Původní milotický kostel, zasvěcený také Všem svatým, byl zbudován z kamene, měl dřevěnou zvonici a kolem kostela se nacházel zdí vymezený hřbitov. Kostel v této době neměl žádných příjmů a byl odkázán jen na dary farníků. Na konci 17. století byl už v tak žalostném stavu, že ve zdivu byly trhliny a část kůru musela být rozebrána, aby se nezřítila. Se souhlasem olomouckého biskupského ordinariátu byl milotický kostel za P. Jana Františka Paukara zbourán a na jeho místě pod patronací místního šlechtického rodu Serenyiů byl v letech 1697 – 1701 postaven kostel nový, opět k poctě Všech svatých. V následujících dvou letech byl pak dobudován areál chrámu. Roku 1709 v oktávu Všech svatých kostel benedikoval farář Paukar (od této doby slavíme posvěcení chrámu, hody, první neděli po "Dušičkách"). Avšak slavnostního vysvěcení se chrám dočkal až 10. srpna 1744 od olomouckého biskupa Jakuba Arnošta Lichtenštejna.
Vnitřní vybavení nové církevní stavby bylo náročnější a bylo postupně pořizováno až do konce 18. století, o což se zasloužil především druhý milotický děkan P. Bartoloměj Goltman, působící v Miloticích jako farář v letech 1757 – 1797, a olomoucký kanovník a probošt František Ludvík Serényi (1705-1780), tehdejší majitel panství.
Pod kostelem se nachází krypta, do níž byli pohřbeni poslední členové milotické větve rodu Serenyiů Karel Bernard, jeho manželka, dcera se svým manželem markýzem Gabrielem Choiseul d'Aillecourt a jejich dvě děti. (Převzato z www.familotice.cz).
Krabičku naleznete na souřadnicích:
N 48°57.??? E 17°8.???
V keši není tužka!
Ověření souřadnic:
