Ti kteří zde žijí, to dobře znají. Sněhu po pás, vítr který si hravě poradí se vzrostlými stromy a láme je jako sirky. Déšť, který se zčistajasna spustí, Vás promáčí na kost během vteřiny. Však sami starousedlíci z nejvýše položených obcí sami říkají, že v Krušných horách je půl roku zima a druhého půl roku zatracená zima. (No, říkají to trošku jinak, ale co kdyby to četli děti.)
Většina lidí si myslí, že právě proto jsou Krušné hory Krušné. Kupodivu, o počasí to není. Tak proč tedy Krušné?
Krušné hory byly významné svojí těžbou, byla zde objevena bohatá naleziště nejrůznějších rud, včetně stříbrných. A těžit se ve staročeštině řeklo „krušit“. Při těžbě vznikal „krušec“ což byly hroudy vytěženého nerostu. A právě onen krušec dal horám jméno.
První doklady o těžbě železa pocházejí zřejmě z 10. až 12. století (nálezy strusky z oblasti Prunéřova). Dobývání železných rud mělo v Krušných horách zásadní význam zhruba do poloviny 15. století, kdy začalo převládat dobývání polymetalických rud a to především pro obsah stříbra. To dosáhlo vrcholu v 16. století vzhledem k rozvoji Jáchymova a jeho dolů. Po třicetileté válce však vzhledem k postupnému úpadku dobývání stříbrných rud těžba železných rud opět nabývá na významu. K jejímu úpadku dochází až v polovině 19. století. Celkem krušnohorská ložiska poskytla cca 600 000 – 1 000 000 tun železné rudy.
Ve druhé polovině 15.století dochází k mohutnému rozvoji hornické činnosti, hlavně v oblasti těžby stříbra a cínu. V 16.století se Šlikové zmocnili nadvlády nad těžbou stříbra v Jáchymově i zdejší mincovny. Jejich panství v té době čítalo mimo jiných držav i Sokolov, Jindřichovice, Karlovy Vary, Hroznětín a mnohé horní díla na těžbu v dalších oblastech. To činilo ze Šliků jeden z nejbohatších rodů v Čechách.
Ve dvacátých letech 16.století se stal všeobecně uznávaným platidlem tehdejšího mezinárodního obchodu Jáchymovský stříbrný tolar, ražený na jáchymovském hradě Freudenstein.
Roku 1515 se spojilo pět bohatých horních podnikatelů v čele se Štěpánem Šlikem a Janem Pflugem z Rabštejna a založilo společnost na dolování stříbra, jeden z největších těžařských podniků, jehož prosperitu podlomil až příval zlata z Ameriky. Z Jáchymova se stalo bohaté město, které se výstavností blížilo Praze a slávou zastínilo i Kutnou Horu.
Postupně sílící moc Šliků, ale i Pluhů z Rabštejna, vyvolávala nevoli u Habsburských panovníků, kteří se snažili omezit jejich mocenské postavení. Vítanou záminkou k perzekuci významných krušnohorských rodů byla prohraná šmalkaldská válka (Schmalkaldischer Krieg), při které se Šlikové i Pluhové z Rabštejna přidali na stranu protihabsburské koalice. Císař Ferdinand I. dal roku 1547 konfiskovat jejich majetky.
Konjuktura krušnohorských stříbrných a cínových dolů skončila v 16.století a poté docházelo k postupnému úpadku jenž vrcholil na konci předbělohorské doby, kdy došlo k odlivu obyvatelstva z této oblasti. Ta část, které zde zůstala, se začala zabývat výrobou barev, především kobaltových. To zvýšilo těžbu do té doby opomíjené kobaltové rudy. Důležitým odvětvím se stala i výroba paličkovaných krajek, prýmků, korálků a knoflíků. Rozvíjelo se i plátenictví.
K rozvoji hornictví došlo díky objevům využití smolince, který se začal využívat ve sklářství a po objevu radioaktivity Becquerelem a později popsání prvku radium manžely Curiovými k jeho získávání. Téměř až do vypuknutí První světové války měl Jáchymov monopolní postavení ve výrobě radia.
Vydejte se do míst, kde se před staletími ozývalo ťukání kladiv do dlát, rány sochorů, nebo v dobách nedávno minulých rachot vrtacích kladiv.
Ke keši:
Na úvodních souřadnicích najdete cestu, která Vás dovede ke keši.
Tato krabička byla publikována při příležitosti konání eventu Na Václava u Václava, aneb s ostrovákama nad Ostrovem II.