Svatopluk Pulec (1876 – 1942), ošlehaná tvář, ostříží oko, jasná mysl, tělo jeden pletenec svalů.
Sváťa Pulec byl přítelem samotného Járy Cimrmana a byl jedním z nejvýznamnějších horolezců a to nejen v tehdejším Rakousku – Uhersku. Slavný český horolezec, zvaný Bivak, který například dokázal i sedmkrát pokořit Milešovku. Ta se mu bohužel stala osudnou a z osmého výstupu, a poprvé bez kyslíku, byl po těžkém pádu transportován k ošetření do hostince Antonína Webera v Milešově.
Není mnoho co bychom o tomto dobyvateli výšek věděli, snad jen to, že jeho otec byl také Pulec Svatopluk a ne jak se někdy chybně uvádí Antonín, že i jeho matka, nájemkyně ruského kola v rakouském Prateru, byla Pulec a dokonce i jeho mladší sestra, v době Svatoplukových největších vertikálních úspěchů ještě malá žabka, byla také Pulec.
Pulec a horolezectví
Svatopluk Pulec byl ve své době nejuznávanějším dobyvatelem výšek. Jeho skvělých úspěchů i novátorských postupů využil později rakouský rodák Reinhold Messner, který díky Pulcovi vylezl, na co se dalo... Ze Sváťových jedinečných nápadů nelze nevzpomenout definování, kterými třemi body se má člověk lezoucí vzhůru jistit ke skále. Známé tři možnosti rozšířil o zuby. Na převisech vyšší obtížnosti využíval úspěšně také rtů, které přimknul ke skále a podtlakem v ústní dutině se udržel i na zcela hladkých stěnách. Při slézání si pak postupným snižováním počtu styčných bodů přivodil na Milešovce četná vážná zranění a jedno ochrnutí.
Pulec a vojenství
V průběhu prvního válečného roku 1914 byl Sváťa Pulec osloven prostřednictvím tajných služeb australským generálem Wiliamem Bridgesem... Byl vyzván, aby se jako poradce zúčastnil formování a výcviku australského expedičního sboru ( Australian Imperial Force), který měl zasáhnout do bojů v Evropě. Jeho legendární lezecké metody měly být využity k vojenským účelům, konkrétně k přesunu jednotek v horském terénu severní Itálie. Jako Rakousko - Uherskému občanu a nesympatizantu k monarchii mu ale nebylo povoleno vycestovat. Stávající australské milice, formující se v pravidelnou koloniální armádu, se musely spokojit s tajně zaslanými skripty a navíc v češtině. Sváťovy metody si bohužel Australané vyložili po svém a díky tomu se nakonec do Evropy ani nepodívali.
Sváťa a geocaching
První varianta hledání pokladu v krabičkách vznikla již za Rakouska - Uherska a byla pouze o jídle. Vymyslel ji právě slavný český horolezec Sváťa Pulec, který vyrůstal ve Vídeňském parku kultury a oddechu - Prateru. Jako malý chlapec trávil mnoho času u Ruského kola, které měla jeho matka pronajaté a nevěda co s volným časem pozoroval okolí a zaměstnance zábavního parku. Všiml si přitom, ze spousta kolotočářů je nespokojena se svými svačinami, které jim manželky připravily do práce, a mlsně pokukuji po svačinách ostatních domnívajíce se, že mají něco lepšího… Vymyslel proto jakousi směnárnu svačin, což byla dřevěná bedýnka do které mohl kdokoli vložit svačinu a vzít si jinou, na kterou měl zrovna chuť. Služba se stala natolik populární, že byl Sváťa nucen, krabici maskovat a později i neustále přesouvat a to zejména kvůli tehdejším všímavým bezdomovcům, kteří si svačiny jen brali. Jen zasvěcení tedy mohli krabici najít, a nebylo to lehké. Sváťa používal různé šifry a chytáky aby nalezení ztížil. Když už bylo nalezení bedny tak těžké ze ji ani Sváťa nenašel, cela hra skončila. Je tedy zcela jisté, ze praotcem Geocachingu byl právě nejslavnější český horolezec Sváťa Pulec. I to, ze mnoho kešek je právě krabice na jídlo, celou teorii jen podporuje.
Nesmrtelný pomník postavil Sváťovi Jára Cimrman ve své divadelní hře Švestka. A není se čemu divit, protože jak o něm sám Jára řekl: "Sváťa je obětavej, spolehlivej, nikdy nenechá kamaráda ve štychu..."
