Zahadna hora Mystery Cache

Jak krásné je pohoří Ural. Ale také zrádné.

Otázka zůstává otevřená. Podařilo se vše odhalit ..............

Koncem ledna 1959 se skupina turistů vydala na pochod vyššího stupně a to na sever do Sverdlovské oblasti. Cílem byl průchod úseku hřbetu Pajasovyj kámen, s výstupem na hory Otorten a Ojko-Čakur. Jde o oblast pohoří Ural. Je zvláštní, že se skupina připravovala několik let ....................... Dvě děvčata a sedm chlapců. Pět studentů, tři inženýři a instruktor. Vedoucí byl student pátého ročníku Igor Djatlov. Velmi zkušený turista a velmi nadaný student.

12. února měla být výprava ukončena a měl být zaslán telegram o ukončení výpravy do Sverdlovska. Ale bohužel žádný telegram již nikdy odeslán nebyl.

Začalo pátrání ..............

Radiace je v tom také nevině.

Další verze je možné úmrtí turistů vlivem radioaktivního ozáření. Byly provedeny radiologické zkoušky některých věcí turistů a bylo zjištěno, že jsou opravdu radioaktivní. Jak je to možné? .......... Naměřené hodnoty byly zvýšené u třech věcí - svetr Ljusji Dubininové, svetr a kalhoty Alexandra Kolevatova. Naměřené hodnoty byly třikrát větší než přírodní pozadí, tyto hodnoty jsou však zanedbbatelné a nijak nebezpečné. Po dlouhé době bylo určeno, že za kontaminaci radiací oděvů může vrchní vrstva půdy, kde kondenzoval radioaktivní spad z atmosféry. Pravděpodobně raketové zkoušky zde byly docela časté? Co se tedy vlastně stalo? - Znovu se případ otevírá. - Byli tedy přizváni odborníci a soudní znalci. Profesor lékařské akademie Michail Korněv. Ten okamžitě prohlásil, že zranění ... ato. žebra Dubinina, Zolotareva, Tibo-Briňola i Slobodina nepocházela ani od výbuchu nebo pádu z výšky, ale byla způsobena nadměrným tlakem - jakoby se člověk nacházel mezi měkkým kladivem a tvrdou kovadlinou. Možné vysvětlení může být lavina, sníh je měkký a podlaaha stanu upevněná lyžemi může vytvořit dosti tvrdý podklad. Menší odřeniny a omrzliny mohly vzniknout při sestupu dolů. Popáleniny pak o rozdělaný oheň, poté co se snažili ohřát. Odpůrci říkají, že za tragédií lavina nestojí, poukazují, že na takovém svahu lavina spadnout nemůže. Ovšem expedice z roku 2008 zjistila na svahu značně poničené stromky a to jak kůry, tak jehličí, což dokazuje, že lavinové nebezpečí je zde nejenom možné, ale i časté. Večer osudného dne 1. února se skupina utábořila na horském svahu. Stan zakopali důkladně do sněhu, aby je chránil před větrem. Tím pádem odstranili sněhovou vrstvu až do výše stanu. Později, s rostoucím větrem a náhlým ochlazením, to způsobilo katastrofu.

Byl také nalezen fotoaparát. Na posledním snímku je zřejmé, že stan byl ve sněhu hodně hluboko. Po pádu laviny byli všichni zranění. Chtěli se dostat ze zasypaného stanu a vytáhnout raněné, a tak plátno stanu rozřezali. Když se skupina dostala ze stanu, venku panoval silný mráz a vítr, takže po chvilce prochladli na kost. Snažili se dostat zpět do stanu pro teplé oblečení. Podařilo se jim vyndat dvě bundy, pokrývky, boty a to vše dali zraněným. Protože hrozila další lavina rozhodli se sejít po svahu do lesa. Poté museli zpět pro další teplé oblečení. A to mohl být osudový krok. Značně promrzlí a zděšení se mohli dostat do značného stresu. Aby toho nebylo dost, zapůsobil zde další faktor. Arktický cyklón a teplota pod mínus 28 stupňů celsia. Bez teplého oblečení a tábborového vybavení byli odsouzeni k záhubě. Zranění, zima, vítr a tma - to vše zapříčinilo zpomalení postupu. Síly ubývaly a k návratu do stanu už žádné nezbyly. V nižší poloze se pokusili rozdělat oheň, ale nepodařilo se nashromáždit dostatek dřeva. Pak se rozhodli vybudovat bezpečné místo v závětří a umístili zde raněné. Zahřívali jeden druhého. První pravděpodobně zemřel Tibo-Briňol nebo Ljusja Dubininová - ti měli nejtěžší zranění. Djatlov se tedy rozhodl k poslednímu pokusu, návrat do stanu. Cesta zpět byla však velmi tvrdá. Při totálním vyčerpání se chlapci rozhodli oddychnout , lehli si do sněhu a upadli do hlubokého spánku, ze kterého se už nevzbudili. K podobným tragédiím došlo mnohokrát. Jako příklad: tým horolezců na vrchol Pobědy 1955, skupina turistů na Elbrusu v r. 1990, stejně jako v r. 2005 v Uljanovsku .............. Podle Jevgenie Bujanova tragédie Djatlovovy skupiny byla zahalena do tajemna kvůli nedostatku znalostí vyšetřovatelů ve zvláštních otázkách vysokohorské turistiky, lavinových podmínek, meteorologie a lékařství. Vinu na celé tragédii nenese ani vedoucí Djatlov, ani samotní turisté. Turistika v té době byla na začátku. Neměli ani dnešní vybavení ani prostředky. Statistiky uvádějí, že v r. 1959 v SSSR zahynulo 50 turistů. V roce 1962 asi 200. Byli první, a to se jim pravděpodobně stalo osudným.

První verze, že tragédii způsobila lavina se opakovaně objevují, ale má i rozpory. Kritici upozorňují, že na svahu onoho osudného dne lavina být nemohla. Připustíme-li tedy, že tuto tragédii způsobila lavina, jak je možné, že tři lidi zranila smrtelně a ostatní nikoliv. Je zajímavé, jestli tedy budeme brát tuto teorii vážně, že stan nebyl až tak poškozen, že by lavina zlomila žebra lidem a vzpěry lyží, které stan podpíraly by zůstaly nepoškozené. Je dokázáno, že lidé přežijí daleko silnější laviny a to bez zlomenin a jiných zranění! Je také velice divné, že při objevení stanu tam byl relativní pořádek, což je patrné ze zápisu vyšetřovatelů. Opět zde máme pochybnosti. Lavina způsobila těžké zranění lidí, ale věci ve stanu nechala na svém místě? Pak tedy najít teplé oblečení ve stanu by byla otázka chvíle? Je také divné, že některé věcci, které patřily účastníkům se nenašly, ale za to byly nalezeny věci, které jim prokazatelně nepatřily! Podle stop, které směřovaly dolů ze svahu, se vydalo osm lidí. Nikolaj Tibo byl vážně zraněný. Dobrá tedy, možná ho nesli na rukou. Jak ale by mohla sestoupit Ljusja Dubininová? S četnými zraněními a zlomeninami žeber které, jak tvrdí odborníci, způsobila lavina. Mezi zraněními a smrtí Ljusji uplynulo 10 - 20 min. Je tedy možné, aby všichni seběhli v takovém stavu o 1,5 km po svahu dolů? Přitom vyrobili saně z větví a na ně položili raněné? A to vše za úplné tmy v panice? To ovšem nejsou jediné nezodpovězené otázky. Tato oblast nepatří zrovna k lavinově nebezpečným. I kdyby spadla první lavina, druhá vlna je skoro nulová. Pak tedy nebylo proč utíkat od stanu a věcí v něm! Pak, jak je možné, že lidé běželi s takovými zraněními od všech a tak daleko? A bez bot a neoblečení, přece tak zkušení lidé museli vědět, že zemřou? Zvláštních otázek je celá řada. Rozdělali oheň u cedru, ulomili spodní větev, která nebyla suchá a chrastí které leželo u nich nepoužili? Proč mrtví měli podivnou oranžovou barvu pleti? Snad od laviny? Není také divné, že spali jen ve spodním prádle? Že by v té době existovaly spací pytle na mínus 25 - 35 stupňů pod nulou? Jistý Ognějev, který zde pracoval jako lesník, nedaleko katastrofy, viděl Djatlovovu skupinu jako posleední. Prý jim vyprávěl o dvou lovcích, kteří zmizeli v roce 1958 a našli je o 3 týdny později. Omrzlé a polonahé. I tito měli podivnou oranžovou barvu pleti. Snažil se je varovat, neboť podle místních legend existují jistá proroctví místního národa Mansů.

I když vysokohorský turismus byl tehdy na začátku, těžko uvěřit, že tak zkušení lidé nevěděli, jak se v horách chovat. Nebyl to přece jejich první výlet do hor. Nehledě k tomu, že s nimi byl zkušený instruktor horského oddílu. Je možně, že tak zkušení lidé by se vydali na cestu sněhem bez bot? Museli vědět co bude následovat. Důvod jejich chování musel být jiný! Jaký? Je již známo, že masy sněhu třením o podklad můžou vyvolat infrazvukové vlny. Ano správně, ten infrazvuk, který dobře znají námořníci, kteří pak v panice opouštějí loď. I moře může podobné infrazvuky vytvořit. Lavina, která zasáhla stan nebyla tak destruktivní, ale provázely ji infrazvukové vlny. Ty pak mohly vyvolat strach a paniku, možná i halucinace? Je možné, že lidé si sami způsobili zranění a pak se rozprchli do okolí? A to vše za polárních podmínek. (Možná byl zdrojem infrazvuků vítr?) Je otázka, co vše tento stav vyvolal? Možná se ostatní rychle vydali od pološílených druhů dál po svahu? Zbývá už jen vysvětlení oranžové pokožky? Ano, lidem v hypnóze lze způsobit změnu kůže, aniž by byl k tomu důvod.