SOUŘADNICE KEŠE BYLY ZMĚNĚNY!!
Na úvodních souřadnicích cache NEHLEDEJTE, zde jen můžete zaparkovat či začít „lov“.V keši není tužka.
Na procházce strávíte asi hodinu.
Souřadnice multicache jsou ve tvaru:
N 50°02.ABC E 14°32.DEF
Kontrola souřadnic: A+B+C+D+E+F=34. Na každém stage vylušti příslušné číslo a dosaď je do základních souřadnic.
PETROVICE
První spolehlivá zpráva o Petrovicích je až z roku 1352 a je zaznamenána v Registru papežského desátku. Další ze záznamů již konkretizuje prvního známého vlastníka obce - byl jím pražský měšťan Mikuláš Klementer. Klementerové byl bohatý patricijský rod. Jižní a jihozápadní svahy nad Botičem s lehkou písčitohlinitou půdou a kamenitým podložím byly velmi vhodnou lokalitou k pěstování vinné révy. Tomu napovídá jednak původní historický místopisný název "Na vinici" i erbovní znamení rodu Klementerů - dva vinné listy. Erb rodu Klementerů se stal téměř beze změn znakem městské části Praha - Petrovice.Klementerové měli Petrovice ve vlastnictví až do roku 1399, kdy je Anna Klementerová přinesla věnem svému choti Johánkovi Kbelskému. Nový majitel nechal opravit kostel a provést výzdobu interiéru celoplošnými freskami, jejichž fragmenty jsou v kostele k vidění dodnes. Kbelští "seděli na Petrovicích" až do roku 1429, kdy je Kateřina - dcera Johánka Kbelského - dala připsat svému choti Janu Kunvaldskému. V následujících staletích Petrovice měnily mnohokrát své majitele, ať již prodejem nebo sňatkem či dědictvím. V jejich držení se poměrně rychle střídaly šlechtické rody i zvučných jmen. Největší rozvoj zaznamenaly Petrovice zejména po roce 1716, kdy je koupil František Peceli z Adlersheimu. Na místě původní středověké tvrze nechal postavit barokní zámek a zřejmě i barokně upravit kostel sv. Jakuba. K chrámové lodi byla přistavena zákristie a věž s původně cibulovou bání. Do této věže byl r. 1776 přenesen z opodál stojící dřevěné zvonice zvon, odlitý v roce 1694. (Druhý zvon kostel dostal až v roce 1865 díky jednomu ze zakladatelů firmy Sellier-Bellot). Při zmíněné přestavbě Františka Peceliho - v první polovině 18tého století - byla do zdí kostela proražena nová okna v barokním slohu, byl rovněž zrušen původní gotický vchod od tvrze a zbudován nový - pod přistavěnou věží. Druhá rekonstrukce byla zvolena v novogotickém stylu. Byla provedena velmi citlivě zásluhou hraběte Arnošta Emanuela Silva Taroucy. Pro vnější vzhled kostela byla zvolena forma pozdní gotiky a pro interiér neorománský styl. Se zánikem roboty a vrchnostenské správy v roce 1848 začal být v českých zemích budován systém místní samosprávy. Petrovice, které měly v té době 27 usedlostí s 338 obyvateli, tehdy tvořily jednu politickou obec s Horními Měcholupy, územně příslušnou do říčanského okresu a to až do roku 1920. V tomto roce sice vzniká Velká Praha a k hlavnímu městu se připojují některé okolní obce, avšak Petrovice nadále spadají pod Okresní úřad Říčany. K hlavnímu městu byly připojeny až 1. ledna 1968 a připadly do desátého pražského obvodu. Po roce 1989 se Petrovice staly jednou z 57 městských částí s vlastním zastupitelstvem. Více na:
www.prahapetrovice.cz
HOSTIVAŘ
Obec Hostivař byla připojena k Praze v roce 1922 a začleněna do obvodu Praha XIII. Od roku 1960 je součástí obvodu Praha 10. Aktuální počet obyvatel MČ Praha 15 podle ČSÚ k 30.9.2010: 30.891. Hostivař je katastrální území v jihovýchodní části Prahy, které společně s Horními Měcholupy tvoří městskou část Praha 15. Patří do obvodu Praha 10 a správního obvodu Praha 15. Před připojením k Praze 1. ledna1922. Rozloha Hostivaře je 8,01 km2 (78 % městské části Praha 15), počet obyvatel v roce 2001 byl 31 000, v Hostivaři bylo 1345 domů a 8591 bytů. Znak Hostivaře, tvořící levou horní čtvrtinu znaku Prahy 15, představuje cimbuří tvrze s rožmberskou růží. Historie První písemná zmínka o Hostivaři, v Kosmově kronice, se týká roku 1068. Název získala pravděpodobně podle jakéhosi Hostivara sídlícího pravděpodobně na ostrožně nad Botičem. 1541 skoupil a tím sjednotil Hostivař Jan Koutský z Kostelce. Ten přestavěl i tvrz (v místě Toulcova dvora). Roku 1577 koupil ves spolu s osadou Práče Vilém z Rožmberka, nejvyšší pražský purkrabí. Z první poloviny 17. století jsou zprávy o velmi špatném stavu hostivařského statku. Po zavedení číslování domů bylo v Hostivaři roku 1779 65 čísel (v roce 1841 už 87). Roku 1890 měla 1326 obyvatel žijících v 122 domech. V roce 1910 měla Hostivař 200 domů a 2276 obyvatel, v roce 1930 měla 5118 obyvatel. V roce 1702 byla postavena první dřevěná škola, 5. dubna1840 kamenná škola a roku 1895 nová škola na Trhanovském náměstí, dnes v ní je základní umělecká škola a klub bojového umění a Základní škola Hostivař se přestěhovala do nové budovy v Kozinově ulici. Roku 1922 byla Hostivař připojena k Praze.
Botič v historické části Hostivaře
Historická část vsi si zachovala dobový ráz a kolem roku 2000 byla v některých částech rekonstruována tak, aby její kulturní hodnota vynikla, například šedé pouliční svítilny z 60. let byly nahrazeny historizujícími sloupy. Za vidění stojí kostel Stětí sv. Jana Křtitele a okolní ulice Selská, Domkářská a Chalupnická i chodníček kolem Botiče. Západně, pod sídlištěm Košík, je Toulcův dvůr, bývalý panský dvůr a tvrz ze 14. století, dnes středisko ekologické výchovy. Stará Hostivař je památkovou zónou. Farní kostel Stětí sv. Jana Křtitele je románského až raně gotického původu, pravděpodobně z 11. století, a prošel několika přestavbami a úpravou po polovině 19. stol. U jižní strany zdi bývalého hřbitova je dřevěná zvonice na podezdívce z 18. století. Na staré selské jádro Hostivaře navazuje domovní zástavba zejména z přelomu 19. a 20. století a první poloviny 20. století, domky v okolí Trhanovského náměstí, někdejší Brejchovny (náměstí J. Marata) a v okolí Hornoměcholupské ulice (Nová Hostivař). Za železniční tratí je oblast novějších rodinných domků, zvaná V nových domcích nebo V Chotejně. Na čtvrť navazuje rozsáhlá průmyslová oblast, zasahující i do území Dolních Měcholup, Malešic a Strašnic. Takzvané „Depo Hostivař“ pražského metra však leží již celé hluboko na území Strašnic. Nevyužitá území této oblasti a menší hájky v ní jsou oblíbeným bydlištěm bezdomovců.
Hostivařská přehrada
Větší část údolí Botiče v Hostivaři je chráněna jako přírodní památka Meandry Botiče. To je společně s Hostivařskou přehradou (dokončena 1962) a rozsáhlým lesoparkem po obou jejích stranách a sadů a mokřadu u Toulcova dvora součástí přírodního parku Hostivař-Záběhlice. Do Hostivaře spadá převážná část přehradní nádrže včetně první ze dvou placených pláží. Celým územím podél Botiče prochází naučná stezka Povodím Botiče. V západní části lesoparku, poblíž Košíku, je hájovna se zookoutkem. Východní část lesoparku tvoří vrch Kozinec. Na něm jsou i sotva znatelné stopy historického hradiště Šance. Více na:
www.praha15.cz
HORNÍ MĚCHOLUPY
Obec Horní Měcholupy v roce 1922 náležela k říčanskému okresu, od roku 1949 k okresu Praha venkov a v roce 1968 byla připojena k obvodu Prahy 10. Rozloha katastrálního území činí 225 ha, počet obyvatel 13 000, počet domů 362, počet bytů 3 458. První písemné záznamy se datují od 1293. Více na:
www.praha15.cz
Odlov cache: Budeš potřebovat „kouzelnou hůlku“. Na finálkách poklekni, ruce své pod schody napřáhni. Hůlka je zde schovaná, na pomoc jak dělaná. Pořádně se rozhlížej a hůlkou pak zamávej. Keška z hlubin OPATRNĚ přivolána, k logování připravena. ALE NEZAPOMEŇ – hůlku musíš opět do tajemné skrýše dát, jinak tě bude prokletí po celý život pronásledovat!!!