Jak uz vam asi doslo, na uvodnich souradnicich kes neni.
Nazev, myslim, dobre vystihuje, o co tu pujde, takze se vrhneme rovnou na zadni.
Uloha 1 - Masakr
Ano, ptackove meli smulu, ale vam to prinese cast souradnice...
Predpokladejme, ze hejno se pohybovalo kolmo k dalnici, tedy rychlost ptaku ve smeru jizdy kamionu byla nula. Dale predpokladejme, ze jedine, co nas zajima, je srazka ptaku s celni maskou kamionu. Nazveme plochu, na kterou dopadaji ptaci ucinnym prurezem a stanovme S = 4 m2.
Kamion jel rychlosti 72 km/h a posledni udaj - "hustota" spacku v hejnu cini 2 kg/m3.
A ted, co po vas chci. Zajima me, o kolik se musi zvysit vykon motoru kamionu, aby udrzel po dobu masakrovani ptaku konstantni rychlost - zminenych 72 km/h.
Vysledek v kilowattech bude cislo A.
Uloha 2 - Souboj na svetlo mecu
Ac to nevypada realne, predpokladejme, ze tito dva bojovnici vazi kazdy 80 kg. Predstavme si, ze se pohybuji ve volnem prostoru, kde na ne nepusobi zadna okolni gravitace. Uz jsem natolik vycerpani bojem, ze jejich sila jiz nema zadne ucinky. Jedine, co je poji, je rotacni pohyb kolem spolecneho teziste ve vzajemne vzdalenosti 2 metry. A samozrejme vzajemna pritazlivost zpusobena gravitaci.
A me bude zajimat, jaka je perioda jejich rotace zaokrouhlena na cele hodint. To bude cislo B.
Uloha 3 - Moucha a mucholapka
Kdo by neznal typickou mucholapku. Pro jednoduchost prikladu si predstavme, ze je jeji hmotnost koncentrovana v te tubicce na jejim konci. Mucholapka dlouha 1 metr si v klidu visi, kdyz vtom prileti ve vodorovnem smeru silena, naspeedovana moucha rychlosti 15 m/s. Narazi do tubicky, ktera vazi 50 gramu a prilepi se k ni. Moucha ma hmotnost 0,5 gramu a g = 10.
A nas bude zajimat, o kolik celych milimetru bude moucha na mucholapce vyse v nejvyssi poloze nez kdyz do ni narazila (mucholapka se chova jako kyvadlo). Zmineny rozdil je cislo C.
Uloha 4 - Svetelny pohon
Posledni, ctvrta, uloha se zabyva svetelnym pohonem. Toho muze vyuzit napriklad takova druzice...
Predpokladejme opet, stejne jako u bojovniku, ze na druzici nepusobi zadna gravitace.
Predpokladejme dal, ze na druzici je na strane, ktera je privracena ke slunci, pripevnena deska, ktera ma vetsi plochu, nez je prurez druzice. Tato deska ma plochu, rekneme 20 m2. Druzice vazi 1,2 tuny. Stredni vykon slunecniho zareni v danem miste je 1200 W/m2.
A ted k tomu, co nas zajima. Takove druzice vyrobime dve. Jedna bude mit zminenou desku dokonale lesklou. Druha deska bude dokonale cerna.
Hledane cislo D potom dostaneme po zaokrouhleni cisla D0 na jednotky. Pro cislo D0 plati:
D0 = 100*(a1/a2), kde a1 je zrychleni druzice s lesklou deskou a a2 je zryhleni druzice s cernou deskou.
Tak, mame cisla A,B,C,D. Ted uz jenom mala formalitka... Kes najdete na souradnicich
N 50 00.[cif(B)-3*C][A] E 14 26.[2.5*D+cif(A)*cif(B)*2-3*C]
Operace cif(X) znamena ciferaci daneho cisla.
Jak nekteri pisou, vetve nevzbuzuji mnoho duvery. To je pravda, tak vymyslete jinou cestu !!
Ja se ke kesi dostal i se svym skoro metrakem naprosto bezpecne - plazenim po kmenu. Sikmy je na to dost.
Vetve doporucuju pouzit jen pro stabilizaci a uvodni nastup.
Pro overeni spravnosti vysledku tu mame GeoCheck.
