Za pokladem dominikánského kláštera
V nešťastné a neblahé době třicetileté války se obyvatelé Šumperka obávali, že město obsadí Švédové. Z obavy před nepřítelem vybudovali šumperští občané množství dlouhých a úzkých chodeb, ve kterých by se mohli skrýt a také uschovat svůj drahocenný majetek. Nejvíce chodeb vzniklo pod bývalou tržnicí v blízkosti morového sloupu.
Jak velký musel být strach před Švédy!
Uvnitř měšťanských hradeb stál dominikánský klášter. V té době skrýval obrovské bohatství. Také mniši chtěli ukrýt svůj poklad před švédským vojskem. Věděli, že v bezpečí bude pouze mimo zdi kláštera. Hledali proto v okolí města vhodný úkryt, až našli v nedalekém lese malou jeskyni, kterou potom rozšířili klenbou.
Jedné tmavé bouřlivé noci vyrazili mlčící mniši s pokladem za brány města. Stráž hlídala, aby nikdo z obyvatel Šumperka město neopustil. Chtěli tak zabránit tomu, aby jeskyni nenašel někdo nepovolaný, skrýš nebyla vyzrazena a klášterní poklad nebyl odcizen. Po několika hodinách se mniši vrátili zpět, jen jeden z nich zůstal v jeskyni jako strážce pokladu. Žil zde poklidně a odloučeně jako poustevník.
Jednoho dne mnich ze svého úkrytu na chvíli odešel. Na zpáteční cestě narazil u jeskyně na muže, který ji právě opouštěl s pokladem. Svůj lup měl svázaný do velkého rance. Mnich k němu přátelsky přistoupil a začal mu vysvětlovat, že tento majetek patří církvi a pokud jej odnese, dopustí se svatokrádeže. Cizinec však očividně nechtěl poklad vrátit, a tak se mu mnich vzepřel. Zloděj svou kořist položil na zem, starého mnicha odvlekl do tmavého kouta jeskyně a tam ho uškrtil. Poté rychle naložil ukradený poklad na záda a chystal se z jeskyně utéct. Tu se náhle těžké balvany z klenby uvolnily, strop jeskyně se zřítil a hříšník byl pohřben v sutinách. Vchod jeskyně byl zavalen kamením z klenby a lupič byl tak potrestán za svůj čin.
Ve městě nikdo netušil, jaký zločin les ukrývá. Švédové odešli, válka skončila a byl uzavřen dlouho očekávaný mír. Všechno bylo jako dřív a měšťané pospíchali, aby své ukryté bohatství vynesli na denní světlo. Také mniši se vypravili - tentokrát slavnostně za doprovodu všech obyvatel - vyzvednout klášterní poklad. Ale jaká hrůza! Jeskyni našli zbořenou a na místě, kde stály donedávna staleté stromy, zbyla jen suť kmenů a kamenů.
Hledali a kopali dlouho, ale poklad nenašli. Na místě hrůzného činu vystavěli věřící z kamenné sutě kapličku, která ale časem zanikla a místo, kde stála prý už nešlo najít.
Až doposud !
Tak jako ostatní jsme hledali a „torzo pokladu“ jsme nakonec našli a pro ostatní vyvolené pocestné k obrazu svému upravili. Pravda, ze zasypaného vchodu do jeskyně zbylo už jen pár drobných kamenů, které zakrývají vchod před nečestnými pocestnými. Hustý les už za ta staletí také ustoupil do pozadí, nicméně jednoduchá cesta to nebude. Ba dokonce místy i značně trnitá, ale snad jen na první pohled. 
 |
Pověst praví, že jednou v roce, v den nanebevzetí Panny Marie, když zvony klášterního kostela svolávají k bohoslužbě, může osamělý vyvolený pocestný jeskyni s pokladem uvidět. Je - li rychlý a obratný, může poklad také získat. Ale běda tomu, kdo je pomalý a příležitost promarní! Jakmile zvony dozní, jeskyně se za velkého hřmění uzavře a nešťastníka uvězní navždy.
|
Určitě jste netrpěliví, jak vlastní poklad najít, takže uvedeme pár indicií, jak poklad získat. Pro vlastní získání pokladu musíte dosadit správná čísla MM a DD do jednoduchého vzorečku a pak už se jen vydat poklad vyzvednout. Veškeré indicie, jaká čísla hledáte naleznete v pověsti. Na úvodních souřadnicích poklad nehledejte, zde se nachází střední zdravotnická škola a původně Dominikánský klášter.
Poklad hledejte na souřadnicích: N 49° (72-DD).(677-MM), E 016° (48+MM).(868+DD)
Tak šup šup, čas vám běží, tak ať nepropásnete otevírání skal.
Správnost souřadnic si můžete ověřit zde:
Originál pověsti pochází z www.sumperk.cz a knihy pověstí Rotter, Aurelia und Helene: Sagen und Berichte aus dem Kreis Mährisch-Schönberg, Die Blutkapelle.
Keš přesunuta 14.12.2013.