Antický svět starověkého Řecka, kolébka demokracie. Ale také svět plný bohů, bájných bytostí i lidských hrdinů, svět plný bájí, mýtů a fanfastických příběhů. Kdo by neznal Prométhea, Hérakla, Odyssea, snad všichni slyšeli o Trójském koni nebo Minótaurovi. Ani zlaté rouno či Ariadnina nit vám nebudou neznámé.
K poznání Řecké antiky vede mnoho cest. Můžete studovat suchopárnou dějepravu, zkoumat a rozebírat Homérovy eposy Ilias a Odyssea v originále, přečíst si tyto báje a pověsti v moderním pojetí a nebo využít novou možnost:
Starořecké báje a pověsti přepracované do Geocaching podoby. Dvacet šest příběhů, dvacet šest kešek, dvacátý sedmý příběh bez konce, dvacátá sedmá keška jako bonusová, Opět tu najdete čtyři základní typy kešek – tradiční, multi, mystery i letter-box. Některé budou snadné, jiné obtížnější. Některé vas pobaví, jiné možná rozpláčou. Některé se vám budou líbit, u některých nám vynadáte. Takový už je život. V jakém pořadí je budete procházet, je úplně jedno. Pokud ale chcete objevit „Příběh bez konce“, musíte získat indicie k jeho nalezení. V některé kešce bude cosi, v další třeba nic. A tak až posbírate všechna „cosi“, už vám nebude nic stát v cestě objevit a navštívit Řecký Pantheon.
A vůbec nebude na škodu si u každé kešky celou báji dobře přečíst, naučit se ji, nebo ji vytisknout a vzít sebou, u žádné nevíte, co všechno se bude hodit. Pro ty kačery, kterým se moc nechce číst (některé báje jsou i trochu delší), jsme připravili malé překvapení.
Můžou si celou báji poslechnout v audio podobě, stačí v listingu kliknout na tlačítko a ejhle, už to hraje. A ti největší pohodáři si to stáhnou do svých „empétrojek“, zacpou uši sluchátky a místo ptačího trylkování budou cestou ke kešce pěkně poslouchat vybranou báji. Pro úplnost tady máte seznam celé série, stačí kliknout a otevře se vám její listing.
PROMÉTHEUS
POTOPA
FAETHON
ORFEUS A EURIDIKA
ZALOŽENÍ THÉB
PENTHEUS
MIDAS
TANTALOS
NIOBA
PELOPS
O ZLATÉM ROUNU
IÁSON A MÉDEA
HÉRAKLES
PERSEUS
DAIDALOS A IKAROS
THESEUS A ARIADNA
SISYFOS
BELLEROFONTES
MELEAGROS
OIDIPUS A ANTIGONA
FILEMON A BAUCIS
ÉROS A PSÝCHÉ
GÝGES A PRSTEN
TROJSKÁ VÁLKA
ORESTES
ODYSSEOVY CESTY
PŘÍBĚH BEZ KONCE (Pantheon)
Celá série je rozdělena do dvou částí.
První část (prvních jedenáct kešek) najdete v kouzelném údolí Radnického potoka. Pro tuto část je asi nejvhodnější zaparkovat geopovoz na P1, leží ve středu této části.
Druhá část je v lese „Koželužka“ mezi Vejvanovem a Lhotou pod Radčem. Tady je asi nejvhodnější zaparkovat na P2.
Ve fénickém městě Sidonu panoval kdysi král Agenor. Jeho dcera Europa byla široko daleko známa svou krásou nejen mezi lidmi, ale i u bohů. Sám vládce bohů Zeus si ji zamiloval. Jednou zrána se procházela krásná Europa s družkami po rozkvetlých loukách na mořském břehu. Dívky trhaly květiny a pak usedly do stínu košatých stromů a vily věnce. Když zvedly od vití věnců zrak, vydechly překvapením. Před nimi stál nádherný bělostný býk s malými rohy, průzračnými jako křišťál. Tvářil se tak mírně, že z Europy i z dívek brzy spadl strach. Europa mu podala hrst květin k růžové tlamě a její družky mu ověnčily rohy. Býk si s dívkami pohrával, přitančil na lesklých kopýtkách k Europě, sklonil šíji a poklekl na přední nohy, jako by ji vybízel k projížďce. Europa se smíchem usedla na podivuhodného býka a zavolala na družky, aby si přisedly k ní. Ale býk nečekal, až k němu přistoupí ostatní dívky, zvedl se a dal se s Europou na hřbetě na útěk přímo do mořských vln. Zděšená Europa naříkala a plakala. Nebylo jí to však nic platné. Býk plaval na širé moře a břeh s bědujícími dívkami se jí za chvíli ztratil z očí. Na všechny strany se rozprostírala jen hladina modrého moře. Zapadlo slunce, na nebi i ve vlnách se zatřpytily první hvězdy a býk s Europou stále ještě plaval. V temnotě před nimi se ukázal černý stín neznámého pobřeží. Býk doplaval k pevnině a vystoupil s umdlévající dívkou na suchou zemi. Jemně uložil Europu na měkký trávník a zmizel. Z teplé noční tmy se vynořila bohyně lásky Afrodita. Naklonila se nad vystrašenou dívkou a utěšovala ji. „Neboj se,“ řekla tiše, „nic zlého se ti nestane. Sám vládce bohů Zeus se proměnil v býka a unesl tě, protože si tě zamiloval. Tvé jméno bude nesmrtelné. Světadíl, který tě přijal, bude se navěky nazývat tvým jménem, Europo.“
Tak žila Europa s Diem, ukrytá v daleké krajině. Její otec, král Agénor, hluboce pro ni truchlil. Vysílal posly, aby mu o zmizelé dceři přinesli aspoň nějakou zprávu. A poslové se vraceli a mlčeli. Žádný z nich nepotěšil krále ani malou nadějí. Proto si dal zavolat svého syna Kadma. „Jdi,“ řekl, „vyhledej a přiveď mi svou sestru Europu. Prohledej celý svět a utiš můj zármutek. Ale bez ní, bez ní se mi nevracej!“
Kadmos svolal své nejstatečnější bojovníky, vybral si z nich družinu a vydal se do světa za svou sestrou. Putoval známými krajinami do krajin méně známých a cizích, stále dál a dál. Cestou se vyptával na Europu, ale nikdo o ní nevěděl. Mnoho pobřeží přešli, mnoho řek přebrodili, a všechno bylo marné. Jednoho dne zabloudil i se svým průvodem a dostal se na neznámou cestu. Šli po ní a po dlouhé době potkali pocestného. Vyptávali se ho, kam cesta vede, a dověděli se, že se tou cestou dostanou do Delf. „Vidím, že jste z daleka,“ řekl pocestný, „snad jste se vydali za dobrodružstvím, snad někoho hledáte. Ať tak nebo tak, jste-li už na cestě do Delf, zeptejte se delfské věštírny na radu. Možná že vám sami bozi ukázali tuhle cestu.“ Kadmos se zaradoval. Už dávno slyšel o Delfách.
V slavné delfské věštírně seděla nad skalní rozsedlinou na vysoké trojnožce věštkyně Pýthie. Vdechovala páry vystupující z rozsedliny a opojena vykřikovala nesrozumitelné věštby, které kněz zapisoval a sestavoval prosebníkům odpovědi. Kadmos poděkoval pocestnému, a když dorazili do Delf, vyhledal věštírnu a zeptal se na radu. Kněz předal Kadmovi tuto věštbu: „Nepátrej po ztracené sestře a nevracej se do vlasti. Na osamělé louce najdeš jalovici, která ještě nenesla jha. Jdi za ní a tam, kde si odpočine, postav město a nazvi je Théby.“ Kadmos uposlechl vůle bohů. Šel se svými druhy hledat osamělou louku, aby splnil, co věštba předpověděla. Zanedlouho našel louku i mladou krávu, pasoucí se na šťavnaté trávě. Následoval ji a přebrodil v jejích stopách říčku a přešel rozlehlá luka. Konečně se kráva zastavila, ohlédla se na Kadma a jeho průvodce, zdvihla hlavu a táhle zabučela. Zvolna se položila a Kadmos padl na kolena a radostně políbil cizí zemi, která se mu teď měla stát domovem. Průvodcům nakázal, aby donesli čisté pramenité vody k oběti. Les, do něhož Kadmovi druhové vstoupili, nepoznal ještě ostří sekyry. Prodírali se hustými houštinami za šuměním pramene. Vyvěral ze skály, byl bohatý a čirý, přeskakoval vlhké kameny a šířil kolem sebe příjemný chlad. Poklekli, aby nabrali vody. V tom se ozval ve skalní sluji hřmot a supění. Křoví nad pramenem se rozhrnulo a ohromení muži spatřili obrovského šupinatého draka s krvavým hřebenem, táhnoucím se od hlavy až k ocasu. Obludě šlehaly z očí plameny a celá byla plna jedu. Rozevřela tlamu s třemi kmitajícími jazyky a třemi řadami zubů a vydechla na ně otravný mrak svého dechu. Koho nezadusila dechem, toho rozmačkala šupinatým tělem a roztrhala v drápech. Slunce vystoupilo na vrchol své dráhy a zkrátilo stíny, ale Kadmovi druhové se nevraceli. Kadmos se začal obávat, že se jim přihodilo něco zlého. Vzal proto meč a oštěp a šel je hledat. Našel v houštinách prosekanou pěšinu a dostal se až ke skále s pramenem. Tam ležela jeho družina pobita a nad mrtvými kýval zlověstně hlavou hrozný drak. Kadmos se podíval drakovi neohroženě do očí podlitých krví a zvolal:
„Buď budu, věrní druhové, vaším mstitelem, nebo vaším druhem i ve smrti!“ Shýbl se pro veliký balvan a mrštil jej na draka. Takový balvan by jistě pobořil i pevné městské hradby, ale drakovi neublížil. Odrazil se od jeho šupinatého krunýře a jen roznítil jeho vztek. Vzepjal se proti útočníkovi. Kadmos vrhl oštěp a prorazil ostrým hrotem drakův krunýř. Drak stočil hlavu k hřbetu, zahryzl se do oštěpu a přelomil jej. Hrot nemohl vyrvat, utkvěl pevně v ráně. Bolestí rozzuřený drak se obrátil na Kadma, roztáhl smrtící tlamu a chtěl černým jedovatým dechem hrdinu usmrtit. Kadmos poznal včas drakův úmysl a uskočil za mohutný strom. Připravil si druhý oštěp a vrazil jej do drakova hrdla takovou silou, že probodl draka i blízký dub zároveň. Drak se zazmítal a vytrhl dub i s kořeny. Z hrdla se mu vyřinula proudem krev a ve chvilce bylo všechno kolem červené, traviny, mech i větve stromů. Umírající obluda uhodila naposled ocasem vpravo a vlevo, přerazila s praskotem několik stromů a ztichla.
Zatímco si Kadmos prohlížel zabitého draka a žasl nad jeho obrovitým tělem, snesla se k němu bohyně Pallas Athéna. „Zasej zuby mrtvého draka,“ rozkázala mu. Kadmos zkypřil půdu oštěpem a do vyrytých brázd zasel dračí zuby. Pojednou se začaly hroudy nad dračí setbou pohybovat, z hlíny vyrazily hroty mečů a oštěpů, chocholy, přílby, hlavy, hrdla a hrudi, paže třímající zbraně. Celé pole se zaplnilo bojovníky s pozvednutými zbraněmi. Kadmos se polekal vojska a chopil se meče. Ale jeden z válečníků na něho křikl:
„Nevměšuj se v náš boj! To je naše věc!“ a máchl mečem po nejbližším bojovníku. Ten ho probodl dobře mířeným oštěpem. Před Kadmovým zrakem propukla bitva a bojovníci se pobíjeli navzájem. Nemohlo tomu být jinak. Vždyť se zrodili ze zubů draka, který byl synem Area, boha války. Pláň se pokryla padlými muži. Jen pět jich zbylo z celého množství a ti uzavřeli mezi sebou mír. Byli silní a udatní, neboť uhájili život v tuhém boji.
S nimi založil Kadmos hrad a město Théby.
Celý text si můžete stáhnout a vytisknout jako PDF soubor
nebo poslouchat a stáhnout jako audio soubor MP3
Stejně jako Kadmos při hledání své sestry Europy, i vy projdete mnoho břehů, přebrodíte mnoho řek, až vás vaše nohy zavedou do Delf na 1. stage - souřadnice:
N 49° 53.770
E 013° 35.205
Tam k vám Pýthie Teri pronese tuto věštbu:
„Nepátrej po ztracené sestře a nevracej se do vlasti. Hledej cestu k řece až tam, kde burácí vodopád. Tam zabij obrovského draka, který tam hlídá. Pokud se ti to podaří, založ na onom místě (stejně jako Kadmos) svůj hrad a město Théby. Tvoje cesta k hřmícímu vodopádu začne zde u dvojité borovice a tvá kmitající šipka tě povede“
N 49° 53.XXX
E 013° 35.YYY