Tato keš navazuje na původní krabičku číslo 6 ze slavné série BB/aneb.., jejíž archív můžete najít zde. Ač původní keš sloužila již od roku 2007, nebyla příliš navštěvována a navíc se neustále potýkala s problémy na finálních souřadnicích.
Unikátní budova brněnského MZA si ale krabičku určitě zaslouží a tak doufám, že tato nová verze, která má i nové finální souřadnice, se bude líbit.
Moravský zemský archiv – vznik, vývoj, současnost a příprava účelové budovy
Moravský zemský archiv (MZA) byl zřízen v roce 1839 z iniciativy stavů v Brně, sídle nejvyšších zemských úřadů a hlavním městě Moravy, jako jeden z nejstarších společenskovědních ústavů na Moravě, předchůdce akademických a univerzitních vědeckých pracovišť. Jeho posláním bylo zkoumat a vyhledávat prameny k dějinám Moravy a sbírat je koupí, přepisy nebo výpisy. Vznikl jako první archiv nového typu „na zelené louce“, tedy bez návaznosti na úřední registratury. Byl zřízen moravským zemským sněmem a spravován moravským zemským výborem. I když šlo o ústav zemské samosprávy, plnil od roku 1855 funkci archivu nejvyšších zemských politických, soudních i samosprávných orgánů a stal se prvním archivem tohoto moderního typu v celé monarchii.
Vývoj po roce 2000
Centrála MZA měla vedle účelových prostor v Brně na Žerotínově nám. v Zemském domě z roku 1908 depozitáře a pracoviště na pěti místech v Brně a třinácti místech v krajích Jihomoravském, Vysočina a Zlínském, z toho ve třech objektech byla uložena církevní depozita. Z téměř všech těchto objektů bylo nutno dovážet archiválie do studovny v centrále archivu, pouze v Třebíči, Zlíně a v zámeckém areálu Kunštát působily pobočné badatelny. Od r. 2000 byl archiv každoročně vymisťován z dosud užívaných, i když nevhodných objektů, případně archiváři zachraňovali archiválie poškozované přívalovými dešti, takže archiváři s vysokoškolskou kvalifikací ztráceli mnoho pracovních dnů neodbornou manuální činností a stav uložení velmi poškozoval archiválie. Již kontaminováno nebo bezprostředně ohroženo bylo 40 km archiválií! V r. 2002 převzal MZA jako své vnitřní organizační jednotky 15 státních okresních archivů z krajů Jihomoravského, Vysočiny a Zlínského s jejich tehdy 55 km archiválií a stal se největším archivem v republice.
Až v r. 1984 se podařilo zadat studii pro výstavbu archivu a bylo vybráno několik vhodných lokalit, dále se již tyto snahy nedostaly. V květnu 2003 rozhodlo vedení MV o výstavbě účelové budovy pro MZA, což vláda potvrdila na svém výjezdním zasedání v Brně 12. 5. 2003.
Dne 29. října 2007 byly slavnostně otevřeny nové budovy Moravského zemského archivu. Bylo tak dovršeno obrovské úsilí o solidní zabezpečení více než 60 km archiválií k dějinám Moravy v důstojných a nedevastujících podmínkách.
Novostavba Moravského zemského archivu je situována v komerční části kampusu Masarykovy univerzity v Brně na okraji katastru Starého Lískovce v blízkosti bohunické fakultní nemocnice. Architektonicky ladí s budovami kampusu, projektovanými v architektonickém stylu hi-tec. Komplex nových budov Moravského zemského archivu proslavilo noční osvětlení fasády, archiv je nyní svítící dominantou západního obzoru města. Stavba je rozdělena na dvě části - železobetonový depotní blok je koridorem propojen s lehkou oceloskleněnou hi-tec konstrukcí provozní budovy, která vyjadřuje podle přání architektů otevřenost, lehkost a vstřícnost ve vztahu k historikům a badatelské veřejnosti.
Stavba je rozdělena na dvě části - železobetonový depotní blok je koridorem propojen s lehkou oceloskleněnou hi-tec konstrukcí provozní budovy, která vyjadřuje podle přání architektů otevřenost, lehkost a vstřícnost ve vztahu k historikům a badatelské veřejnosti. Devítipodlažní budova depozitáře je tvořena 47 sály pro uložení archiválií, které jsou v současnosti vybaveny v 1. až 5. nadzemním podlaží stabilními a v 6. až 9. nadzemním podlaží kompaktními regály s celkovým počtem 80 bkm polic. V případě přikoupení podvozků se dají stabilní regály postupně využít na vybudování kompaktních regálů - tímto způsobem se dosáhne projektovaného množství 110 bkm regálové plochy.
Depotní budova je veřejnosti nepřístupná a je pod stálým dohledem. Společné 1. podzemní podlaží obou částí je určeno zčásti jako technické zázemí a zčásti pro příjem, sterilizaci, konzervaci a roztřídění archiválií. Dílny konzervátorů jsou osvětleny přímým světlem z anglického dvorku. Skleněný administrativní blok je určen do 2. NP veřejnosti a ve 3. až 5. NP jsou kanceláře a pořádací místnosti archivářů a ekonomického úseku archivu. Sem jsou situovány i digitální úložiště, fotoateliér a digitalizační a mikrofilmová dílna. V 1. podlaží se nachází velký a malý víceúčelový sál a foyer, ve 2. NP byla vybudována rozsáhlá badatelna. 6. NP je řešeno jako technické pro umístění strojoven klimatizace budovy a na střeše administrativního bloku je vytvořena střešní zahrada, sloužící jako relaxační zóna.
foto: Petr Opletal
Archiv pořádá i oblíbené a úspěšné exkurze po novostavbě, uvozené přednáškou o archivu, zájemci se mohou přihlásit na sekretariátu archivu (pí Filipová, tel. 533 317 534). Pro badatele je nejvýznamnější místnosti badatelna ve 2. NP, kde je 96 míst pro zájemce o studium archiválií. Pro genaalogy jsou v badatelně stále k dispozici čtečky mikrofilmů a také několik počítačů pro vstup do virtuálního archivu Acta publica na webu MZA, který je k dispozici všem zájemcům o genealogii zdarma.
Výpočet finálních souřadnic
Jelikož každý správný kačer používá mimo GPS navigace i různé mapy a Moravský zemský archív je jich plný, ukážeme si jak pracují badatelé při hledání té správné archiválie. Ale nebojte se, nebudete kvůli tomu muset jít do badatelny MZA a strávit tam hodiny hledáním, ale můžete zůstat sedět doma a využít toho, že vše je přístupné online na internetu a to na více místech. Úkolem je najít 6 archivních map podle zadaných kritérii a u nich zjistit rok mapování, tedy rok ve kterém došlo k zakreslení katastrální situace dané lokality na mapu. Pokud existuje více verzí map dané lokality, berte vždy tu s nejstarším rokem. Všechny mapy které hledáme pocházejí z dob Rakouska Uherska a jsou z období let: 1824 -1860.
Vyhledat archivní mapu můžete na základě: názvu katastrálního území a to v českém, nebo německém jazyce, okresu lokality, roku mapování a vůbec nejlépe podle signatury, kterou je každá archiválie opatřena. U každé hledané mapy máte k dispozici pouze dva vybrané údaje a podle nich musíte mapu najít a ke každému písmenu přiřadit rok mapování nalezené mapy. Pak už jen hodnoty dosadíte do níže uvedeného vzorečku a můžete vyrazit pro finálku.
Mapa A
Území německy: Roketnitz
Okres: Třebíč
Mapa B
Území: Vinary
Okres: Přerov
Mapa C
Území německy: Schebetein
Okres: Brno-město
Mapa D
Signatura: MOR279618270
Okres: Hodonín
Mapa E
Území: Chornice
Okres: Svitavy
Mapa F
Území německy: Tobitschau
Okres: Přerov
Vzorec pro výpočet finálních souřadnic:
N 49° [E-A].[E-B][F-C][D-A] E 016° [F-B][B-D].[E-D][C-A-1][F-C]
