Skip to content

Sumne Boskovice 03 - Skoly Multi-cache

Hidden : 12/20/2013
Difficulty:
2.5 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size:   other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Třetí ze série keší věnovaných moderní architektuře v Boskovicích, svým námětem volně navazující na pátou řadu seriálu České televize - Šumná města, kterou provází charismatický architekt David Vávra.


Nejstarší archivní doklad o boskovické škole pochází sice až z roku 1561, přesto však historikové usuzují o existenci školy již začátkem 15. století. Stejně tak i v pozdějších dobách byly Boskovice známy jako město, kde se školství dařilo, o čemž svědčí existence hned několika tehdejších škol – Chlapecké a dívčí Obecné školy, Měšťanské školy, Židovské školy, Rodinné školy pro dívky, Zemské dívčí vychovatelny, Živnostenské školy pokračovací, ale také Gymnázia. Ze současných škol lze pak jmenovat zejména tři Základní školy (které jsou po svém „sloučení“ největší základní školou v České republice), Gymnázium, Střední pedagogickou školu, Střední odborné učiliště André Citroena a Vyšší odbornou školu ekonomickou a zdravotnickou.

Úvodní souřadnice Vás zavedou do míst, kde se nachází zajímavá trojice prvorepublikových staveb. První z nich je Chlapecká škola (dnes známá spíše jako tzv. Zelená škola) od architektů Ernsta Wiesnera a Adolfa Liebschera z roku 1938. Jak říká v pořadu Šumná města architekt David Vávra – "s dobou stále drží krok, její puristický blok".

V místech, kde dnes škola stojí, bývalo kdysi hřiště. Příležitostně jej využívaly i zábavné kočující podniky s kolotoči a cirkusem. Výstavba obecné chlapecké školy na dnešním náměstí 9. května byla zahájena v srpnu 1938. Tomuto předcházela v roce 1937 místní školní radou vypsaná architektonická soutěž na projekt stavby chlapecké obecné školy. Porota udělila 1. místo a 5 000,- Kčs dvojici architektů Liebscherovi a Wiesnerovi z Brna. Z počátku byla výstavba docela komplikovaná a vlastní započetí výstavby skoro zaniklo díky příchodu německých vojsk. Vojáci tehdy obsadili budovy Gymnázia, Městskou školu, Obecnou školu chlapeckou a Obecnou školu dívčí.

K chystané slavnosti položení základního kamene na den 28. září již však nedošlo, neboť byla vyhlášena mobilizace. Podle původních plánů měla být stavba do zimy pod střechou a od školního roku 1939-40 se již mělo v budově vyučovat. S pochopitelným nedostatkem pracovníků však stavba postupovala velmi pomalu, takže v zimě byly hotovy pouze základy. Hlavní trakt byl dokončen až skoro o rok později – v srpnu 1940. Vyučovat se tak začalo v září roku 1940, nicméně plně fungovat začala budova až v roce 1943. V té době zde byl už dokončen blok centrálních šaten, tělocvična, byt školníka a byly zde umístěny konečně všechny třídy, poté co z budovy odešel Katastrální a měřický ústav a také Odborná škola pro ženská povolání.

Po osvobození bylo třeba uvést školu do náležitého stavu, proto se koncem května začalo po půldnech opět vyučovat. Ve školním roce 1949/50 byla provedena koedukace. Počet žáků se v tomto období neustále zvyšoval a bylo nutné zavést vyučování na směny. Ve školním roce 1965/66 se směnnému vyučování nevyhnula již žádná třída. Proto byla v roce 1970 provedena přístavba dalších šesti učeben. Tři byly vybudovány adaptací bývalé budovy mateřské školy a tři nové postaveny. V roce 1971 byla provedena generální oprava zdravotní instalace - topení a zavedení vody do všech tříd a kabinetů. Na dvoře nynější budovy LŠU byl téhož roku postaven objekt školní družiny.

Dalším velkým stavebním zásahem do dispozice objektu pak byla v roce 1980 započatá výstavba školní jídelny, která byla otevřena v roce 1982. Prostory bývalé jídelny a kuchyně v přízemí byly využity jako výukové dílny. Později bylo provedeno propojení přístavby s hlavní budovou. V roce 1992 byl hlavní vchod přesunut z náměstí 9. května do ulice na které je tato cache označena – tedy naproti budově ZUŠ. Současně s tím proběhly mimo jiné i úpravy uvnitř budovy, jako např. zrušení Síně tradic (na jejím místě byly vybudovány kabinety), nářaďovny a šaten pro učitele. Na to pak navazovala v roce 1993 generální oprava tělocvičny a přilehlých provozů. V roce 1995 byly před školou osazeny pingpongové stoly a u přístavby školní družiny bylo vybudováno hřiště rozšířením dvorku směrem do přilehlé zeleně. Rok nato pak nad školní jídelnou bylo přistavěno další patro, z důvodu chybějících učeben pro opětovně zavedené 9. třídy.

Označení "zelná" získala škola původně díky typicky zeleným oknům, které vystupovaly z puristicky jednoduché bílé hmoty. Po kompletním zateplení objektu a drobné rekonstrukci v roce 2009, byl tento poznávací znak a typický prvek odstraněn. Velmi zdařilá ukázka školské stavby z doby doznívajícího funkcionalismu tak po stránce architektonické kvality utrpěla - zelená kastlová okna byla nahrazena bílými plastovými a zelená byla nyní vybrána, jako nová (hlavní) barva omítky. Mimo to, byly jednoduché puristické hmoty a tvarosloví architektonicky doplněny o oranžovou barvu použitou na hmotu tělocvičny, nástřešní atiky a stejně tak na vyplnění prostoru mezi nadpražím oken a parapety v hmotě přístavby jídelny.

Další zajímavou stavbou, která stojí prakticky přímo přes ulici naproti nynějšímu vstupu do Základní školy je rodinný dům pro původního ředitele školy Cyphellu. Dům vznikl zároveň s výstavbou přilehlé školy a v dnešní době by tento počin byl asi docela stěží představitelný.

Jako druhá stavba v této lokalitě, která v současnosti slouží jako školská budova (ovšem jako třetí v pořadí na tomto relativně malém prostoru), v pokračování uliční fronty výše uvedeného rodinného domu je bývalá Okresní nemocenská pokladna z let 1928 – 1932 (nyní Základní umělecká škola) od brněnského rodáka Jindřicha Kumpošta.

Podnět pro stavbu budovy zaslala rada města ústřední sociální pojišťovně v Praze na podzim roku 1926. Okresní nemocenská pokladna tehdy sídlila v jednoposchoďovém domě, který měl být tímto významně rozšířen. Město dostalo státní příspěvek na stavbu ve výši 400 tisíc Kč a v nové budově tak byly mimo jiné také vybudovány lékařské ordinace, elektroterapie a vanové lázně. Budova byla využívána nemocenskou pokladnou až do roku 1953, kdy byla tato instituce zrušena.

Stávající využití - tehdy jako Lidová škola umění, získal objekt v roce 1960, kdy bylo k původní hmotě přistavěno boční křídlo do ulice Lidická a kdy byla na celé budově zaměněna původní pásová funkcionalistická okna za stávající klasická. Na začátku osmdesátých let se výše uvedné základní škole v souvislosti s výstavbou školní jídelny nedostávalo prostor pro výuku a dopoledne tak zdejší učebny sloužily jako třídy pro několik tříd nižšího stupně základní školy a odpoledne pak tyto prostory fungovaly jako učebny tehdejší LŠU. Nyní se zde vyučují následující obory – hudební, výtvarný, literárně-dramatický a pohybový.

Budova nás zaujme pro funkcionalismus nezvyklou atikou se zubatým hřebenem evokujícím erb zdejšího rodu pánů z Boskovic. Za touto „zubatou atikou se nachází observatoř místních astronomů – viz. cache GC483EV - Hvezdarna.

ARCHITEKTI
Ernst /Arnošt/ Wiesner (1890 – 1971)

Narozen 21. 1. 1890 v Malackách na Slovensku. Byl velmi aktivním brněnským architektem v období mezi 1. a 2. světovou válkou. Jeho tvorba byla ovlivněna Adolfem Loosem, jeho puristické stavby nepostrádaly klasicizující vyváženost a monumentalitu a patřily ve své době k nejlepším v Brně.

Rodiče pocházeli z Moravy a v roce 1899 se odstěhovali zpět na Moravu – do Brna. V letech 1908 -13 studoval na Vysoké škole technické a na Akademii výtvarných umění (u Bedřicha Ohmanna) ve Vídni. Po 1. světové válce působí jako samostatný architekt v Brně až do roku 1939, kdy emigruje do Velké Británie a zúčastňuje se zahraničního odboje proti fašismu. Po válce zůstává v Anglii, kde se věnoval především pedagogické činnosti na univerzitách v Oxfordu (1948 – 1950) a Liverpoolu (1950 – 1960). Roku 1969 jmenován čestným doktorem Univerzity J. E. Purkyně (dnes opět Masarykova univerzita) v Brně.

Zemřel 15. 7. 1971 v Liverpoolu.

REALIZACE A PROJEKTY

•BRNO - Dřevěný zahradní domek; Drobného 28c (1920) - 1
•BRATISLAVA - Administrativní budova Žilinské a Ladecké portlandcementové továrny; Gunduličova 10 (1925) - 2
•BRNO - Administrativní budova banky Union (dnes Český rozhlas Brno); Beethovenova 4 (1925) - 3
•BRNO - Münzova vila; Hroznová 86/19 (1926) - 4

•BRNO – Steinova vila; Barvičova 23/25 (1926) - 5
•BRNO - Kavárna Esplanade; Roosveltova 7 (1927) - 6
•BRNO - Dvojdům v kolonii Nový dům; Bráfova ulice (1928) - 7
•BRNO – Krematorium; Jihlavská 756/1 (1929) - 8
•BRNO - Palác Morava; Divadelní 603/1 (1929) - 9
•BRNO - Vila Neumark; Vinařská 28 (1929) - 10
•BRNO – Haasova vila; Lipová 248/43 (1929) - 11
•BRNO - Vila Stiassny (též tzv. „Vládní vila“); Hroznová 86/19 (1929) - 12
•BRNO - Moravská banka; Náměstí Svobody 92/21 /spolupráce s B. Fuchsem/ (1930) - 13
•PRAHA-SMÍCHOV - Vila Pick; U Mrázovky 7 (1930) - 14
•BRNO - Obytný dům s malými byty družstva Freundschaft; Rybářská 10 (1932) - 15
•BRNO - Prodejna obuvi F. L. Poppera; Masarykova 16 (1932) - 16
•ŠUMPERK - Poštovní a telegrafní úřad (dnes Česká pošta); Generála Svobody 100/13 (1935) – 17
BOSKOVICE – Chlapecká škola; náměstí 9. května 953/8 (1938 - 1943)

Adolf Liebscher ml. (1887 – 1965)

Narozen 3.5.1887 v Praze. Zde vystudoval i reálku (1905), ve studiích pokračoval na ČVŠT v Praze - odbor architektura (v roce 1911 vykonal 2. státní zkoušku). Studoval i v zahraničí, kde získal doktorát technických věd (1921). Působil jako jako asistent na ČVST v Praze a poté jako mimořádný profesor České vysoké školy technické v Brně (1922), kde přednášel dějiny architektury a nauku o kompozici a o výstavbě měst.

Jako samostatný architekt vytvořil mimo jiné regulační plány desítek měst. Byl úředně autorizovaný inženýr pro architekturu a pozemní stavby, člen klubu architektů. Ve volném čase maloval. Mezi jeho žáky patřil např. Josef Kranz – autor brněnské kavárny Era v Černých Polích.

V roce 1945 obviněn z kolaborantství s Němci a v roce 1969 posmrtně rehabilitován rehabilitační komisí FAST VUT v Brně.

Jindřich Kumpošt (1891 – 1968)

Narozen 13.7.1891 v Brně. V letech 1911-12 – studoval na AVU v Praze. Ve studiu pokračoval ve Vídni (1913-14 a 1918-19) na Akademie der bildenden Künste. V letech 1920-25 působí v Brně jako hlavní architekt stavebního úřadu města Brna. V roce 1926 si v Brně otvírá soukromou projekční kancelář, která fungovala až do roku 1945. Po válce (až do roku 1956 je vedoucím odboru výstavby Zemského (Krajského) národního výboru v Brně, předseda Zemského studijního ústavu plánování v Brně. Mezi lety 1945 - 1949 působí také jako externí učitel na Vysoké škole technické v Brně.

REALIZACE A PROJEKTY

•BRNO-VEVEŘÍ - Nájemné domy Úrazové pojišťovny dělnické pro Moravu a Slezsko; Nerudova 322, 323/8, 10 (1920-1921) - 1
•BRNO-ŠTÝŘICE – Městský nájemní dům s malými byty; Celní 17/5 (1922-1923) - 2
•BRNO-STRÁNICE - vlastní rodinný dům; Barvičova 15 (1922-1923) - 3
•BRNO-VEVEŘÍ - Okresní nemocenská pokladna; Nerudova 321/11 (1922-1924) - 4

•BRNO-KRÁLOVO POLE - Nájemní domy se spořitelnou a kavárnou; Palackého třída 1365/59,61, Husitská 1364/1,2,4 (1923-1925) - 5
•BRNO-STRÁNICE - Nájemní domy stavebního bytového družstva Vyhlídka; Vaňkovo náměstí 569-572,289,290,2/1-7 (1926) - 6
•BRNO-STRÁNICE – rodinné domy stavebního bytového družstva Na Vyhlídce; Lerchova 291,294,295,297,298,300/2a,4,4a,6,6a,8 (1926) - 8
•BRNO – rodinný dům Dr. K. Bělohradského; Tvrdého 568/26 (1926 – 1927) – 7
•BRNO – Ambulatorium Okresní nemocenské pokladny; Zahradníkova 494/2 (1927 – 1928) - 9
•BRNO - Kavárna Jana Nekvapila Savoy; Jakubské náměstí 109/1 (1928-1929) – 10
•BRNO – Nájemní domy stavebního bytového družstva Úspora; Zahradníkova/Tučkova 500-503,418/416 - 418, 258/12 - 16,16a,18/13 – 21/19 (1928 – 1931) – 11
BOSKOVICE - Okresní nemocenská pokladna (nyní ZUŠ Boskovice); náměstí 9. května 951/7 (1928 – 1932)
•BRNO-STRÁNICE – Rodinný dům pro syna a dceru; Preslova 387,388/4,4a (1928 – 1933) - 12
•BRNO – Rodinný dům manželů Pokorných; Lipová 906/1 (1930 – 1931) - 13
•TŘEBÍČ - Městská spořitelna; Karlovo nám. 106/57 /společně s B. Fuchsem/ (1931) - 14
•TIŠNOV - Městská spořitelna; Komenského náměstí 124 /společně s B. Fuchsem/ (1933) - 15
•BRNO-STRÁNICE – kolonie rodinných domů Pod vodojemem; Rezkova 429-447/28-49 (1935 – 1937) - 16
CACHE

Na úvodních souřadnicích této jednoduché multicache krabičku nenajdete - z důvodu kolize s jinými cachemi nebylo možné udělat přímo na místě tradičku. Byla by škoda tyto tři celkem kvalitní ukázky prvorepublikové architektury jen tak minout a tak zbývající souřadnice naleznete po projití jednotlivých stage-í. Všude bude třeba se pouze pozorně dívat a z nabídnutých řešení na místě vybrat to správné. Poté do neúplných souřadnic dosadit dosadit odpovídající čísla a můžete pro finálku. Při zjišťování souřadnic by Vám neměli vadit studující mudlové, kterých je zde celkem pochopitelně během dne docela dost.

Vzhledem k tomu, že se jedná o městskou cache, tak myslím není třeba zdůrazňovat, že kolem místa uložení finálky se mohou vyskytovat mudlové. Kromě nich je ale určitě zaručený (pro ty, kteří nejou zdejší) docela netradiční výhled na část města ;-)

- - - - - - - - - 2014-07-30 - STAGE 1 UPRAVENA (změnila se hledaná indicie) - - - - - - - - - - - -

STAGE 1 – číslo A

Na budově ZUŠ se vpravo na nárožním sloupu u vstupu nachází číslo budovy - orientační a popisné. Jejich součet je:
a) 859 - 1
b) 958 - 0
c) 598 – 2

STAGE 2 – číslo B

Vedle cesty do dvorního traktu ZUŠ, je vlevo směrem ke vstupu bývalého rodinného domu ředitele Zipfely venkovní nástěnka:
a) školní družiny – 8
b) skautu – 7
c) pionýra – 9

STAGE 3 – číslo C

K současnému hlavnímu vstupu do budovy základní školy vede:
a) 4 schody - 3
b) 6 schodů - 1
c) 8 schodů - 5

STAGE 4 – číslo D

Na těchto souřadnicích si nejprve stoupněte čelem ke schodišti bývalého hlavního vstupu do školy sloužícího pro studenty. Prostor nad vstupem je zastřešen zajímavým žebírkovým stropem - prvkem, který funkcionalisté rádi používali. Žebra mají převažující (hlavní) barevnost:
a) bílou – 8
b) zelenou – 7
c) šedou – 6

STAGE 4 – číslo E

Nyní se na určených souřadnicích otočíte vzad od schodiště, vidíte před sebou po levé straně původní přístavbu bývalé mateřské školy, která byla poté adaptována na učebny a školní družinu. Na zelené fasádě se nachází dvojdílná okna. Počet okenních otvorů je:
a) šest – 6
b) sedm – 7
c) osm – 8

STAGE 5 – číslo F

Poslední stage Vás dovede k rozšířenému dvorku přístavby školní družiny směrem do přilehlé zeleně. Na dvoře uvnitř mezi budovami jsou:
a) stromy - 6
b) záhony květin - 7
c) basketbalové koše na fasádě – 8

Nyní máte všechny chybějící části souřadnic zjištěny a můžete je dosadit do následujícího vzorce:

N 49°29.ABC    E 16°39.DEF

Do logbooku prosím pište POUZE datum a jméno - moc místa v něm není. Zážitky tak prosím pouze do elektronickeho logu.
V cache není tužka!
Cache vracejte prosím PŘESNĚ na místo, ze kterého jste ji vzali a tak jak byla! Ať nezkazíte lov těm, kteří přijdou po Vás.

Additional Hints (Decrypt)

Hiavge fr qboer qíirw. An ebmqíy bq bfgngaípu, avp arqežíz.

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)