Drobné sakrální stavby křesťanského charakteru nejsou prvními posvátnými objekty v krajině. Už v pohanských dobách byla krajina poseta zvýznamněnými prvky.Tím se vytvářelo symbolické uspořádání krajiny, které napomáhalo překonávání strachu a zakládalo bezpečný citový vztah člověka k prostředí. Pohanská krajina byla považovaná za posvátnou jako celek, určitá místa však sehrávala zvláště důležitou roli. Těmito místy byly vedle návrší, hájů a studánek zejména rozcestí a křižovatky. Rozhodnutí správné cesty bylo vnímáno v rovině přijetí dobra a odmítnutí zla, k tomuto aktu měly napomoci transcendentální síly situované do stromů, kamenů, soch a oltářů. Lokalita, kde se nachází keš se nazývá Na hrobech. V letech 1896 – 1897 prozkoumal J. Felcman ojedinělý hrob ze starší doby bronzové, několik hrobů ze starší doby římské (1.stol.n.l.) a několik hrobů patrně časně středověkých. Z nálezů, které jsou uloženy v Národním muzeu v Praze, je nejzajímavější bronzové vědro, které sloužilo jako popelnice. A vůbec zde bylo objeveno několik míst, které dokládají osídlení od doby bronzové až do časného středověku. Lze však soudit, že osídlení sahá až do mladší doby kamenné. Významné nálezy byly získány v roce 1952 při hluboké orbě právě na polích směrem k Vyšínku. Na ploše asi 5,5 ha bylo zjištěno osídlení z mladší a pozdní doby bronzové (asi 1 300 – 800 let př.n.l.), z doby laténské (3.stol. př. n. l.) s doklady výroby sapropelitových (švartnových) náramků, ze starší doby římské (1. stol. n.l.) a z doby slovanské ( 8. –9. stol.n.l.). Zajímavý možná může být pohled na tuto lokalitu v mapě, kde vidíme rozeseté kříže, kapličky, sochy světců i památnou lípu kolem významného poutního místa kostela Sv.Isidora. V novověku přicházejí železné kované kříže a od 18. století litinové na podstavci s korpusem Krista a častým nápisem INRI. Litinový kříž většinou vyúsťuje v oválnou či obdélníkovou cedulku s oslavným nápisem. Litinové kříže pak byly vystřídány kamennými, mramorovými, které, nebýt komunistické přetržky, by se asi stavěly dodnes, jak to dokládají četné současné příklady tohoto typu z Bavorska či Rakouska. Náš kříž je vskutku krásně zasazen mezi dva stromy. Na doporučeném parkingu se dá pohodlně zaparkovat, prohlédněte si místo a hned vám bude zřejmé kde keš je, to snad není ani brute force.
Symbol kříže:
Kříž, ať už v jakémkoli tvaru, byl vždy především setkáním dvou směrů, vertikály a horizontály, odjakživa spojovaných s dimenzí ducha a těla a s mužským a ženským principem. Jeho střed byl bodem, od něhož se budovalo pochopení prostoru, v němž vše mohlo být popisováno jako ležící nad a pod, vlevo a vpravo. Podstatným na tvaru kříže bylo právě setkání a tajemství. Vždyť v běžné zkušenosti máme vepsáno, že na křižovatkách cest setkávají se osudy a stojíme před rozhodnutím, kterým směrem se vydat. Ne náhodou, ale s intuitivní jistotou bylo písmeno x vybráno za označení neznámé v rovnicích. Stejně přirozeně označíme v knize křížkem místo, kde se tok autorových myšlenek setká, střetne či rozchází se směrem našeho uvažování. Neméně důležitá je však i zkušenost, že v tvaru kříže vážeme a otvíráme. Sotva lze nerozsypat náklad jen jedním směrem převázaný a každý sadař a lékař ví, že očistný řez musíme vést ve tvaru kříže. (P.Piťha - Velikonoční beránek)
Informace o sérii Drobné církevní památky (DCP): Když jsem o sérii začal přemýšlet, napadlo mě, že by mohla být otevřenou i pro další. Drobné sakrální architektury je v našem regionu dost a časem by mohla být pěkně (v tomto smyslu) podchycena a zdokumentovaná část krajiny. Pokud by vás někoho tento záměr zaujal a chtěl vytvořit keš do série prosím jej jen o zachování tvaru názvu keše a lokalizace v kladenském okrese.
Do série Drobné církevní památky patří tyto keše:
Velmi děkuji Stara.kryta za cenné postřehy a připomínky při provedení betatestu.