Při výstavbě hradecké vojenské pevnosti v letech 1780-89 byl z vojensko-taktických důvodů zcela rozvezen kopec Rožberk v srdci dnešního Slezského Předměstí, po němž zde zbyla pouze studánka.
Do studánky se spouštěla nádoba, kterou se voda nabírala. Otvor se uzavíral velkým kamenem, který leží dodnes u stěny velké kapličky. Voda prý působila tišivě na nemocné oči. V 70. letech pak při stavbě parovodu byly prameny překopány a studánka vyschla. Vedle studánky byla v r. 1790 přičiněním Mariánské družiny z Hradce postavena malá kaplička, r. 1905 byl do ní vložen obraz Panny Marie Pomocné. Některé prameny uvádí, že na tomto místě již dříve byla jiná kaplička, neboť r. 1785 se připomíná kaplička vedle cesty od Rožberku.
Před vchodem do kapličky stála ještě v minulém století dřevěná bouda s lavicemi, kde mohl poutník kdykoli posedět. Pod rozkvetlými lipami se zde konaly májové pobožnosti a děti si zde rády hrávaly při cestě ze školy. Jménem Rožberk označovalo nejen místo, kde byla kaplička, ale i celé okolí. Místu kolem kapličky se dokonce říkalo Rožberecké náměstí. Rožberk byl skutečně poutním místem, zvláště 15. srpna na svátek Nanebevzetí Panny Marie zde byly i stánky a ve válkách lidé prosili o ochranu svých drahých.
I dnes se najdou lidé, kteří o půlnoci na Silvestra chodí ke kapličce poprosit o ochranu Pannu Marii v dalším roce.
V r. 1910 byla u Rožberecké kapličky vystavěna opět za přispění Mariánské družiny nová kaple Neposkvrněného početí Panny Marie v pseudorománském slohu. Oltář byl do ní pořízen teprve r. 1923, ve stejném roce byla kaple dne 26. srpna vysvěcena královéhradeckým biskupem dr. Karlem Kašparem. Pan Eduard Havel nejst. zařizoval převoz hlavního oltáře po železnici a považoval to za velikou čest. Na zhotovení mobiliáře se podílel pan Netuka, pozdější kostelník. Oltář zhotovil pražský řezbář V. Hofman, bronzové sochy jsou od ak. sochaře V. Vosmíka. Na vyzvání farního úřadu ze dne 6. února 1909 se přihlásilo 45 hospodářů z farnosti, kromě mnohých rolníků ze Slezského Předměstí direktně z Hradce králové vyzvaných, že jsou ochotni za odplatu Boží dovážet kámen jednak od ředitelství dráhy darovaný a jednak od barona Parische na nádraží dodaný. Asi celkem 100 fůr bylo složeno. Chudší farníci zase pomáhali zdarma kámen nakládat a skládat.
Filiální kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie (na Rožberku)
V letech minulých byly oba kostely i fara opraveny za velkého přispění pouchovských a rožbereckých farníků a jejich duchovních správců.
U kostela se nachází i socha sv. Marka (thx Tomišáci :D )
Kaplička Panny Marie Pomocné pod bývalým Rožberkem odhalila tajemství
Jednou z nejmenších sakrálních staveb na Hradecku je kaplička Panny Marie Pomocné. Krčí se vedle většího novorománského kostelíku Neposkvrněného Početí Panny Marie z 20. století.
Do roku 1766 malá kaplička stála pod kopcem Rožberkem. V tomto roce stavitelé hradecké pevnosti začali s odkopáváním kopce, aby jej nakonec zcela srovnali se zemí. Ve 2. polovině 20. století kapličku pohltilo sídliště.
Kdy byla tato kaplička postavená, se vedou diskuze. Letopočet, vytesaný do pískovcového ostění vchodu do kapličky, není považován za skutečný. V některých dokumentech se uvádí rok vzniku 1769, v jiných 1790, v dalších 1799. Dohady přiživuje i Klierova mapa z roku 1745, ve které je kaplička zakreslená.
Kaplička stála na prameni. Vyvěrající voda byla osvěžením pro příchozí poutníky, kteří ji ze studánky vytahovali nádobou přivázanou na provaze. Pramen zcela jistě přispěl k oblíbenosti tohoto poutního místa. Kaplička byla cílem několika procesí. To největší chodívalo vždy 15. srpna ve svátek Nanebevzetí Panny Marie.
Poutníkům k odpočinku a v případě nepřízně počasí sloužil dřevěný přístřešek s lavicemi umístěný před kapličkou. Jeho půdorys byl dvakrát větší než půdorys kapličky samotné. Přístřešek byl zbourán při výstavbě sídliště.
V 50. letech minulého století byla těsně vedle kapličky postavená studna s pumpou. Její funkčnost byla krátká. V 70. letech minulého století studánka vyschla. Příčinou bylo překopání pramenů při stavbě parovodu.
V roce 2010 se prováděly drobné stavební opravy kapličky včetně srovnání venkovní dlažby. V plánu bylo i vymalování vnitřku svatostánku. Restaurátorský průzkum před malováním však odhalil nečekané. Pod deseti až čtrnácti většinou bílými nátěry byly odkryty staré nástěnné malby.
Vnitřek byl v roce 2011 odborně zrestaurován paní MgA. Kamilou Hamákovou. Dnes tak můžeme obdivovat ústřední barokní malbu s vyobrazením Panny Marie Pomocné s Ježíškem, zleva i zprava na ně hledící dva andílky v pokleku a malbu klenby znázorňující planetárium (modré nebe poseté žlutými hvězdami). Obnoveno je i mramorování na oltáři. Nejstarší barevné vrstvy jsou z roku 1799. Obraz Panny Marie Pomocné pochází potom z roku 1830. Význam maleb potvrzují i použité drahé barvy.
Bylo tak odhaleno tajemství skrývané několik staletí.
Kaplička je uzamčená a vstup do ní je pouze příležitostný. Naposledy bylo možné do kapličky vstoupit v září letošního roku při akci Kaple a kapličky v Hradci Králové pořádané v rámci Dnů evropského dědictví 2011.
A teď to najít :)
Název Střezina má i dnes část Slezského Předměstí. Představte si, že ještě roku 1695 se u této části objevoval název Střezinské předměstí. Teprve v 19. století se začalo užívat označení Slezské Předměstí. Všechno, co souvisí s Rožberkem má tu větší, tu menší spojitost s historií Slezského Předměstí. Když se ve 14. století objevili mezi obyvateli předměstí Němci, pojmenovali kopec na Rossberg. Vedly tady staré obchodní cesty do Prahy a z Brna přes Náchod do Kladska. Obě cesty se spojovaly pod kopcem Rožberkem. Sám kopec a území pod ním se nazýval Střezinou. To proto, že tady stávala stráž, která se starala o bezpečnost na obou cestách. Když hrozilo nebezpečí, varovala domácí obyvatelstvo, aby se připravilo k obraně.
1. Z těchto cest zde zbyl pískovcový patník. Nachází se zhruba v polovině ulice Na Střezině.
N 50° 12.937
E 015° 50.712
U něj najdete fyzicky skryté souřadnice. Ty si opište pro výpočet finálky.
2. Dále pokračujte ke kapličce Panny Marie Pomocné, kde provedete finální výpočet.
Vzdálenost je 550m (8 min. chůze) dle Mapy.cz a nachází zde:
N 50° 12.915
E 015° 51.050
3. Výpočet final:
Souřadnice od pískovcového patníku:
N 50° 12.98X - (mínus) celkový počet nýtů kolem dvou zámků na dveřích kapličky (ne petlice)
E 015° 50.9XX + (plus) poslední číslice z letopočtu vytesaného do pískovcového ostění vchodu do kapličky
Upozorňuji, že se jedná o památku !
Takže není nikde nic nutno rozebírat, povolovat, otevírat, odendávat apod. !
Vše je volně uloženo. Jen vyndat a zandat.
Žádám ukládat keše tak jak jsou. Final žádám lépe maskovat, hrozí zcizení.