ZANIKLY PODCETENSKY CUKROVAR Multi-cache

ZANIKLÝ PODCETENSKÝ CUKROVAR


Tímto Vás chci pozvat na krátkou procházku okolo objektu bývalého ,, Podcetenského cukrovaru,,v Dolním Cetně. Pro místní starší stále Podcetno.Cukrovar byl založený v roce 1869 a přestože většinou si lidé již v tomto objektu vybaví spíše mototechnu, či nedávno prodejnu různých salátů a rybích výrobků, ve starších textech lze objevit toto: ,,Přes nepřízeň doby, neporozuměním občanů a poměrů, které zavládly v cukrovarnictví českém v letech následujících, přestál dolnocetenský cukrovar nebezpečnou a v některých chvílích zoufalou krisi, udržel se a rozkvetl ve významný a moderní průmyslový podnik. Vyplňuje celou šiřku údolí pod Horním Cetnem. Do údolí byla svedena vlečná dráha z Chotětova sloužící zprvu pouze potřebám cukrovaru, později zveřejněna a prodloužena jest až do Skalska. Býval v Podcetně mlýn odedávna a i pivovar a celnice, neboť tudy procházela živá silnice od Benátek přes Bezno k Pětikozlům, Březovicům a Lipé ,,(České Lípě)


Myšlence postavit na bělském okrese cukrovar se v první polovině 60 .let 19.st. věnoval přední český rolník Jan Krouský z Katusic., zástupce okresů bělského, mladoboleslavského a mnichovohradišťského ve Sněmu království Českého. Roku 1864 se Josef Papoušek, hospodářský správce na statku vrutickém, jehož majitelem byl kníže JUDr. Rudolf Thurn Taxis, snažil získat knížete pro zřízení akcijního cukrovaru ve Vrutici. Další myšlenky na stavbu cukrovarů přerušila prusko-rakouská válka v roce 1866. Když se poměry po válce uklidnily, začalo se opět, tentokrát však určitěji, o stavbě jednat. Dlouho se uvažovalo o vhodném místě, až padlo rozhodnutí: Dolní Cetno. Důvody byly jasné. Cukrovar potřebuje dostatek vody a tu nabízel Strenický potok. 27.února 1868 byla do Skalska svolána první schůze upisovatelů. Na tomto jednání byl zvolen odbor pro přípravné práce, sestávající z Taxise, Krouského, Jíry, Honzů, Papouška, Pražíka a právního zástupce dědiců hrabat Pachtů z Bezna Dr.Pazourka. Předsedou byl jmenován kníže Taxis, k němuž ovšem měli někteří rolníci výhrady a nedůvěru spojenou se stavbou cukrovaru ve Vrutici. Jeho zástupcem se stal Krouský. Zvolený odbor dostal za úkol vypracovat stanovy akcijní společnosti. První valná hromada, svolaná 30.března 1868, se konala v Dolním Cetně, další pak 5.dubna 1869 ve Skalsku. První položkou zanesenou 1.dubna 1868 do spolkových knih, bylo vydání 400 akcií po 400 zl. Ještě téhož dne přijal pokladník splátku na akcie v hodnotě 3775 zl. Již 10.dubna je odeslána první splátka na stroje ve výši 3500zl. Dne 2.6.dubna 1868 oznámilo c.k. místodržitelství, c.k. ministerstvo povolilo započetí přípravných prací pro stavbu. Chybějící prostředky získala správní rada půjčkou 10000 zlatých u spořitelny v Mladé Boleslavi, 60000 zl od firmy Frund z Prahy. Později následovaly menší půjčky u hrabat Pachtů z Bezna, záložny ve Mšeně a Turnově, u fy. Beneelmayer a Rašín v Praze a jinde. Přišel říjen. Cukrovar stál pod střechou a rolníci se připravovali na sklizeń. Zkušenosti s pěstováním cukrové řepy nebyly, což se odrazilo v nízké sklizni - jen 1602q z hektaru. Protože práce na cukrovaru vrcholily, byla řepa uložena na polích do krechtů. Začátkem prosince byl cukrovar dokončen a 8.prosince 1868 byl strenickým farářem košťákem vysvěcen. Stoupající výroba, potřeba většího množství surovin a neustálé potíže s dopravou, nutily cukrovar jednat. Stále obtížnější shánění povozníků ochotných pro cukrovar jezdit donutilo správní radu zakoupit v roce 1877 vlastní potahy a tři páry koní a o dva roky později dalších osm párů koní od dělostřeleckého pluku. V cukrovaru byl ustaven tzv. hospodářský dohlížející na povozy, dovoz a odvoz. Potíží však neubývalo, spíše naopak. A tak když příznivé kampaně počínaje rokem 1873 a zvláště pak kampaň 1877-1878 zančně vylepšily finanční situaci cukrovaru, předložil Karel Matouš z Katusic ve výboru správní rady konaném 27.11.1879 návrh na stavbu vlečné dráhy do Dolního Cetna. V té době se však projektovala dráha z Mladé Boleslavi přes Mšeno do Litoměřic, trasovaná údolím Strenického potoka a tedy i Dolním Cetnem. Proto správní rada od svých záměrů upustila. Projektovaná trať se nakonec nestavěla a tak cetenští začali jednat s ředitelstvím TKPE o stavbě vlečné dráhy. Původně se zvažovala trasa do Stránova-Krnska. Protože však zastavěné plochy ve Strenicích a v Krnsku činily v projektu značné potíže, bylo rozhodnuto pro variantu do Chotětova. Vždyť i velkostatek Bezenský se nacházel tímto směrem a též další statky dodávající řepu do cukrovaru. A tak přeskočím další průběh a končím fakty, že provoz byl zahájen 13.9.1881 stavba vlečné dráhy stála 177 923 zlatých a 33 krejcarů. Nyní zde vidíte již úplně jiné firmy, ale prý v dobách, ne až zas tak dávných, kdy se dalo v Podcetně vystoupit z vlaku vedoucího ze Skalska do Chotětova býval na nynější návsi rušný provoz a výrobou cukru zde žil mnohý občan až do roku 1958, kdy zdejší výroba cukru skončila. Vlakový provoz pro osobní dopravu pak byl ukončen v roce 1970 a k 1.2.1974 byla trať oficiálně uzavřena pro velké náklady na rekonstrukci (8 milionů korun)


Ale vy jste sem dnes vyrazili pro poklad a tak přestaňme vzpomínat s místními a začněme se věnovat keši.
Úvodní souřadnice Vás přivádí před nejzachovalejší budovu bývalého cukrovaru, zde je úkol snadný :
St.1 Na stěně proti Vám objevíte černobílou tabuli s nápisem Ax- x zapište, jako : (A)
Počet dřevěných věžiček na střeše jako(B)
St.2 : Zde se nahněte dolů k potoku a najděte tabulku o renovaci mostu, poslední číslo letopočtu zapište jako (C)
Pokud se rozhlédnete okolo vás, určitě naleznete značku s číslem mostu 272- a poslední číslici trojčíslí zapište jako (D)
St.3 Zde na zadní straně dopravní značky přikazující maximální rychlost, zjistíte označený měsíc, který opět zapíšete, tentokráte, jako(E)
Nalevo od značky vidíte zhroucenou část cukrovaru. počet ocelových podpěr (ne jejich částí) , na kterých je zbytek střechy stěny před Vámi, zapište jako (F)
St.4: A na závěr poslední číslici letopočtu na konci betonového základu, kterou zapíšete, jako(G) a můžete počítat uložení finálky. A nyní tedy rovnice:
N 50°24. (F-C)( E-A) ( D+B) E 14°48. (G-A) ( E-D+F) (G+F+A)

10.11.2013- úprava souřadnic

2. ZANIKLÝ VRUTICKÝ CUKROVAR
3. ZANIKLÝ DOLNOBOUSOVSKÝ CUKROVAR
4. ZANIKLÝ VLKAVSKÝ CUKROVAR
5. ZANIKLÝ BRODECKÝ CUKROVAR