Ztracený rybník
Přirodní rezervace Ztracený rybník byla vyhlášena roku 1997 o rozloze 11,5 ha. Její význam je v zachování biotopu přechodového rašeliniště a rašelinné smrčiny s výskytem mimořádně vzácných druhů rostlin.
Kes hledej na: N 50° 09.171 E 012° 12.746
Rašeliniště působí vždycky tak trochu tajemně. Nehybná zelená plocha, tu a tam probleskne miniaturní jezírko, které vyvolává představy netušených hlubin pod houpajícím se mechovým polštářem. Člověk se tu pohybuje nejistě a cítí, že sem tak úplně nepatří a mohl by za svoji zvědavost zaplatit. Rašeliniště také zvláštně voní, hlavně v letních, prosluněných dnech. Zvláštní jsou i rostliny, s nimiž se tu setkáváme. To všechno platí pro přírodní rezervaci "Ztracený rybník", ležící v lesích u Polné, při hranici se Spolkovou republikou Německo. Rybníček, tedy přesněji rybníčky dva, se tu skutečně ztratily. Po prokopání hrázek v nich ubylo vody a nádrže zarostly od okrajů mechy a dalšími mokřadními rostlinami. Na tomto nepevném podkladu se později uchytily dokonce i stromy, a rašeliniště teď působí, jako by tu bylo odjakživa.
Přirozený vývoj biotopu tu díky odlehlosti místa a existenci hraničního pásma probíhal prakticky padesát let téměř nerušeně. I lesnické zásahy byly na podmáčených plochách poměrně šetrné. Smrčina, obklopující bezlesé plochy, to dosvědčuje druhově bohatým podrostem. "Ztracený rybník" je tedy mimo jiné i dokladem významu přirozeného přírodního vývoje krajiny.
Příroda se nám tu předvádí v plné síle a kráse. Jen v mechovém patře bylo zjištěno několik desítek druhů rašeliníků, mechů i játrovek. Mezi bylinami převládají ostřice a trávy, ale i mezi zdánlivě nezajímavými travinami najdeme několik ohrožených druhů.
Rozhodně mezi ně patří ostřice bažinná, ostřice plstnatoplodá nebo bika sudetská. Někoho možná překvapí, že na podobném místě rostou i orchideje.
Jedná se samozřejmě jen o ty naše "malé", ale přesto jsou jejich výskyty velmi cenné. Nápadnější je rozhodně prstnatec Fuchsův, ale vyskytuje se zde i nepoměrně vzácnější bradáček srdčitý. Jedná se o jednu z nejmenších evropských orchidejí a u nás roste jen na několika místech.
Škálu vzácnějších rašeliništních rostlin doplňuje nehojná kyhanka sivolistá. Zvláště na podzim pak krášlí volné plochy rudé bobule klikvy. Raritou mezi dřevinami je borovice blatka. V jejím případě ale nelze vyloučit záměrné vysazení na, pro ni přirozeném, rašelinném biotopu.
Několik let pozorovali ornitologové černé čápy, kroužící nad komplexem hraničních lesů mezi Libou a Polnou. Hnízdo po usilovném hledání nakonec objevili právě ve smrčině "Ztraceného rybníka". Několik let tu pravidelně pozorovali úspěšné vyvádění mladých čápů, v tuhé zimě, na počátku roku 2006, ale strom s hnízdem zlomily přívaly sněhu.
Rezervace "Ztracený rybník se v lesích u hranic nehledá snadno. A je to snad i dobře. Jen tak si svoji tajemnost, klid a nerušený vývoj zachová i nadále a zůstane cenným přírodním prvkem budovaného "Zeleného pásu Evropy".
citováno z:
MARTÍNKOVÁ, Eva. Cykloportál. Informační portál Karlovarského kraje [online]. 5.10.2010 13:55 [cit. 2013-11-14]. Dostupné z: http://www.kr-karlovarsky.cz/cyklo/priroda/Stranky/ztracenyrybnik.aspx
Jak na keš
Původně byla keš zamýšlena jako obyčejná tradička a souřadnice byli zapsány pod obrázkem, ale poté se nějak ztratily. Stalo se tak možná proto, aby byl snížen počet hledačů a tím i dopad na tento kouzelný kousek přírody. Zkušenější jistě budou řešení vědět hned a méně zkušení na to snad časem také přijdou.