JEZUITSKÁ KOLEJ
Na trase kutnohorské Královské cesty se rozprostírá rozsáhlý komplex budov. Jedná se o Jezuitské koleje, ve kterých působili členové jezuitského řádu. Ti se snažili o rekatolizaci místního obyvatelstva. V komplexu dnes sídlí Galerie Středočeského kraje, která je druhou největší galerií v České republice. Prohlídnout si zde můžete stálou expozici s názvem Sbírka 123. Vystavena je zde i vzácná středověká iluminace s motivem těžby a zpracování stříbra, pocházející přímo z Kutné Hory z období 15. století.
Příchod jezuitů do Kutné Hory
Příchod jezuitů do Kutné Hory je datován na rok 1626. V té době patřila Kutná Hora mezi města, ve kterých měla hlavní náboženský vliv utrakvistická církev. Utrakvismus byl křesťanská konfese, která vzešla z husitství a v patnáctém století patřila mezi vůbec nejdominantnější víru. Úkolem jezuitů, kteří do města přicházeli, bylo provedení rekatolizace utrakvistického města a jeho okolí. Nejprve se řád zaměřil na výchovu dětí a mládeže. Své učení šířili i mezi ostatní lid. Do majetku jezuitského řádu se v té době dostal i chrám svaté Barbory. Proto, aby mohli své učení šířit efektivněji, vystavěli si v letech 1667 - 1700 v jeho okolí vlastní koleje.
Stavba
Na stavbě jezuitské koleje se podílel významný jezuitský stavitel Domenico Orsi. Podle projektu měl celý komplex získat půdorys písmene E. Nakonec jedno z křídel nebylo dokončeno, a pokud se na koleje podíváme z ptačí perspektivy, uvidíme areál tvaru písmene F. Byla vybudována i krytá galerie, jejíž pomocí se kolej propojila s chrámem svaté Barbory. Jezuité si nepotrpěli na okázalé stavební prvky, proto výzdoba koleje není příliš výrazná. Díla pocházejí od jezuitského sochaře Františka Bauguta. Kolej měla původně tři věže. V devatenáctém století musela být prostřední z nich ze statických důvodů snesena.
Královská cesta
Jezuité chtěli v Kutné Hoře vytvořit Královskou cestu, stejně, jako je tomu v Praze. Kutnohorská cesta měla začínat u chrámu svaté Barbory a pokračovat přes nedaleký most až k Vlašskému paláci. Na mostě před Jezuitskou kolejí byla vytvořena galerie soch, zobrazující významné světce. Všechny sochy, kromě Jana Nepomuckého, jsou dílem sochaře Františka Bauguta. Z jezuitských světců vyobrazil Ignáce z Loyoly, Františka Xaverského a neopomněl ani patrona české země, svatého Václava.
O kešce:
Jedná se o magnetickou nanokeš.
Keška nobsahuje tužku!
Ke kešce:
Vaším úkolem bude vyhledat či zodpovědět pár otázek, aby jste se dostali ke kešce.
Otázky:
1. Ve kterém roce byla snesena střední štíhlejší a vyšší věž Jezuitské koleje = ABCD?
2. Kolik lip tvořilo alej tzv. mostu s galerií barokních sousoší před Jezuitskou kolejí = E?
3. Pokud by jste se na areál Jezuitské koleje podívali z ptačí perspektivy, uvidíte areál ve tvaru písmene? Toto písmeno je kolikáté v abecedě = F?
4. Autor galerie soch před Jezuitskou kolejí František Baugut vložil do kamene svou představu světců. Kolik vytvořil soch světců před Jezuitskou kolejí = G? Nápověda: Pokud spočítáte všechny sochy světců před Jezuitskou kolejí, tak od součtu soch odečtěte sochu Sv. Jana Nepomuckého před restaurací U Varhanáře.
Kontrolní součet: A+B+C+D+E+F+G=59
Finální souřadnice získáte dosazením do následujícího zadání:
N 49°56.(G*E*D)-(A*B*C*D)-(F+G+B+D)
E 15°15.(B*F*G)+(E*F)-E+(B+C+D)
Kontrola finálních součadnic:
Tak a můžete na ni vyrazit.
Pokud se Vám tato keška nebo jiná ode mne líbila, tak se nebojte dát bod oblíbenosti.
Pokud chcete, tak můžete navštívit další naše kešky. Naše kešky jsou zde.