.
1965 - Byl likvidován parní stroj, který sloužil již jen k výrobě elektrické energie. Zároveň byly zrušeny transmisní převody po sálech a přešlo se důsledně na individuální pohon jednotlivých strojů elektrickými motory. Bylo vystavěno sociální zařízení a nová vrátnice.
1970 - Začíná postupná výměna klasických stuhařských stavů s vícenásobnými dřevěnými bidleny za moderní jehlové stavy dvou a čtyřchodé, které byly dodány jednak firmou MÜLLER ze Švýcarska, jednak závodem STAP n. p., který tyto stroje rovněž vyráběl v kooperaci s firmou MÜLLER. Tato postupná výměna a modernizace strojního parku trvala až do roku 1982. Instalací jehlových rychloběžných stavů došlo k několikanásobnému zvýšení výkonu tkalcovny a ke zvýšení přizpůsobivosti při rychlé změně výrobků.
1976 - Byla zahájena výstavba nové správní budovy, garáží a skladu pomocného materiálu. Budova byla dokončena v roce 1978.
1980 - Byla zahájena výstavba přízemní budovy expedice, skladu hotových výrobků, nakládací rampy a plošiny pro nakládku aut.
1982 - Byl postaven plechový sklad za expedicí pro uskladnění textilních materiálů.
1986 - Byl zlikvidován starý parní kotel, který sloužil od r. 1926. Zároveň byla provedena rekonstrukce budovy kotelny, byl osazen nový kotel a provedeny nové rozvody páry v kotelně. Zároveň byla vybudována krytá skládka na uhlí a nové zauhlovací zařízení.
1987 - V návaznosti na rekonstrukci kotelny se uskutečnila rekonstrukce apretury, a to jak po stránce stavební, tak i v oblasti strojního vybavení. Byly instalovány dva apretovací stroje firmy WEBTEX (velký stroj s osmi bubny a malý rychloběžný stroj se dvěma bubny).
1990 - Závod n. p. STAP v Krucemburku se osamostatnil odtržením od n. p. STAP a začíná jeho působení pod názvem ELASTA, státní podnik. Závod je řízen přímo ministerstvem průmyslu. V témže roce je uveden do provozu nový sklad na textilní suroviny x m.
1992 - Od l. listopadu 1992 je závod ELASTA privatizován přímým odkoupením syny posledního majitele pana Vladimíra Štilla - ing. Pavlem Štillem a MUDr. Vladimírem Štillem. Vzniká společnost s ručením omezeným pod názvem ELASTA-VESTIL, spol. s r. o.
1994 - Firma zřizuje podnikovou prodejnu se sortimentem textil, obuv a galanterie, která přispívá ke zlepšení zásobování obce Krucemburk.
5. 12. 1995 - Zcela náhle a nečekaně umírá pan ing. Pavel Štill, který se zasloužil o zprivatizování a navrácení továrny rodině původního majitele a dále jeho jazykové znalosti umožnily přímý kontakt s většinou zahraničních zákazníků bez dalšího mezičlánku. Za jeho působení ve firmě byly navázány i obchodní vztahy s několika německými firmami, které zajišťují závodu velmi dobrou perspektivu v budoucích letech.
Z tohoto stručného přehledu hlavních událostí v životě firmy za uplynulých 100 let je zřejmé, že závod zůstal věrný výrobě původního sortimentu - pružných stuh. V průběhu let a desetiletí docházelo k různým změnám ve výrobě a ve využití výrobních prostorů.
Samozřejmě nezachycuje tento stručný historický přehled všechno lidské úsilí a snahu o lepší uplatnění na trhu, stejně jako překonávání nejrůznějších potíží při změnách základních materiálů a vzorování nových výrobků. Byla to například změna z bavlny na polyester a nebo výroba pevných stuh, což bylo vždy provázeno nedůvěrou z řad pracovníků, ale nakonec byly všechny tyto dosti hluboké změny zvládnuty.
Firma funguje pořád a stále má co nabídnout. Je jedna z mnoha v tomto městečku. Bylo zde i více firem, bohužel zbyli už jen dvě. Z té největší firmy, co zde sídlila (Koželužna Binko), se staly sklady pro jednu nábytkářskou společnost v městečku. Doufám, že se časem z ní také nestanou jen sklady pro produkty vyrobené v Asijských zemí.
A nyní ke keši
Je to malá ptačí budka, která je tak akorát ve výšce. Bohužel děti ji vylovit nemohou, leda s dospělými, kteří jim pomůžou. Je možno do ní vkládat jak malé hračky, tak CWG i travel bugy. Toto míst jsem vybral hlavně proto, že naproti se o víkendech zdržuji. Nebojte se mudlů okolo. Jsou seznámeni s touto hrou a nic proti ní nenamítají. Prosím chovejte se k ní jako by byla Vaše a vracejte ji na místo, kde jste ji našli. Chceme, aby nám vydržela.