Aujezd - Luhatschowitz Lokalbahn Traditional Geocache

This cache has been archived.

Voyager Reviewer: Archivace listingu keše

dalsi mesic a pul pryc, nemohu jinak...

[b]Voyager Reviewer[/b] - Reviewer pro ČR, (především kraje Jihomoravský, Zlínský)

More
Hidden : 12/21/2013
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works
Looking for a different adventure?

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Keš je na vcelku frekventovaném místě, tak buďte při odlovu opatrní. Abyste se ke krabce dostali, není třeba nikterak zasahovat do jejího bezprostředního okolí, nic nerozebírat. Po vrácení krabičky na její místo prosíme o zamaskování listy, aby nebyla z dálky vidět. Majitel blízké provozovny je zasvěcen a s umístěním schránky souhlasí. Přejeme všem pohodový lov. NEPŘEMISŤUJTE KEŠ NA JINÉ MÍSTO!!!


Než vznikla trať



Již v polovině 19. století patřily luhačovické lázně k oblíbeným destinacím návštěvníků nejenom z Moravy, Čech a sousedních Uher, ale i z hlavního města mocnářství Vídně. V té době byly lázně součástí majetku starodávného rodu Serényiů.
Cestování do lázní Luhačovice, které v té době neměly přímého železničního spojení, bylo pro většinu cestujících poměrně svízelné a poněkud komplikované. Dopravní prostředky byly primitivní a nedostatečné, jediná pohodlnější cesta do lázní vedla tehdejší Severní dráhou císaře Ferdinanda (KFNB = Kaiser Ferdinand Nordbahn), přičemž přestupnou stanicí bylo nádraží severní dráhy v Uherském Hradišti, dnes stanice dráhy Staré Město u Uherského Hradiště. Nádraží severní dráhy sloužilo od roku 1841 pro luhačovické návštěvníky jako výstupní stanice a odtud cesta pokračovala jen za pomoci najatých selských povozů, ovšem zámožnější návštěvníci využívali lehké kryté kočáry se sklápěcí střechou, tzv. landaury a později také omnibusy.

Do Luhačovic v té době jezdilo mnoho hostů z Vídně a v období zvláště příznivé lázeňské sezony se nedostávalo ani výše jmenovaných dopravních prostředků, přestože cestování v nich bývalo dosti obtížné. Zejména v horkých letních dnech, kdy slunce nemilosrdně pražilo a cesty byly pokryty silnými vrstvami prachu, vypadal takový konvoj jako vozatajský pluk. Když vyrazil a dal se do rychlejšího pohybu, vířil kolem sebe prach na všechny strany a tak není divu, že za takového počasí přijížděli lázeňští hosté do cílové stanice pokryti vrstvou silničního prachu a vypadali spíše jako „mleči, odvážející si semletou mouku ze mlýna“.

Přeprava se částečně zlepšila po dokončení vlárské dráhy v roce 1888, kdy začaly jezdit vlaky na celé trase Brno – Trenčianska Teplá. Především se zkrátila, neboť lázeňští hosté již nemuseli absolvovat 35 kilometrovou vzdálenost z Uh. Hradiště, ale vystupovali až ve stanici Újezd (dnes Újezdec u Luhačovic). Nabízela se i možnost výstavy železniční přípojky z Újezda do Luhačovic, ale bohužel z plánované akce sešlo, neboť ji stát odmítl financovat. Z Újezda tak hosté cestovali obdobným způsobem jako v letech předešlých, podstatně se však zkrátila vzdálenost, která byla asi třetinová.

Lázeňský turistický ruch se neustále rozvíjel a význam Luhačovic postupně rostl, zejména od roku 1902, kdy lázně přešly do majetku akciové společnosti. Bylo nutno zlepšit dopravní dostupnost , a proto byly úředně povoleny další povoznické koncese povozníkům z Luhačovic. Již od roku 1888, kdy byla dokončena zmiňovaná vlárská dráha, posílala luhačovická pošta do Újezda každý den poštovní vůz tažený koněm k večernímu vlaku, kde poštovní zřízenec a vozka v jedné osobě vyzvedl poštu a přenocoval v místním hostinci u Balajků. Na dvoře byla stáj pro koně a místnost, kde kočí přespal. Ráno vyzvedl poštu u ranního vlaku a odjel zpět do Luhačovic. Tento způsob dopravování poštovních zásilek trval až do roku 1905, kdy byla vybudována místní dráha z Újezda do Luhačovic. Poštovní dostavník patřil také k přepravcům (i když omezeným) lázeňských hostů. Zámožnější lázeňští hosté, zejména z Hané a Slovenska, jezdívali do Luhačovic vlastními povozy.



Vchod do nádraží – Zdeněk Volejník (1967)



Vznik místní dráhy



Vedení Akciové společnosti lázeňské (založena 1902) chápalo od počátku, že kromě inovace a výstavby samotných lázní, bude prvořadým úkolem zlepšit především dopravu pacientů a hostů do Luhačovic. Rozvoj železniční sítě v tehdejším Rakousku-Uhersku sice zlepšil spojení do Luhačovic se světem a zkrátil cestování, ale bylo nutné přizpůsobit se požadavkům moderní doby. Nevydařená jednání o zřízení pobočky vlárské dráhy, kterou stát odmítl finančně podpořit, neodradila čelní představitele akciové společnosti od úvah nad vlastními iniciativami.
První kroky k uskutečnění smělých plánů výstavby místní dráhy učinil ředitel lázní dr. František Veselý, který se obrátil na tehdejšího dopravního šéfa státní dráhy inž. Bohdana Svobodu a člena státní železniční rady dr. Cyrila Seiferta. Ten už měl zkušenosti se stavbou dráhy líšeňské a ochotně převzal i dráhu luhačovskou. Poté, co si vyžádal finanční a morální podporu od správní rady akciové společnosti, získal předběžnou koncesi a sám také stanovil směr trati. Generální projekt dráhy zhotovila pražská firma Koehler a Raynal. Stavba byla zadána Dr. Tech. Al. Samohrdovi v Brně a předběžný rozpočet vycházel zhruba na 800 000 K.

Ještě před samotným začátkem prvních prací bylo nutno vykoupit pozemky, přes které měla železnice vést. V protokolu o chystané stavbě se dovídáme, že ne všechny obce souhlasily s uskutečněním projektu. Po intervenci hraběte Otto Serenyiho u zemského úřadu bylo povoleno zřídit železniční zastávku a stanici v Újezdě. Ovšem újezdští radní nebyli výjimkou, neboť i v ostatních obcích – Luhačovice nevyjímaje – se vytvořila silná opozice proti dráze, majitelé pozemků se zdráhali je prodávat koncesionářům, podávaly se protesty k zemskému výboru atd.
I luhačovické nádraží muselo být nakonec vybudováno na jiném místě než se původně plánovalo (naproti hospodářskému dvoru), neboť majitel louky zaznačené v projektu se ukázal jako ryzí spekulant. Celou plochu louky rozryl, nadělal vepřových cihel a žádal za svůj – nakvap vytvořený – „průmyslový podnik“ natolik nehorázné odstupné, že nádraží bylo situováno na jiné místo (pod úpatím Malé Kamenné mezi vsí a dolním okrajem Předlázeňské čtvrti). Pouze v Biskupicích rozumný a pokrokový starosta Vítek, společně s radním Pančochou, přesvědčováním a domlouváním odstranili hlavní překážky bránící zahájení stavby. Se stavbou dráhy započalo se v měsíci březnu 1905, ač přípravy ku stavbě konány hned v měsících podzimních 1904. Ježto rok 1905 byl ku stavbám tolik přízniv, nebylo překážek, zejména dešťů pramálo, téměř suchý rok, pracovalo se proto utěšeně rychle, tak, že dráha vystavena byla do podzimu a v říjnu 1905 svému účelu odevzdána. Jízdné činí z Biskupic do Újezda 40 haléřů, do Luhačovic 30 haléřů.

Dne 18. července 1905 byla poprvé provedena zkušební jízda na prvním úseku nové tratě. Lokomotiva se dvěma nákladními vozy projela až ke stanici Polichno.

Finanční rozpočet byl nakonec značně překročen, neboť celkové náklady činily 1 137 934 K 36 hal.
Přes všechny problémy a obtíže byla místní dráha, procházející v délce 9,63 km údolím říčky Šťávnice, se zástavkami Polichno a Biskupice u Luhačovic, dokončena a po skončení hlavní lázeňské sezony, dne 12. října 1905 byl slavnostně zahájen provoz na dráze z Luhačovic do Újezda a opačně.

(Zdroj textu: 100 let místní dráhy Újezd - Luhačovice autorů Radek Jančář a Tomáš Lekeš st.)

Additional Hints (Decrypt)

qercav fv n angáuav ehxh

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)


Advertising with Us

Inventory

There are no Trackables in this cache.

View past Trackables

What are Trackable Items?

Bookmark Lists

View all bookmark lists...