Obec Hřebeč se nachází v okrese Kladno, kraj Středočeský. Díky svému rozrůstání v posledních 10-15 letech, tak i díky rozrůstání blízkého města Kladna, se dnes obec nachází jen zhruba jeden kilometr na jihovýchod od poslední kladenské zástavby. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 1508 obyvatel. Obcí protéká Lidický potok, který je v některých pramenech a mapách nazývaný i potokem Hřebečským.
Pověsti o vzniku obce a o jejím jménu
Podle lidových pověstí však není jméno obce odvozeno od rodiny polských šlechticů Rebeckých, ale od hřebce či hřebců.
Podle jedné pověsti může za název obce zdejší hrad Tasov. U toho stál totiž velký a proslulý hřebčín, kam se sjížděli páni na trhy z širého okolí. A poněvadž byl tento hřebčín zdrojem obživy pro mnoho poddaných z okolí Tasova, rozhodli se tito lidé sestěhovat ke hřebčínu a na památku hřebčína pojmenovat svoji novou obec Hřebčí.
Podle druhé pověsti lovil na počátku druhého tisíciletí se svojí družinou ve zdejšíchlesích jeden z přemyslovských knížat. A poněvadž se zabral do lovu, tak si ani nepovšiml, že se příliš oddálil od svých dvořanů a lovců a v tehdy hlubokých lesích nakonec zabloudil. Kníže projížděl hluboké lesy křížem krážem, každou chvíli troubil na svoji trubku, ale pomoci se nedočkal. Když už byl český vládce po mnoha hodinách marného ježdění unaven a viděl, že i jeho věrný kůň mele z posledního, uvázal svého uhnaného hřebce ke stromu a sám se vydal hledat pěšky svoji družinu. Stále však hledal marně, až jej náhle napadlo pomodlit se kesvatému Janu Křtiteli, kterému přislíbil, že pokud se zachrání, vystaví světci novou svatyni. A najednou se skutečně stalo to, v co kníže pomalu již nedoufal. Po horoucí modlitbě najednou zaslechl v dáli psí štěkot a zanedlouho se ozvalo i troubení jeho družiny. Když jí dal kníže svou trubkou znamení, byl konečně vyslyšen a doprovod jej zanedlouho nalezl. Poté se jeho lidé vydali hledat jeho oblíbeného koně. Toho však nalezli již uhynulého, a tak se kníže rozhodl, že založí v místech, kde jeho věrný hřebec odešel ze světa, na jeho počest ves, kterou nazval Hřebčí. Na svého nebeského zachránce také nezapomenul a tam, kde ho nalezl jeho doprovod, nechal vybudovat ves s kostelíkem sv. Jana Křtitele. Tento kostelík se doposud nachází v lesích u dnešní obce Dříň, a tak nám dodnes připomíná spolu se Hřebčí onen pokažený knížecí lov a vladařovu následnou záchranu.
A malá perlička na závěr. Snad právě v upomínku na legendárního koně a zároveň jako symbol zemědělství se v 70. letech 20. století v neoficiálním erbu obce Hřebeč objevila v jedné jeho třetině hlava s krkem hřebce s uzdou.
Pohromy
- 1280 (či někdy v té době) byla (předchůdkyně Hřebče) stará tvrz Tasov se svým zázemím vypleněna a zničena vojsky Oty Braniborského. Území obce bylo na cca 5 let opuštěno.
- 1420, konec května, několikatisícové husitské jednotky měst Slaný, Louny a Žatec se spojily s Pražany a společně vypálily některá zboží Petra Meziříčského, mezi nimi i obec Hřebeč se šlechtickým dvorcem. Hřebeč na několik let zcela zpustla.
- 1611, 1. polovina roku, jednotky pasovského biskupa Leopolda habsburského se zapojily do svárů mezi císařem Rudolfem II. a jeho bratrem králem Matyášem. Tzv. Pasovští zle plenili a ničili České království a zdejší kraj. Vojáci poničili např. zámek zdejší vrchnosti v blízkém Červeném Újezdě, tak i další lokality kladensko-červenoújezdeckého panství.
- 1582 a 1598, Slánský kraj navštívil velký mor, který se objevil i na jiných místech království. Na mor zemřelo v roce 1582 a 1598 i několik příslušníků rytířů Žďárských ze Žďáru. Jak tyto dvě morové epidemie postihly Hřebeč nevíme, je ale více než pravděpodobné, že v těchto letech zde umírali hřebečtí usedlíci také.
- 1620, 7. 11., obec Hřebeč byla zřejmě vyplundrována a poškozena požárem při průtahu císařského vojska směrem od Rakovníka ku Praze. V týž den bylo částečně vypáleno císařskými lisovčíky i nedaleké rezidenční městečko Kladno spolu s opevněným zámkem Žďárských. Což znamenalo pro panství doslova katastrofu, neboť se ztratily či byly zničeny i mnohé důležité listiny pro Hřebeč.
- 1620-1648, ve Hřebči se v období Třicetileté války nepochybně občas zdržovaly některé vojenské jednotky, které byly zhoubou hřebečských obyvatel, tak okolních obcí. To se jistě promítlo i do stavu obce Hřebeč, jejíž obyvatelé museli být opakovaně připraveni utíkat do okolních lesů, aby si uchovali svůj majetek či jen holý život. V době po roce 1648 jsou známé případy řady zběhlých poddaných z kladensko-červenoújezdeckého dominia. Ke zběhnutím docházelo především kvůli bídě ve zplundrovaném přípražském kraji, kam Kladensko patřilo. Pokles obyvatelstva zde činil až dvě třetiny oproti stavu v roce 1620.
- 1649 obec zřejmě zasáhl další těžký mor.
- 1743, od jara do června zuřilo velké sucho, které vystřídaly dlouhé katastrofální deště. Většina úrody byla zničena a i díky válkám vznikla drahota.
- 1747, 4. 6. se Hřebčí o 17. hodině přehnalo katastrofální krupobití, jež zničilo většinu úrody.
- 1748, 2. 8. se katastrofa po roce opakovala a průtrž deště zničila a odplavila veškeré obilí.
- 1832, v obci zuřila smrtelná cholera a vyžádala si zde neznámý větší počet životů.
- 1870, velký požár zničil většinu staré zástavby v centru obce - tj. v části V Chaloupkách.
- 1914-1918, mnozí hřebečtí muži padli v 1. světové válce. Celkem zemřelo 23 vojáků.
- 1925, v noci z 11. na 12. 8. obec postihla velká bouře - průtrž, která napáchala značné škody. Část vody nestihla odtékat a voda se rozlila i do některých ulic, takže ty připomínaly řeku. Mnohé domy, dvory a zahrady byly poškozeny.
- 1929, zimní měsíce na počátku roku byly rekordně studené a nadělaly mnoho škod na zdech domů či stromech.
- 1934, hořejší 500 let stará lípa na Lipovci zanikla při větrné smršti.
- 1933, velké letní katastrofální sucho. V létě zapršelo pouze dvakrát. Poprvé zřejmě vyschnul i Lidický (Hřebečský) potok, ještě než stačil z Bažantnice dotéci do Netřeb. Kromě toho vysychaly i obecní a domácí studně. Situace se zlepšila až následujícího roku 1934.
- 1942, 10. 6. - sousední obec Lidice, kde mělo mnoho Hřebečských své příbuzné a přátele a kde byl pro Hřebeč i hřbitov, bylabrutálně přepadena okupanty - německými nacisty. Muže vyvraždili téhož dne, ženy odvezli do německého koncentračního tábora a většinu dětí též zavraždili. Obec v následných týdnech srovnali zcela se zemí. Komando vojáků, které bouralo Lidice a znesvětilo i tamní hřbitov s hřebečskými spoluobčany, bylo mj. ubytováno ve Hřebči v budově Masarykovy jubilejní školy. Ta byla pro žactvo uzavřena. Tito němečtí mladíci dle pamětníků často cvičili na nedalekém náměstí Draha.
zdroj : wikipedie