Filmova mista Jary Cimrmana Mystery Cache
Filmova mista Jary Cimrmana
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Posledním a bezpochybně největším z velikánů, na jehož filmová místa bych vás rád pozval, není nikdo jiný než génius, který zasáhl snad do všech oborů lidské činnosti, Jára Cimrman.
Rakouský Čech narozený ve Vídni byl největším světovým spisovatelem, vynálezcem, malířem, fyzikem, lyžařem a filozofem za posledních sto let a naprosto zaslouženě na jeho počest již bylo odhaleno několik pamětních desek.
Pojďme se tedy společně podívat na místa, kde se tvořily dějiny ve filmu „Jára Cimrman ležící, spící“ (1983), filmu, jenž je životopisem nezapomenutelného muže, který upadl v zapomenutí.
1. Járova školní léta - na prvním obrázku můžete vidět dívčí školu Minerva ve Vodičkově ulici (dnes Vodičkova 22, Praha), kterou Jára v domnění, že je žena, navštěvuje až do svých 16-ti let.
K osudovému zlomu v jeho životě dochází v posledním ročníku školy při tradičním pouštění věnečků, kdy zdánlivě bezvýznamná nehoda učitelky tělocviku vyústí v konfrontaci s ředitelkou školy v kabinetu biologie.
Tím končí Járova dívčí léta a dále se do historie zapisuje už jen jako muž.
2. Jára Cimrman jako vynálezce nemá moc štěstí. Se svými slavnými vynálezy telefonem, kinematografem, žárovkou, dynamitem a dalšími přichází na Patentový úřad (dnes Masarykova 11 v Liberci) vždy o chvíli později, než ti, kterým nakonec byly tyto objevy připsány. Jediným vynálezem, který zde je Cimrmanovi přiznán, jsou dvojdílné plavky.
3. Jára Cimrman malíř - po návratu z Paříže roku 1897 se setkává s Luďkem Maroldem, který mu nabízí spolupráci na tvorbě panoramatu bitvy u Lipan. Cimrman však nechce zůstat v půli cesty a spolupráci odmítá. Maroldovo nedůsledné spojení reality a malby je pro Járu výzvou ukázat, kam až může malíř jít. Vytváří vlastní velkoplošný obraz a v místě na dnešní cestě ze Staroměstského na Malé náměstí pokládá Praze k nohám moře.
4. Jára Cimrman bořící – Konopiště 1909. Poté, co Vídeň v závisti, že Praha má vlastní moře, dává příkaz k odstranění obrazu, rozhoduje se Cimrman k rozbití monarchie.
Na Konopišti se Cimrman stává domácím učitelem dětí následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este s cílem zasáhnout nenáviděnou monarchii přímo v jejím srdci, v habsburské rodině. Zde také sepisuje pro Františka Ferdinanda d’Este nástupnickou řeč.
Na dobovém obrázku (dnešní Krupkovo nám., Praha) můžete vidět kočár s Cimrmanem a arcivévodou při předčítání projevu. V pozadí je možné vidět budovu tehdejšího krejčovství, kde si nechával Ferdinand d´Este šít oblečky na zajíce.
5. Na dalším obrázku můžete vidět místo, kde Cimrman nasedá na povoz a odjíždí směrem na Pacov (silnice mezi dnešními obcemi Konopiště a Vatěkov).
Stává se tak poté, kdy po neúspěchu ve Vídni upadá u arcivévody Ferdinada v nemilost, definitivně opouští Konopiště a vrhá se na divadelní tvorbu.
6. Jára Cimrman byl dramatikem, jehož hry se dostávaly do světel ramp jen na premiéře a končívaly chvatným opuštěním jeviště. Přesto se však vždy nacházeli herci ochotni nastudovat jeho díla.
Na dobovém obrázku z roku 1911 můžete vidět poslední dva členy divadelního spolku opouštějící hostinec v Pacově po závěrečné scéně „Vichr z hor“ a ujíždějící na bicyklech směrem na Pelhřimov. Scéna se natáčela v Ondřejově u Prahy a z původního místa zůstaly už jen zbytky oplocení.
7. Jára Cimrman učitel. Po útěku z Pacova Cimrmanova stopa mizí a objevuje se až těsně před první světovou válkou v Liptákově. Zde působí jako učitel.
Na obrázku můžete vidět místo, kde Cimrman mívá s dětmi hodiny tělocviku. Toto místo je poblíž dnešního Vesce u Sobotky.
Zde také stopa Járy Cimrmana definitivně mizí. Při poslední hodině tělocviku namísto dětí běží sám Cimrman, Konrád Henlein pláče.
8. Nikdo nemůže žít věčně. Poslední bezpečně zjištěné místo pobytu Járy Cimrmana je Liptákov v Jizerských horách roku 1914, kde se také nachází muzeum peří. Můžete jej vidět na obrázku a tuto budovu můžete dnes najít na adrese Vesec u Sobotky č.p. 19.
Tolik o životě velikána, který se za svého života uznání nedočkal. Jisté ovšem je, že kdyby Jára Cimrman žil v době satelitů a družic, byl by zakladatelem geocachingu právě on.
Zdroj: Snímky z filmu „Jára Cimrman ležící, spící“, Google maps, filmová místa.
Jestli máte chuť vyrazit pro krabici, tak ji najdete na N ??° ??.??? E 0??° ??.???.
Kde to místo je, by mělo být zřejmé po přečtení listingu. Kryptografii, dějiny umění a další znalosti běžné pro Járu Cimrmana k nalezení souřadnic potřebovat nebudete, ale drobná znalost zeměpisu by se mohla hodit. Nic luštit se nemusí a v Ondřejově keš určitě ukryta není.
Tužku si prosím přineste vlastní, do keše se nevešla.
Varování: Finálka je umístěna na bezejmenném místě, které s filmem nikterak nesouvisí.
Additional Hints
(Decrypt)
Zntargvpxá. Oýinyá iengn.