Inspirací pro tuto keš byla piksla Stolmirsky kravin. Uvědomil jsem si totiž, že ta je dalším vývojovým trendem pro ukládání keší. Poté, co byly zabrány všechna zajímavá místa, hrady, zámky, kostely a kříže v okolí, jsou teď na řadě kravíny, vepříny a slepičárny. A protože nechci čekat, až mě někdo předeběhne, rozhodl jsem se s pikslami obsadit všechny kravíny na Nymbursku - s číslováním začínám odzadu, ať víte, kolik kravínů Vás ještě čeká. Koho by snad toto téma uráželo, pikslu lovit nemusí. Dejte si místo toho půlitr oroseného mléka a nějaký otazníček na mapě Vás jistě přestane trápit.
Snažil jsem se k tématu kravínů něco zajímavého najít, ale nepodařilo se mě to. A tak Vám podám stručnou historii tak, jak si myslím, že asi byla. Kravíny se stavějí zejména pro krávy, to je snad jasný, ale můžete zde najít i telata a jalovice. Podobné zařízení je i výkrmna bejků, zatímco volové jsou dnes skoro všemožně jinde, jen ne v kravínech. Kdo to neví, tak vůl je vykastrovaný býk, je méně agresivní a snáze ovladatelný. Podle toho se dá soudit, že i hodně bejků je mimo ohrady, ale s krávama je to úplně stejné.
Kráva je samice Tura domácího. Jedná se o domestikovaného sudokopytníka - Pratura, který původně pobíhal na většině území Evropy a středního Východu. S člověkem vedl neustále bitvy. Většina praturů byla pochytána, sežrána, obětována bohům či domestikována. Poslední Pratur uhynul roku 1627 v rezervaci asi 50 km jihozápadně od Varšavy. Od té doby žili Tuři v nesvobodě, většinou roztroušeni po chlévech na jednotlivých gruntech, a snili o společné pastvě na nedozírných lučinách. Lepší podmínky mívaly krávy jen na panských statcích, kde docházelo k výstavbě velkokapacitních chlévů - zárodků dnešních kravínů. Pravý boom zažily kravíny u nás však v padesátých letech 20.století. Po roce 1948 se hodně volů dostalo k moci a začali přemýšlet, jak vylepšit podmínky soudružkám krávám. Došlo k masivní výstavbě kravínů, do kterých byly sehnány krávy a bejci zkolektivizovaných hospodářů. Krávy tak byly u sebe a byly šťastné, že si mohou vzájemně vyprávět, jaká byla dnes pastva. Dojivost krav se zvedla zejména po tzv. Hoštickém experimentu, kdy se krávám začala hrát v kravínech hudba. Šťastný život v kravínech přerušil až rok 1989, kdy staré voly vystřídali noví. Začalo se dovážet dotované mléko z Evropské unie a došlo k masovému uzavírání kravínů. Řada kravínů je dnes tak prázdná a postupně chátrá. Díky ekologické zátěži dané prosolením okolní půdy močůvkou, jsou takto opuštěné kravíny jen těžko jinak využitelné.
A teď už k tomu hlavnímu, proč máte tento listing otevřený - k piksle. Kde asi je? Abych kvůli kravám trochu limitoval množství návštěvníků kešky a nechodil mi tam každý vůl, skryl jsem souřadnice do tohoto v zásadě nesrozumitelného kravského bučení:
búbů bůbůbůbůbů búbúbúbúbú bůbúbúbúbú bůbůbůbúbú bůbůbůbůbů búbůbůbůbů búbúbúbúbů
bů bůbúbúbúbú bůbůbůbůbú bůbůbůbůbů búbúbúbúbú bůbůbúbúbú bůbúbúbúbú bůbúbúbúbú
Kdo šifru nedá, může zkusit i metodu Brute Force. Pro tyto lovce mám malou nápovědu: keš je ukryta v kravíně, ale nebojte se, personál Vás nevyhodí - není momentálně přítomen. A ještě jedna poznámka: vemte si vhodnou obuv. Holky v kravíně chodí třeba v holínkách.
Na závěr bych chtěl říci, že při zakládání této keše nebylo ublíženo žádné krávě a přidat úplně na konec jeden vtip z kravína:
Pasou se dvě krávy na louce, jedna zvedne hlavu a řekne:"Buuuuu"
A druhá:"No zrovna jsem to chtěla říct."
