V obci stával knížecí folvark, u něhož byla zřízena také pec na pálení vápna. Protože se k nám pálení vápna rozšířilo z jižních zemí, kde byly pece nazývány calcarium, usuzuje se, že odtud mohl vzniknout název obce. Ta byla kdysi také nazývaná Kolkovicemi. Podle údajů ve vratislavském archívu zde již v roce 1558 bydleli dva knížecí vysloužilci Lasolinus Blasko a Balcar Michal. V historických pramenech se můžeme setkat také s označením „pán na Kojkovicích“ a „rytíř z Kojkovic“. Ještě dnes zde najdete několik bývalých vápencových lomů. Kojkovická hůrka měla svůj význam již v dávné minulosti. Bylo to vhodné strategické místo porostlé tehdy vysokými duby a lípami. Vznikl tady obranný objekt spojený s dalšími obrannými místy v okolí Těšína a Lištné. V roce 1906 se zde konaly vojenské manévry, které z Kojkovické hůrky pozoroval František Josef I. Kousek od vrcholu se nachází Císařský památník, jemuž je věnovana jiná keš
Z vrcholu kopce jsou hezké výhledy jak na českou, tak na polskou stranu. Na východním úpatí hůrky je jediné místo na Třinecku, odkud lze za dobrého počasí spatřit vysílač na Lysé hoře. Směrem do Polska lze za dobrého počasí spatřit haldu Szarlota nedaleko Ratiboře.
První zastavení je na severozápadě obce, v místě, kde se nacházel hraniční přechod Punców – Kojkovice.
Po 1.světové válce připadly Kojkovice v roce 1920 tehdejšímu Československu. Hraniční čára byla v tomto úseku vytýčena po hranici katastrálního území Punców a Kojkovice. Byla zavedena společná česko-polská ulice Kojkovická. Příjezd k domům na polské i české straně je společný. Na křižovatce ulice Kojkovické se silnicí spojující Třinec s Lištnou byla zřízena celnice. Za časů PLR byl přechod uzavřen. Výjimku měli obyvatelé na ulici Kojkovické. Museli se zastavit u celnice a po kontrole dokumentů je pohraničníci pouštěli ke svým domům při hranici s tím, že polský pohraničník nepouštěl Poláky na území ČSSR a český pohraničník nepouštěl Čechy na území PLR. Taktéž bylo hlídano, aby sousedé nepřekračovali hranici přes silnici na druhou stranu. Po roce 1989 zde byl otevřen hraniční přechod pro malý pohraniční styk. Osobním automobilem nadále nebylo možné přejet hranice. To se změnilo až po vstupu ČR a PL do Schengenu, 21.12.2007 , budka celníku byla odstraněna a že tudyma vede hranice mezi dvěma státy poznáte jen podle informačních cedulí.
Takhle to vypadalo před vstupem do Schengenu 
a takhle to tam vypadá dnes
Poblíž místa, kde stojíte je hraniční kámen a na něm číslice ve tvaru XX / Y. Za použití malé násobilky vydělte čísla XX číslem Y, zbytek po dělení je číslo A do finálního vzorečku.
Druhá zastávka je v centru obce. Na tomto místě dříve stávala polská škola, postavená v letech 1902-1907.
¨ 
Dříve chodily školou povinné dětí do okolních obcí, především do Puncówa. V roce 1960 byly Kojkovice administrativně přičlěněny k Třinci a v roce 1961 byly z důvodu malého počtu dětí obě místní školy, jak polská, tak i česká, postavená v roce 1932 uzavřeny. Nyní se na tomto místě nachází místní kulturní dům.
Na rohu domu je uveden letopočet ve tvaru 19BC , kde číslice na místě B a C dosaďte do vzorečku pro finálku.
Třetí stage je u požární zbrojnice.
Ta patří místnímu sdružení dobrovolných hasičů SDH Kojkovice.
Zdejší dobrovolní hasiči často trénuji na louce u místního kulturního domu, kde párkrát do roka bývají i závody dobrovolných hasičů z širokého okolí.
Spočítejte okna na věži požární zbrojnice a číslici dosaďte za písmeno D.
Finální souřadnice si můžete vypočíst na možném parkovišti, netřeba dráždit místní mudly zvýšeným pohybem okolo jejich obydlí.
Final: N 49°42.ADB', E 18°41.CAC'
V keši není tužka!
Vracejte prosím keš na stejné místo. Děkuji
Přeji příjemný odlov.
Fotografie č.1,2 a 5 je zdroj internet.