PRIPOJNY VUZ 043 Traditional Geocache

KEŠ SE NA CHÁZÍ V BLÍZKOSTI ŽST DESNÁ. KE KEŠI SE MŮŽETE DOSTAT HODNĚMA ZPŮSOBY DOPRAVY AUTOMOBILEM,NA KOLE,PĚŠKY NEBO VLAKEM PO TRATI 036 LIBEREC-JABLONEC NAD NISOU-SMRŽOVKA-TANVALD-KOŘENOV-HARRACHOV.

Vozy řady 043 nejsou pouze nejnovější, nýbrž také svým způsobem nejzajímavější z celé flotily „přívěšáků“ Českých drah. Nemám teď na mysli zrovna jejich pokrokové a zajisté vysoce sofistikované řešení, nýbrž jejich atypickou délku. Doposud se přípojné vozy určené ke konkrétním vozům motorovým vyráběly nejen v podobném designu, ale také ve stejné nebo obdobné délce vozové skříně – od zcela identických staveb „Hurvínků“ a k nim určených vozů Clm až třeba po vozy řad 852/853 a 053 s délkou lišící se o necelých 30 centimetrů. Tady je všechno jinak a rozdíl v délce vozu motorového a přípojného (a pochopitelně i na stejné platformě postaveného vozu řídicího) činí rovných pět a půl metru.

Vývoj a výroba
O koncepci vratné soupravy ve složení motorový vůz 843, vložený vůz 043 a řídicí vůz 943 jsem docela podrobně psal v už dost dávno tady zveřejněném článku o řídících vozech. Takže tady jen připomenu, že šlo o vpravdě revoluční počin, neboť použití řídicích vozů v našich podmínkách nemělo, na rozdíl od jiných evropských zemí, žádnou tradici. Proti jejich používání stála dlouho přežívající a v praxi také bohužel aplikovaná teorie o náchylnosti takto uspořádaných souprav k vykolejení. Rozhodnutí o pořízení a provozu těchto souprav si údajně vyžádalo dokonce příslušnou úpravu doposud platných drážních předpisů, které pro sunuté soupravy stanovovaly maximální rychlost 30 km/hod.

Pro účely tohoto článku je důležité, že souběžně s objednávkou prototypu vozu motorového řady 843 a řídicího řady 943 byla zadána také stavba dvou prototypových vozů vložených řady 043. Ty byly skutečně také v roce 1995 vyrobeny, i když v dostupných zdrojích se hovoří v souvislosti se zkušebním provozem vratné soupravy jen o prvním z nich. Nicméně z podkladů jiných vyplývá, že podle výrobních čísel a roku výroby byly prototypové vozy skutečně dva.

Nyní bych se měl zastavit u oné zvláštnosti, kterou jsem naznačil v samém úvodu, tedy u atypické, resp. s motorovým vozem výrazně nesouhlasící délky těchto vozů. Oficiální vysvětlení, které se objevuje v publikovaných textech, je takové, že vozy řad 043 a 943 měly být využívány v provozu také na vedlejších tratích a nahradit tak už tehdy vyřazované přípojné vozy řady 020. Z dobře informovaných kruhů se však je možno dovědět, že při rozhodování o podobě těchto nemotorových vozů zazněl názor, že je třeba šetřit spotřebu a „nevozit vzduch“. Tento názor bohužel zvítězil a světlo světa spatřil vůz, který svou délkou neodpovídá ani „krátkým Balmům“ řady 020 ani osobním vozů standardní délky - a tedy ani třeba rozteči ventilů vodozbrojních rozvodů ve stanicích.

Prototypový vůz 043.001-7 se po vyrobení podrobil zkušebnímu provozu spolu s motorovým vozem 843.001-9, o němž píši v už zmíněném článku. O voze 043.002-5 se, jak už jsem uvedl, publikované informace nezmiňují. Nicméně jeho existenci či spíše povahu prototypu dokládá i skutečnost, že v letech 1996 a 1997 bylo vyrobeno a českým drahám dodáno dalších 30 vozů této řady, což je pěkné okrouhlé číslo. Okrouhlé tedy určitě, pěkné však nikoliv, protože celkový počet 32 vozů tohoto typu je naprosto nedostatečný, neboť měly být provozovány také s motorovými vozy řady 842, k nimž nebyl vyroben přípojný vůz žádný.

Popis

Vůz řady 043 je určen k využití nejen jako vložený ve vratných soupravách s motorovým vozem řady 843 a řídicím vozem řady 943, ale také jako přípojný vůz k motorovým vozům řad 842 a 854. Toto využití je však - vzhledem k počtu vyrobených a dodaných přípojných vozů - spíše jen teoretické.

Jeho skříň je v půdorysu rozčleněna na tři stejně velké oddíly pro cestující, které mají po 24 sedadlech v uspořádání 2 + 2 proti sobě, a dva nestejně velké nástupní prostory mezi nimi. Ve větším z nich je umístěna buňka WC a je zde místo pro přepravu rozměrných zavazadel a jízdních kol. Čela vozu jsou průchozí, sklopné přechodové můstky jsou kryty pryžovými návalky. K nástupu a výstupu cestujících slouží jednodílné předsuvné dveře se sklopným schůdkem, které jsou dálkově zavírané a blokované z hnacího vozidla a při pobytu vozu ve stanici je ovládají cestující tlačítky - stejně jako vnitřní posuvné dveře. Vytápění zajišťuje teplovzdušný naftový agregát, osvětlení interiéru je zářivkové.

Dalším popisem uspořádání, vybavení a vnějšího vzhledu vozu vás nebudu unavovat, jsou snad dobře patrné z typového výkresu a z příslušných fotografií v textu či v navazující galerii obrázků. Mnohé další podrobnosti o jeho konstrukci může informací chtivý čtenář zjistit v pramenech, které jsou uvedeny v odkazech na konci tohoto článku. Základní technické a výrobní údaje ukazuje tabulka:Základní technické údaje
označení původní 043.001 - 032 Bhfn
označení současné* 043.001 - 032 Btn753
pojezd 2’ 2’
rozchod 1 435 mm
počet míst k sezení 72
počet míst k stání 60
hmotnost ve službě prázdný 31,0 (001, 002)
32,0 t (003 – 032)
hmotnost ve službě obsazený 43,0 (001, 002)
38,0 t (003 – 032)
délka přes nárazníky 19 700 mm
maximální rychlost 120 km/h
vytápění teplovzdušné
výrobce Moravskoslezská vagónka Studénka
roky výroby 1995 (001, 002)
1996 – 1997 (003 – 032)
počet kusů 32
*) od roku 2001

Provoz

První z prototypových vozů byl po vyrobení podrobován příslušným zkouškám, mj. také na ŽZO, v soupravě dále tvořené motorovým vozem 843.001-9 a řídicím vozem 943.001-8. Na podzim roku 1996 se účastnil provozních zkoušek vratné soupravy s motorovým vozem 843.002-7 a řídicím vozem 943.001-8 na ramenech Studénka - Praha-Libeň - Studénka - Praha-Libeň a Praha-Libeň - Studénka - Kolín - Studénka.

Oba prototypové vozy byly po převzetí českými drahami předány v rámci celé vratné soupravy do PJ Krnov DKV Olomouc, kam bylo posléze dodáno i 14 vozů sériových. O ty další se podělily PJ Děčín (9 vozů), Chomutov (5 vozů) a Liberec (2 vozy). Později vozy přípojné vozy cestovaly spolu s vozy motorovými, krnovské se přestěhovaly se zrušením této provozní jednotky do Olomouce a některé původně severočeské se na čas podívaly do Brna.

V současné době je ve stavu Českých drah všech 32 původně dodaných vozů řady 043 a jsou dislokovány (alespoň podle údajů z LOKOstatistiky upravených vlastním pozorováním) takto:
DKV Česká Třebová, PJ Liberec: 003 - 010, 013, 014, 016, 020, 021, 026 - 028, 029 – 032
DKV Olomouc, PJ Olomouc: 001, 002, 011, 012, 015, 017 - 019, 022 - 025

Pokud jde o jejich provoz samotný, je třeba zmínit zejména jejich počáteční potíže s dvojkolími, které se ovšem týkaly i vozů motorových a řídicích. Pravidelný provoz vozů 043 byl zahájen v lednu 1997, avšak už po roce se začal i u těchto vozů projevovat problém, který postihl nejdříve vozy motorové – vydrolování materiálu z jízdní plochy dvojkolí. Nakonec Drážní úřad svým rozhodnutím ze dne 20.4.1998 nařídil vozy všech tří řad odstavit z provozu. K jeho opětovnému obnovení došlo postupně, s pokračujícími výměnami dvojkolí za vyhovující, od července 1999.

Přípojné vozy řady 043 se v provozu osvědčily a svými chodovými vlastnostmi i pohodlím přispěly ke zvýšení kultury cestování na neelektrifikovaných tratích ČD. Z tohoto pohledu je možno konstatovat, že jejich hlavní nevýhodou je jejich naprosto nedostatečný počet (který převyšuje jen o jeden motorové vozy řady 843 - a přitom by měly být provozovány také s motorovými vozy dalšími, především řady 842.)
Několik slov závěrem

Také v tomto případě velice uvítám jakýkoliv podnět na doplnění či upozornění na nepřesnost textu, ať už v diskusi nebo elektronickou poštou. Je pochopitelné, že jsem z důvodů omezenosti prostorové a (z pohledu čtenáře běžného, netoužícího studovat dlouhé litanie) také časové nemohl v této stati předmětnou problematiku rozebrat do všech podrobností. Některé další lze nalézt v odkazech uvedených na konci; jako vesměs u přípojných vozů však ani v u této řady v nich není informací nadbytek.

Připojená galerie vám možná bude připadat tentokrát trochu nudná, ale to už tak v případě nemotorových vozů bývá. A zde je to umocněno také tím, že by do ní sice bylo možno přidat i něco snímků traťových, ale ty se už pochopitelně objevily v mých článcích o příslušných vozech motorových i řídicích a bylo by zbytečné je zveřejňovat znovu. A pokud se vám zdá obdobných snímků vozů řady 043 v galerii příliš, chtěl jsem dokladovat i změny, jimiž prošly, především pokud jde o jejich dislokaci, oběhy, ale také třeba opravy laků. V každém případě mají mé snímky účel ryze dokumentační, nikoliv okrasný.