K určení polohy finálky poslouží speciální souřadný systém, který byl použit pro tvorbu sítě prvotních průzkumných vrtů při detailním mapování ložisek uranu Hamr a Stráž. Většina těchto vrtů již byla zlikvidována a na jejich místech nezůstaly v terénu žádné stopy. Některé z nich se ale používají dodnes jako hydrogeologické pozorovací vrty. Od ostatních později odvrtávaných vrtů se poznají podle tvaru jména. Jejich označení sestává z šesti číslic, obsahujících dvě trojmístné souřadnice polohy vůči vrtu HJ-1, kterému by příslušelo označení 000000. Na místě vrtu HJ-1 najdete earthcache GC525DD, z níž je možné dozvědět se z historie objevu ložiska uranu více.
Pravoúhlý souřadný systém byl kolem svého nulového bodu na vrtu HJ-1 pootočen vůči světovým stranám doleva o určitý úhel. V případě čistě numerického stanovení GPS souřadnic mysterky je nezbytné vypočítat tuto hodnotu přesně, a kromě toho také délkovou jednotku souřadného systému. U grafického postupu s kalkulačkou, pravítkem, kružítkem, tužkou a mapou je možné se bez stanovení těchto dvou čísel obejít.
Protože se předpokládalo odvrtávání průzkumných vrtů ve vybraných bodech čtvercové sítě s minimálním krokem dvou délkových jednotek, jsou obě teoretické souřadnice vždy sudá čísla. V názvu vrtu složeném ze dvou trojmístných souřadnic přitom není u záporných čísel použito znaménko. Pro odlišení kladných čísel byla použita modifikace spočívající v odečtení jedničky. Tento postup je přibližně načrtnut na obr. 1. Pozor, pootočení systému na obrázku je jen ilustrativní, o čtyřicet stupňů doleva, proto v případě numerického výpočtu GPS souřadnic není možné z obrázku vycházet (jinak řečeno, sever není na obrázku přesně nahoře). Podle toho, zda byla v označení vrtu hodnota prvního nebo druhého trojčíslí sudá nebo lichá, bylo možno určit, do kterého kvadrantu souřadnice patří. Skutečné souřadnice teoretických uzlů sítě tedy byly vždy sudé. Liché číslo znamenalo pouze zakódovanou informaci pro určení kvadrantu.
Schematický náčrtek znázorňující princip speciálního souřadného systému pro síť průzkumných vrtů.
Výchozím bodem pro hledání mysterky bude vrt asi šest metrů jižně od teoretické pozice N50°41.634' E014°50.695' (výchozí souřadnice cache). Před rokem 2023 bylo potřeba vydat se k němu po polní cestě od silnice například z místa zaparkování auta N50°41.702' E014°50.730'. Nyní už vrt bohužel neexistuje, a tedy jako náhrada slouží foto z roku 2013 níže. Na vrtu zjistíme jeho šestimístné označení příslušející teoretické pozici.
Hydrogeologický vrt, jehož označení je potřeba zjistit
Dalším prvkem skládačky je vrt HJ-1, který je přesně v poloze 000000 a jeho GPS souřadnice jsou N50°41.440' E014°51.488' (což jsou souřadnice GC525DD). A konečně finálka je zhruba deset metrů jižně od teoretické pozice 000022. U této pozice žádný vrt odvrtán nebyl, takže je to pro kešku příhodné ničím nerušené místo :-)
Pro ty z vás, kdo dáváte přednost důkladné předběžné přípravě včetně prohledávání informací z internetu, ještě jedna mimořádná pomůcka: Osa výše zmíněného pravoúhlého systému mířící někam do severovýchodního kvadrantu měla podle původního záměru projektantů průzkumné sítě směrovat od vrtu HJ-1 přesně k vrcholu Ještědu. O chybce při konečném vyměřování se vedoucí činitelé pravděpodobně nikdy nedozvěděli, protože i v moderních publikacích o historii těžby uranu v severních Čechách je stále opakováno, že osa x neboli Ještědský profil průzkumných vrtů vedou přesně k vrcholu Ještědu. Jenže při přenosu směru osy z regionální mapy v mapovém systému S42, obsahující Hamr i Ještěd (znáte dobře z turistických map 1:50000), do místní podrobné mapy v Křovákových souřadnicích JTSK došlo k typické chybě – korekce pootočení mezi těmito systémy byla sice započítána, jenže obráceně, takže osa x směruje od vrtu HJ-1 ve skutečnosti o dvojnásobek příslušné hodnoty mimo vrchol Ještědu.